Krachy ambulancí? Jen otázka času!

Žijeme v kapitalismu a soukromý lékař je podnikatel jako jakýkoli jiný. Specifikem je, že podniká na extrémně regulovaném trhu, kde kromě etiky podnikání musí přihlížet i k etice lékařské. Proto je podnikání ve zdravotnictví o to obtížnější. Jedinou výhodou zdravotnického byznysu je oprávněný předpoklad, že lidé budou vždy nemocní, a bude tedy dostatek klientů. Protože podíl starého obyvatelstva s větší potřebou zdravotní péče narůstá, bude potřebnost zdravotnické péče stoupat. To jsou ale jediná pozitiva.

Velká zdravotnická zařízení si situaci uvědomují, a proto v jejich vedení nesedí jenom lékaři, ale i ekonomové. Soukromí lékaři, živnostníci, jsou na tom hůře. Musejí zvládat obě role. Aby přežili, musejí jejich příjmy převyšovat výdaje. Pokud to tak nebude, zbankrotují se všemi následky, co k tomu patří. Záchranné dotace mohou očekávat jen některé nemocnice. Bylo by politickým problémem pro samosprávu, pokud by měly zaniknout. Žádná samospráva ani stát však nemá dotační politiku pro soukromé lékaře. Budou-li mít ekonomické problémy, nikdo jim nepomůže.

Veškeré vzdělávání, které absolvuje lékař od vstupu na vysokou školu, je lékařské a trochu právní. Do ordinací chodí tuny barevných časopisů a prospektů. Pořádají se stovky školení o tom, kdy a proč a komu podat jaký lék, kdy indikovat jaká vyšetření, co od nich očekávat. Ačkoli je znalost ekonomických pravidel pro soukromé lékaře životní nutností, ekonomicky je dosud nikdo nevzdělával.

Praktičtí lékaři jsou členové lékařské komory, Sdružení praktických lékařů, Společnosti všeobecného lékařství. Ani jedna z těchto institucí za dobu své existence nikdy neuspořádala žádné ekonomické vzdělávání. I zájem samotných lékařů o ekonomické informace je paradoxně velmi malý. Jako by nebyl žádný problém, jako by všechno perfektně fungovalo. Přitom je situace jiná. Praxe praktických lékařů jsou chronicky podfinancované, což má negativní vliv na kvalitu a množství jimi poskytované péče. U většiny ostatních lékařských odborností to platí obdobně. Co je příčinou nezájmu lékařské obce o ekonomická pravidla fungování jejich praxí, není jasné. Možná žijí lékaři stále v bláhové představě, že společnost oceňuje jejich potřebnost a nikdy je nenechá padnout na dno. To je ale nebezpečný omyl. Současná společnost je padnout klidně nechá a je otázkou krátkého času, pokud se situace nezmění, kdy se objeví první zkrachovavší soukromé ambulance.

Současnou tristní situaci si uvědomila část praktických lékařů a založila občanské sdružení Praktik.cz. Cílem tohoto sdružení je ekonomická osvěta lékařů. Plánuje pořádat semináře a spolupracovat s ekonomy, manažery, právníky apod. První akce proběhla devátého listopadu v Brně.

Seminář zahájil svým příspěvkem o současném stavu nákladů a výnosů lékařských praxí a možných variantách v budoucnosti současný předseda sdružení Praktik.cz MUDr. Pavel Lindovský. Na jeho přednášku navázal svým vystoupením Ing. Jiří Šindelář z katedry řízení Provozně-ekonomické fakulty ČZU v Praze. Obsahem jeho sdělení byla identifikace praktického lékaře jako podnikajícího ekonomického subjektu v rámci vnitřních a vnějších ekonomických sil. V diskusi vystoupili i zástupci projektu „Moje ambulance“. Semináře se nezúčastnil žádný z představitelů Sdružení praktických lékařů a Společnosti všeobecného lékařství. Hlavním výstupním sdělením tohoto semináře bylo upozornění na veřejností dosud málo vnímanou skutečnost, že špatnou ekonomickou situaci praktických lékařů pocítí i jejich pacienti, neboť podfinancovaná ordinace s příliš velkým počtem registrovaných klientů není schopna zajistit kvalitní zdravotní péči. O tom, zda tyto problémy může vyřešit projekt „Moje ambulance“, vyslovili přítomní soukromí lékaři silné pochybnosti.

Zdroj: