Kouřit se v nemocnicích nesmí, kdo to ale ohlídá?

Česká republika se dlouhodobě drží na předních příčkách v počtu závislých na tabáku, kouří 2,2 milionu lidí, ročně jich 16 000 na následky kouření zemře. Nemoci z kouření vedou ročně k více než 140 000 hospitalizací. Až 50 procent kuřáků umírá na onemocnění srdce a cév, 20 procent na následky CHOPN a kolem 20 procent podlehne karcinomu plic. Nemocnice jsou centrem péče o zdraví, proto by podle WHO měly v oblasti prevence a léčby závislostí hrát klíčovou roli. Po přijetí nového „protikuřáckého zákona“ jsme se zaměřili na vymahatelnost zákazu kouření ve zdravotnických zařízeních: Jaká opatření nemocnice přijala, aby zákaz platný od 31. května 2017 dodržovali zaměstnanci i pacienti? Jaké máte možnosti zákaz vymáhat? Vyjdete vstříc například příspěvkem na nikotinové náplasti zaměstnancům, kteří by chtěli zákazu využít jako startu své nekuřácké kariéry?

• Prof. MUDr. Eva Králíková, CSc.,

Centrum pro závislé na tabáku 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze

Vnitřní prostory nemocnic jsou všechny nekuřácké – výjimkou jsou uzavřená oddělení psychiatrie a detoxů, ale na tato místa jsou přísně dané požadavky, nemohou být například průchozí a musejí mít možnost větrání ven. Pokud jde o venkovní prostory, záleží regulace zřejmě na jednotlivých nemocnicích. Tam, kde hranice nemocnice nejsou jasné, mi připadá nejjednodušší stanovit určitou vzdálenost od všech vchodů, např. 20 metrů. Nekuřácké pracoviště ale není otázka jednoho data, není fér vyhlásit je ze dne na den: kuřáci by měli mít možnost se připravit, nejméně během řádově měsíců. Mají v zásadě tři možnosti: přestat kouřit (to je jistě nejlepší, a to by měl zaměstnavatel podpořit, například umožněním a podporou léčby), smířit se s tím, že kouřit budou jen mimo pracovní dobu, nebo si najít jiné zaměstnání – to je ale jen nouzové řešení. Zajímavou motivací mohou být pro vedení nemocnic náklady na prokouřenou pracovní dobu: počítejme, že čtyři cigarety během směny zaberou zhruba hodinu, kdy nejsme na pracovišti – je třeba někam dojít a vrátit se. Vezměme hrubou hodinovou mzdu lékaře a sestry a jejich počet v nemocnici. Při průměrné prevalenci kouření 15 procent mezi lékaři a 40 procent mezi sestrami nám vyjde při vynásobení pěti dny v týdnu, dvaceti dny v měsíci nebo 240 dny v roce překvapivě vysoká částka. Například ve Všeobecné fakultní nemocnici vychází na více než 50 milionů korun ročně, a to jen pokud jde o lékaře a sestry, o dalším personálu nemluvě.

• Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.,

ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně

Takzvaný protikuřácký zákon přišel o pět až deset let později, než měl, proto je už za během světa, ač některým se zdá nový a přepjatý. Mezinárodní úmluvu proti tabáku jsme ratifikovali v roce 2011 až jako jedni z posledních, tuším asi stosedmdesátí po souostroví Vanuatu. Pak jsme se přijetí rozumného zákona po léta až na doraz hrdinně bránili mudrováním poslanců i prezidentů o hájení jakési pochybné svobody jedněch na úkor druhých, ovšem i darebných daňových příjmů z tabákových výrobků. I stát totiž umí být instituce vypočítavá a sebeprznící. Přepjatá akce budí stejnou reakci, takže finální verze zákona je asi méně elegantní, než býti mohla. Bavil by mě třeba stručný zákon o dvou větách: a) vypouštět z těla kouř či jakékoli jiné exkrece se v uzavřených společných prostorách nesluší, b) nešťastníkům závislým na takovém konání k nezávislosti vlídně pomůžeme. Škoda, že tímto přehlednějším a veselejším směrem zákonotvorba u nás nespěje. V onkologickém ústavu máme bez ohledu na trnitou českou cestu zákaz kouření ze slušnosti už po léta a léta provozujeme i poradnu pro odvykání kouření. Účastnili jsme se jako onkologové mnoha argumentačních a vysvětlovacích jednání i kampaní. Jistě nepodporujeme touhu pěstovat kouřením vyšší riziko karcinomu a jiných chorob, ač jejich léčbu prý si kuřáci předplácejí v dani z tabáku. Ta však náklady zdravotnictví dosud míjí. Zákony pilně respektujeme všechny, teď i tento. Není to pro nás žádný přelom, nýbrž jen potvrzení žádoucího trendu. Zároveň se snažíme nešťastné menšině kouřících pacientů i zaměstnanců pomoci a život zpříjemňovat, nikoli ztrpčovat nad snesitelnou míru, a to hledáním všech přijatelných řešení ohleduplné koexistence, než zbytný zlozvyk kouření lidstvo jednou stydlivě opustí. Příspěvky na odvykací kúry od čehokoli nezdravého si v naší vzdělané, ne úplně spodní, sociální vrstvě lékařů, sester, laborantů, techniků i pomocného personálu, primáře, docenty a profesory nevyjímaje, umí zajisté svobodně dotovat každý sám, chce‑li ovšem.

• JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph.D.,

náměstkyně ministra zdravotnictví ČR

Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě má svůj interní pokyn ohledně zákazu kouření. Kouření je zakázáno v celé budově (vyjma balkonů) a kouřit je možné pouze ve vyhrazeném vnějším prostoru. Porušení zákazu kouření v budově ministerstva je posuzováno jako porušování pracovních povinností se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Kontrolu dodržování zákazu kouření zajišťují vedoucí zaměstnanci ministerstva. Pokud jde o přímo řízené organizace, i zde samozřejmě platí nový protikuřácký zákon, ale konkrétní nastavení a zajištění dodržování zákazu kouření v těchto organizacích záleží na jejich typu a managementu. Ministerstvo sice u příležitosti účinnosti nového protikuřáckého zákona nedávalo žádná doporučení ohledně konkrétních způsobů podpory odvykání kouření u zaměstnanců státních nemocnic apod., nicméně dlouhodobě koordinuje a podporuje aktivity zaměřené na rozšiřování projektu nekuřáckých nemocnic a nemocnic podporujících zdraví a zdravotní služby, a to v souladu s principy a požadavky Mezinárodní sítě WHO nemocnice podporující zdraví a zdravotní služby (HPH) a Evropské sítě nekuřáckých nemocnic (ENSH). V síti ENSH je k počátku roku 2017 registrováno pět českých nemocnic, v síti HPH je deset českých nemocnic (z toho tři přímo řízené – Fakultní nemocnice Motol, Všeobecná fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice Olomouc). Obě jmenované sítě, ENSH a HPH, spolupracují v rámci aliance Tobacco Free United (TFU). Podklady týkající se kouření, jako standardy péče a sebehodnoticí dotazník, používají obě sítě společně. Podporovány jsou rovněž projekty zaměřené na vzdělávání zdravotnických pracovníků ohledně provádění krátkých intervencí atd. Stále je však co dohánět a zlepšovat, a proto se cení jakákoli individuální inciativa nemocnic a dalších zdravotnických zařízení ohledně zvyšování informovanosti pacientů i zaměstnanců o nekuřáckých opatřeních, škodlivosti užívání tabáku, možnostech léčby závislosti na tabáku atd., jako např. aktivity pořádané pro veřejnost při příležitosti Mezinárodního nekuřáckého dne a Světového dne bez tabáku WHO, které spočívaly v měření CO, rozdávání letáků a nabídce konzultace s odborníky.

• MUDr. Aleš Chodacki,

náměstek pro řízení zdravotní péče Krajské zdravotní, a. s.

Pravidla dodržování zákazu kouření má společnost definována ve vnitřní směrnici. Zaměstnanec Krajské zdravotní, a. s., je povinen dodržovat zákaz kouření na pracovištích a v jiných prostorách Krajské zdravotní, výjimku tvoří místa označená nápisem „Prostor vyhrazený pro kouření“ nebo jiným obdobným způsobem. Za dodržování zákazu kouření u zaměstnanců odpovídá jejich přímý nadřízený. Při porušení tohoto zákazu postupuje vedoucí zaměstnanec v souladu s předpisy upravujícími pracovněprávní vztahy v Krajské zdravotní a v souladu s platnou legislativou. Zaměstnanec odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením zákazu kouření na pracovištích a v jiných prostorách Krajské zdravotní, kromě vyhrazených míst. Přitom se hradí skutečná škoda, byla‑li způsobena v souvislosti s porušením tohoto zákazu (např. způsobený požár). Výše uvedená povinnost není pro zaměstnance novinkou, tj. platila i před nabytím účinnosti tzv. protikuřáckého zákona, o příspěvku na nikotinové náplasti tudíž Krajská zdravotní neuvažuje. Pravidla dodržování zákazu pro třetí osoby včetně pacientů jsou nastavena tak, že prostory, ve kterých je kouření zakázáno, jsou opatřeny grafickou značkou „Kouření zakázáno“ a textem informujícím o zákazu používání elektronických cigaret. Při porušování zákazu bude dotčená osoba vyzvána, aby v tomto jednání nepokračovala nebo aby prostor opustila. Nebude‑li výzva respektována, bude požádána o poskytnutí pomoci Policie ČR, případně městská policie.

• Mgr. Pavlína Danková,

mluvčí Fakultní nemocnice Motol

Zákaz kouření ve všech prostorách nemocnice platil ve FN Motol už před přijetím tohoto zákona. Od 31. 5. 2017 jsme zredukovali počet kuřáckých stanovišť v areálu nemocnice na jedenáct. Pacienty nebo návštěvníky nemocnice, kteří budou v areálu nemocnice kouřit mimo vyhrazená stanoviště, můžeme vyzvat, upozornit, že kouřit mohou jen na vyznačených stanovištích, pokud na výzvu nebudou reagovat, budeme volat městskou policii. Pořizování náplastí pro zaměstnance v plánu nemáme, ale je tady zřízena protikuřácká poradna.

• Mgr. Pavel Žára, M.A.,

mluvčí Fakultní nemocnice Brno

Ve Fakultní nemocnici Brno existoval dávno před „protikuřáckým“ zákonem zákaz kouření ve všech budovách. V areálu Bohunice ve venkovních prostorech máme tři stanoviště, řádně označená, kde se může kouřit. Tato stanoviště na veřejném prostoru rušit nebudeme, nejsou v rozporu se zákonem. Co se týče dalších věcí, v rámci Kliniky nemocí plicních a TBC máme Centrum pro závislé na tabáku, které nabízí možnosti léčby ze závislosti na nikotinu. Jde o náhradní nikotinovou léčbu, farmakologickou léčbu atd. V rámci tohoto centra působí FN Brno zároveň jako osvětové a preventivní centrum. Např. letos jsme měli 31. 5. den otevřených dveří v Centru pro závislé na tabáku. Veřejnosti jsme nabízeli individuální přístup.

• PhDr. Filip Brož,

mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice

VFN je členem Evropské sítě nekuřáckých nemocnic, které podporují plně nekuřácké prostředí a léčbu závislosti na tabáku u personálu i pacientů nemocnic. Víme, že kouření je nejvýznamnější odstranitelnou příčinou úmrtnosti i nemocnosti. A věříme, že nemocnice, jako přirozená centra péče o zdraví, by měly hrát přední roli v oblasti prevence a léčby závislosti na tabáku. Kouření je tedy ve všech areálech VFN, vyjma několika vyhrazených míst, zakázáno již velmi dlouho, v tomto ohledu pro nás tzv. protikuřácký zákon žádnou změnu nepředstavoval. Ruku v ruce s tímto zákazem se ovšem snažíme pomoct našim zaměstnancům v jejich snaze přestat kouřit: zaměstnanci dostávají příspěvky pro nákup v nemocničních lékárnách, které mohou využít i na úhradu volně prodejných přípravků pro léčbu závislosti na tabáku; nabízíme jim služby našeho specializovaného Centra pro závislé na tabáku; významný je i osvětový projekt, který vznikl na půdě VFN, a sice „sestry pomáhají přestat kouřit“… Zákaz u našich zaměstnanců vymáhat můžeme. Porušení tohoto zákazu by bylo bráno jako porušení pracovního řádu se všemi možnými důsledky, které pracovní právo nabízí. Naštěstí jsme k takovýmto krokům zatím nemuseli přistoupit. U pacientů a návštěvníků je to horší. Mnozí nadále kouří přímo u obrovských cedulí se zákazem kouření a jediné, co můžeme, je slušně požádat, aby u nás nekouřili, resp. využili vyhrazená místa.

• Mgr. Martin Šalek,

mluvčí Nemocnice Na Bulovce

V nemocnici se kouřit nesmělo už podle dřívějšího zákona, v areálu bylo na volných plochách mezi klinikami osm stanovišť s popelníky, kde zaměstnanci i návštěvníci mohli kouřit. Od 31. května byla stanoviště zrušena, navíc je nyní proti platnému zákonu zákaz kouření kompletně v celém areálu nemocnice, která se tak stala stoprocentně nekuřácká. Kuřáci musejí chodit kouřit před bránu, mimo ohraničený areál nemocnice. Vymáhání zákazu vůči zaměstnancům je podle míry závažnosti, jednou z možností je, že nedostanou prémie. Kouřící zaměstnance nebo pacienty na zákaz upozorníme. Na nikotinové náplasti nemocnice nepřispívá, takový požadavek od zaměstnanců nebyl vznesen. Pokud by chtěl některý zaměstnanec či pacient využít zákazu kouření v nemocnici k nastartování nekuřácké kariéry, držíme mu v tom palce.

• Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.,

lékařský náměstek Fakultní nemocnice Hradec Králové, garant projektu Nekuřácká nemocnice

V interiérech FN HK je dlouhodobě platný zákaz kouření (vyjma vyhrazených prostor Psychiatrické kliniky). Z pěti tisíc zaměstnanců holduje kouření pětina, až 70 procent sanitářů, každá druhá sestra a každý pátý lékař. Nejvíc jsou ohrožena kuřáctvím pracoviště s nejvyšší stresovou zátěží, jako neurochirurgie a urgentní příjem. Od 1. 5. 2016 je zakázáno kouřit v celém areálu mimo šest vyhrazených míst, kde mají kuřáci na očích informace o škodlivosti kouření a možnostech odvykání. Již od října roku 2015 funguje Poradna pro odvykání kouření při Plicní klinice FN HK, která je k dispozici zaměstnancům i pacientům. Na každé klinice je proškolený ambasador z řad zdravotníků, který individuálně kolegům radí. Zájemcům nabízí nemocnice slevu na léky, které jim mohou odvykání výrazně usnadnit. Pro hospitalizované byl vydán leták s kontaktem na ambulanci pro odvykání kouření a mapkou kuřáckých míst. FN HK se tedy už více než rok snaží apelovat na zaměstnance i pacienty, aby tato opatření respektovali, a na zaměstnance, aby informovali o následcích kouření a pomáhali pacientům s odvykáním. FN HK byla dopředu připravena na platnost tzv. protikuřáckého zákona.

• Bc. Markéta Ehrenbergerová,

tiskové oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

FNKV se 23. června 2016 získáním mezinárodního certifikátu ENSH stala nekuřáckou nemocnicí. Na základě zákona č. 65/2017 Sb. ve FNKV nadále platí úplný zákaz kouření, vyjma jedenáct vybraných míst pro kouření ve venkovních prostorách, označených piktogramem KOUŘENÍ POVOLENO. V nemocnici jsou informační a zákazové cedule. Plnění cílů a implementaci standardů ENSH sítě výrazně usnadní existence Centra pro závislé na tabáku, které se zaměřuje na léčbu hospitalizovaných i ambulantních pacientů i na pomoc personálu nemocnice. Vymáhání zákona vůči pacientům a návštěvníkům: Zjistíme‑li, že taková osoba nedodržuje zákaz kouření (resp. vymezená místa), jsme povinni ji vyzvat, aby v tom nepokračovala nebo aby prostor opustila. Pokud osoba výzvy neuposlechne, jsme povinni kontaktovat policii. Ve vztahu k našim zaměstnancům: Máme více prostoru je cíleně informovat a kontrolovat.

K VĚCI…

• Kouření, včetně užívání elektronických cigaret, je zakázáno ve zdravotnickém zařízení a v prostorech souvisejících s jeho provozem, s výjimkou stavebně odděleného prostoru vyhrazeného ke kouření v uzavřeném psychiatrickém oddělení nebo v jiném zařízení pro léčbu závislostí. Poskytovatel zdravotních služeb musí nově zajistit takový uzavřený prostor, aby nepronikal kouř tam, kde je kouření zakázáno. Dále musí zajistit, aby se v tomto prostoru nezdržovala osoba mladší 18 let. Na odděleních zabývajících se léčbou závislostí u dětí a mladistvých je kouření zakázáno.

• Zákaz kouření se nevztahuje na venkovní areál zdravotnického zařízení. Zákon nebrání tomu, aby provozovatel zakázal kouření v celém areálu. Zjistí‑li poskytovatel zdravotních služeb porušení zákazu kouření, je povinen dotyčnou osobu vyzvat, aby v tomto jednání nepokračovala, nebo aby prostor opustila. Pokud osoba výzvy neuposlechne, může se poskytovatel obrátit na obecní policii nebo Policii ČR. Kontrolu dodržování zákazu kouření ve zdravotnických zařízeních vykonává obec v přenesené působnosti, orgán ochrany veřejného zdraví, Policie ČR a obecní policie.

Zdroj: MT