Krátce ze světa farmacie
ADAPTABLE: OTÁZKA DÁVKOVÁNÍ ASA U PACIENTŮ S KV ONEMOCNĚNÍM VYŘEŠENA
V časopise NEJM byla letos v květnu publikována studie ADAPTABLE, která významně přispěla k rozřešení dlouhotrvající diskuse, jaká dávka kyseliny acetylsalicylové (ASA) je optimální pro pacienty s manifestním KV onemocněním. Studie randomizovala pacienty ke klasické dávce ASA, tedy 81 mg, nebo k vyšší dávce 325 mg. Celkem 15 076 pacientů bylo sledováno po medián doby 26,2 měsíce. Primárním kombinovaným cílem byla mortalita, hospitalizace pro infarkt myokardu nebo pro cévní mozkovou příhodu. Ukázalo se, že mezi oběma dávkami nebyl z pohledu sledovaných cílů žádný rozdíl. K úmrtí, hospitalizaci pro infarkt myokardu nebo hospitalizaci pro cévní mozkovou příhodu došlo u 590 pacientů (cca 7,28 %) ve skupině užívající 81 mg ASA a u 569 pacientů (cca 7,51 %) ve skupině užívající 325 mg ASA (HR = 1,02; 95% CI 0,91–1,14). Naproti tomu, nemocní s vyšší dávkou ASA v dlouhodobějším horizontu poněkud více krváceli. Studie tak přinesla poznání, že i nižší dávka ASA, v evropských podmínkách 100 mg nebo i méně, je dostatečná a bezpečná u pacientů s manifestním KV onemocněním.
Zdroj: N Engl J Med 2021; 384:1981–1990, DOI: 10.1056/NEJMoa2102137
COPANLISIB U PŘEDLÉČENÉHO FOLIKULÁRNÍHO LYMFOMU Z BUNĚK MARGINÁLNÍ ZÓNY
Podle podskupinové analýzy randomizované studie III. fáze CHRONOS‑3 prodloužilo přidání copanlisibu k rituximabu statisticky významně přežívání bez progrese u pacientů s relabujícím folikulárním lymfomem nebo lymfomem z buněk marginální zóny. Výsledky byly prezentovány během virtuálního kongresu ASCO. Dvojitě zaslepená studie CHRONOS‑3 srovnávala kombinaci copanlisib + rituximab vs. placebo + rituximab u pacientů s relabujícím indolentním non‑Hodgkinovým lymfomem, u nichž došlo k relapsu po alespoň jedné předchozí linii léčby obsahující rituximab. Většina pacientů měla folikulární lymfom, lymfom z buněk marginální zóny, malý lymfocytární lymfom nebo lymfoplazmocytární lymfom / Waldenströmovu makroglobulinémii. Ukázalo se, že tato kombinace byla spojena s vyšší mírou objektivních odpovědí a trvalejšími odpověďmi než placebo s rituximabem. Režim také vykazoval zvládnutelný profil toxicity. Podskupina čítala 370 pacientů, medián věku byl 62 let a medián sledování byl 18,5 měsíce. Medián přežívání bez progrese byl u režimu s copanlisibem 22,2 měsíce a u placeba 15,4 měsíce. Kombinace byla lepší, i pokud jde o medián doby do progrese, míru kompletní odpovědi, míru částečné odpovědi a medián trvání odpovědi. Již první výsledky studie ukázaly, že režim copanlisib + rituximab snížil riziko progrese onemocnění nebo úmrtí o 48 procent.
Zdroj: https://www.healio.com/news/hematology‑oncology/20210607/copanlisib‑regimen‑improves‑outcomes‑in‑pretreated‑follicular‑marginal‑zone‑lymphoma
HEAD‑TO‑HEAD SROVNÁNÍ ACALABRUTINIBU S IBRUTINIBEM
Na červnovém kongresu Evropské hematologické společnosti (EHA) byly představeny výsledky studie, která jako první napřímo srovnala dva inhibitory Brutonovy kinázy u pacientů s již dříve léčenou chronickou lymfocytární leukémií (CLL). Ukázalo se, že acalabrutinib byl non‑inferiorní k ibrutinibu v parametru přežívání bez progrese. Léčba selektivnějším acalabrutinibem byla spojena s nižší incidencí běžných nežádoucích účinků, jako je fibrilace síní. Otevřená studie ELEVATE‑RR randomizovala 533 pacientů buď k acalabrutinibu 100 mg 2× denně, nebo k ibrutinibu 420 mg 1× denně na dobu do progrese choroby nebo nepřijatelné toxicity. Randomizace proběhla podle statusu del17p, Eastern Cooperative Oncology Group performance status (2 vs. ≤ 1) a počtu předchozích terapií (1–3 vs. ≥ 4). Medián věku pacientů byl 66 let, medián předchozích terapií dvě a medián sledování činil 41 měsíců. Doba do progrese byla v obou skupinách 38 měsíců a mediánu celkového přežití nebylo ani v jedné skupině během sledování dosaženo, necelá třetina pacientů zemřela v každé ze skupin.
Zdroj: Hillmen P, Byrd JC, Ghia P, et al. First results of a head‑to‑head trial of acalabrutinib versus ibrutinib in previously treated chronic lymphocytic leukemia. Abstract #S145. Presented at the EHA2021 Virtual Congress, June 9–17, 2021
Zdroj: MT