Přeskočit na obsah

Krátce

Riziko diabetu 2. typu vyšší i po mírném covidu

Podle zjištění studie publikované v časopise Diabetologia je u dospělých, kteří prodělali lehkou formu covidu‑19, vyšší pravděpodobnost vzniku diabetu 2. typu než u těch, kteří měli akutní infekci horních cest dýchacích. Autoři Německého diabetologického centra v Düsseldorfu analyzovali elektronické záznamy z ordinací praktických a interních lékařů v celém Německu. Zjistili, že nové případy diabetu byly častější u osob pozitivních na covid‑19 než u těch s akutní infekcí HCD. To znamená, že relativní riziko vzniku diabetu 2. typu bylo při mírné formě covidu‑19 o 28 procent vyšší. Podle autorů může covidová infekce vést k diabetu prostřednictvím upregulace imunitního systému po remisi, což může vyvolat dysfunkci beta buněk a inzulinovou rezistenci. Navíc někteří pacienti mohli být ohroženi vznikem diabetu, protože měli obezitu nebo prediabetes, a stres spojený s covidem tento proces urychlil.

Mezi oběma skupinami nebyl zaznamenán zvýšený výskyt jiných forem diabetu. V analýze citlivosti bylo 9 823 osob s covidem‑19 porovnáno s kontrolami, které měly alespoň jeden test na covid‑19, ale nikdy nebyly pozitivní. V této skupině byla míra nově vzniklého diabetu 2. typu významně vyšší u osob s covidem‑19 ve srovnání s kontrolní skupinou (IRR = 1,51; 95% CI 1,05–2,18).

Zdroj: https://www.healio.com/news/endocrinology/20220317/newonset‑type‑2‑diabetes‑risk‑higher‑with‑mild‑covid19‑vs‑other‑respiratory‑infections

Empagliflozin zabodoval u pacientů s CKD

Studie EMPA‑KIDNEY, která hodnotila empagliflozin u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD), bude ukončena předčasně. Rozhodnutí vychází z předběžných výsledků, které splnily předem daná kritéria účinnosti léku. Studii EMPA‑KIDNEY s více než 6 600 pacienty prováděli vědci z Oxfordské univerzity a detailní výsledky by měli zveřejnit v průběhu tohoto roku. Studie EMPA‑KIDNEY se zaměřila na široké spektrum dospělých s CKD, včetně pacientů s mírným až těžkým snížením glomerulární filtrace (eGFR), s normálními a zvýšenými hodnotami albuminurie, s diabetem i bez něj. Primárním sledovaným cílem byla kombinace snížení progrese onemocnění ledvin a kardiovaskulárního úmrtí.

Už z předchozích studií, které studovaly efekt gliflozinů na ledviny, se ví, že snížily sledovaná renální rizika jako pokles filtrační schopnosti a množství proteinu v moči zhruba o 40 procent.

Zdroj: Tisková zpráva Boehringer Ingelheim

Středomořská dieta a ochrana funkce ledvin

Podle údajů z prospektivní a jednostranně zaslepené studie zveřejněné v časopise Clinical Nutrition si dospělí s ischemickou chorobou srdeční, kteří dodržovali středomořskou dietu, zachovali funkci ledvin lépe než ti, kteří se po dobu pěti let stravovali dietou s nízkým obsahem tuku. Zdá se tedy, že dlouhodobá adherence ke středomořské dietě by mohla být vhodným doplněním farmakoterapie pacientů s ICHS a diabetem 2. typu.

Studie zahrnula 1 002 dospělých ve věku 20 až 75 let s prokázanou ICHS, bez klinických příhod během šesti měsíců před zařazením do studie, bez dalších závažných onemocnění a s očekávanou délkou života aspoň pět let. Kromě běžné léčby byli účastníci randomizováni k dodržování středomořské diety nebo nízkotučné diety. Po pěti letech sledování byly obě diety spojeny s poklesem eGFR. U osob na středomořské dietě byla ale míra poklesu eGFR o 1,58 ml/min/1,73 m2 nižší než u osob s nízkotučnou dietou.

Dospělí s mírně zhoršenou eGFR na počátku stravování při středomořské dietě měli o 2,49 ml/min/1,73 m2 nižší pokles eGFR ve srovnání s osobami na dietě s nízkým obsahem tuků (p = 0,04). U účastníků s normální nebo velmi sníženou eGFR na počátku studie však nebyly mezi oběma dietami pozorovány žádné rozdíly v poklesu eGFR.

Mezi dospělými s diabetem 2. typu byla u osob konzumujících středomořskou dietu míra poklesu eGFR o 2,07 ml/min/1,73 m2 nižší ve srovnání s nízkotučnou dietou po pěti letech (p = 0,04), ačkoli oba stravovací vzorce byly spojeny se snížením eGFR ve srovnání s výchozí hodnotou. V lineární regresní analýze byla výchozí eGFR účastníků největším faktorem, který přispíval ke změnám eGFR během období studie.

Zdroj: https://www.healio.com/news/endocrinology/20220322/mediterranean‑diet‑may‑preserve‑kidney‑function‑better‑than‑lowfat‑for‑adults‑with‑chd

Agonisté GLP‑1 a přežití pacientů s diabetem a onemocněním ledvin

Podle observační studie z reálné klinické praxe má u osob s diabetem 2. typu a renálními komorbiditami léčba agonisty GLP‑1 významně větší přínos v parametru mortality ve srovnání s inhibitory dipeptidylpeptidázy 4 (DPP‑4). Analýza dat ukázala, že pacienti s CKD v pokročilém nebo konečném stadiu měli o 21 procent nižší riziko úmrtí ze všech příčin, pokud užívali agonisty GLP‑1 ve srovnání s inhibitory DPP‑4. Rovněž se zjistilo o 39 procent nižší riziko úmrtí v souvislosti se sepsí a infekcí u skupiny léčené agonisty GLP‑1, ale žádný rozdíl nebyl zjištěn v úmrtnosti související s velkými srdečními a cerebrovaskulárními příhodami. Obecně měli pacienti užívající inhibitor DPP‑4 tendenci být starší a žít spíše na venkově, s menší pravděpodobností byli na dialýze, ale s větší pravděpodobností užívali inhibitor ACE, diuretika a inzulin. Autoři studie však všechny tyto rozdíly mezi skupinami vyrovnali pomocí statistických metod.

Celkem 26 578 jedinců dostávalo inhibitor DPP‑4 oproti 701 jedincům, kteří dostávali agonistu receptoru GLP‑1. Rozdílné klinické přínosy (tj. lepší kontrola glykémie, metabolické efekty) mezi agonisty receptoru GLP‑1 a inhibitory DPP‑4 mohou podle autorů vysvětlovat lepší výsledky pozorované u pacientů léčených agonisty GLP‑1.

Zdroj: https://www.medpagetoday.com/endocrinology/diabetes/97541

První transplantace jater od žijícího dárce

Pražský IKEM provedl první transplantaci jater od žijícího dárce, jejichž příjemcem byla dospělá pacientka, dárcem se stala její sestra. Dosud byla takto v České republice transplantována játra jen třem dětem. Transplantace dospělému pacientovi je technicky mnohem náročnější, protože dárci je v tomto případě odebrána mnohem větší část orgánu. IKEM tak rozšiřuje spektrum pomoci pacientům s jaterními chorobami, včetně nádorů. Zemřelých dárců orgánů není dostatek, žijící dárci tak představují určité řešení. V IKEM je ročně na čekací listině přes 150 pacientů, kteří v průměru čekají 148 dní. Roli hraje tělesná konstituce i krevní skupina. Nejdéle čekají pacienti s krevní skupinou 0, nejkratší dobu pak ti se skupinou B. IKEM v posledních dvou letech rozvinul nové programy transplantací jater u nádorů žlučových cest, pro metastázy tlustého střeva a rozvolnila se kritéria i pro transplantaci pro hepatocelulární karcinom.

Na tyto nejtěžší výkony se lékaři připravují i pomocí virtuální reality, která umožní se podívat na orgán nejen zvenku, ale i zevnitř na cévní řečiště, a lékaři tak získají velkou míru jistoty. V roce 2021 chirurgové v IKEM transplantovali játra 143 pacientům (134 dospělým a 9 dětem). Od zemřelého dárce je možné provádět redukce jater, splity (rozdělení pro dva příjemce), domino transplantace i auxiliární transplantace.

Zdroj: TZ IKEM

30 let koronární angioplastiky v Česku

Letos je to přesně 30 let, kdy lékaři v pražském IKEM zahájili jako první v tehdejším Československu program účinné léčby akutního infarktu myokardu pomocí koronární angioplastiky. Před zavedením této léčby se používala trombolýza a do jednoho roku od příhody zemřela téměř čtvrtina nemocných. Koronární angioplastika snížila riziko takového úmrtí na méně než 10 procent. Dnes je v České republice dostupná síť celkem 23 center, která léčbu angioplastikou zajišťují nepřetržitě. V současné době se v tuzemsku provádí přes 22 000 angioplastik ročně, z toho je 5 000–6 000 právě u akutního infarktu myokardu. Právě v IKEM za 30 let lékaři ošetřili pomocí angioplastiky přes 30 000 nemocných s ischemickou chorobou srdeční, přičemž jako první v ČR také implantovali koronární a lékové stenty. Průměrný pacient s infarktem myokardu je asi 65letý muž, obvykle kuřák. Často jsou přítomny další rizikové faktory jako hypertenze, diabetes a obezita. Výjimkou dnes nejsou ani mladší pacienti.

Zdroj: TZ IKEM

Prognóza Parkinsonovy nemoci podle typu řečové poruchy

Až 90 procent pacientů s Parkinsonovou nemocí má nějakou formou poruchy řeči. Vědci z 1. LF UK a FEL ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali u nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy a jsou přesvědčeni, že lze podle nich předvídat, jak se bude nemoc rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu. Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, se pak objevuje spíše v pozdějších stadiích nemoci. Léčba byla nejúčinnější u pacientů s hlasově‑prozodickou poruchou, u kterých došlo i ke zlepšení pohybových projevů. Naopak u osob s artikulačně‑prozodickou poruchou ke zlepšení nedošlo, zřejmě proto, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší degenerací motorických oblastí v mozku.

Studie publikovaná v časopise Neurology hodnotila 111 nově diagnostikovaných pacientů – test složený z řečových úloh byl analyzován speciálním softwarem ČVUT a byly vymezeny tři typy poruchy řeči. Tím, že vědci určili, která skupina pacientů reaguje na léčbu, pochopili, jak jednotlivé typy poruchy řeči vznikají a jak souvisejí s úbytkem dopaminu.

Zdroj: TZ 1. LF UK

První implantát na principu kostního vedení

Na začátku února lékaři ve Fakultní nemocnici v Motole použili jako první v České republice novou generaci implantátu na principu kostního vedení s využitím piezoelektrického vybuzení mechanické energie, která je přenesena na tekutiny vnitřního ucha a je pacientem vnímána jako zvukový vjem. Jedná se o unikátní technologii, která se využívá u pacientů s převodní či kombinovanou poruchou sluchu. Tzv. implantát OSIA zachovává funkci vnitřního ucha a nahrazuje chybějící nebo omezenou funkci převodního aparátu zevního nebo středního ucha. Pro pacienta je pak přínosem zejména zvýšené vnímání vysokých frekvencí, které jsou důležité pro rozumění lidské řeči. Ve srovnání s implantáty starší generace dává nový implantát pacientovi zvýhodnění až o 17 dB, což je zásadní rozdíl.

Operace probíhá v celkové anestezii a trvá přibližně hodinu. Do oblasti za uchem se z přístupu retroaurikulárního zavede implantát, který je pevně ukotven v kosti. Implantabilní část zůstává pacientovi po celý zbytek života, zevní část – zvukový procesor je možné sundat, nechat nabít a nasadit zase v okamžiku, kdy pacient potřebuje nebo chce slyšet. Rehabilitace s implantátem na principu kostního vedení je významně rychlejší než s implantátem kochleárním, protože pacient stále vnímá zvuk v podobných charakteristikách jako zdravý člověk.

Zdroj: TZ FN Motol

Nový projekt: Kondicí proti rakovině

V rámci Projektu 35 byl v lednu letošního roku zahájen program pro pacientky s metastatickým karcinomem prsu v dobrém celkovém stavu, a to pod názvem Kondicí proti rakovině. Program je pilotní a zatím pojme 30 žen – ty může doporučit jejich lékař nebo se mohou s doporučením ošetřujícího lékaře přihlásit samy. Projekt je reakcí na rychle přibývající data o přímém vlivu fyzické aktivity na zlepšení kondice nemocných, jejich celkové kvality života, psychické pohody, a dokonce prodloužení celkového přežití. Čtyřměsíční program je připraven ve spolupráci s III. interní klinikou VFN a Ústavem tělovýchovného lékařství 1. LF UK. Pacientky budou pod kontrolou odborníků zlepšovat svou kondici, upravovat nutrici a zvyšovat svou psychickou odolnost s ohledem na aktualizovaný průběh nemoci.

Dostupné informace vypovídají také o tom, že zvýšení fyzické zdatnosti pacientek vhodnou pohybovou aktivitou má své opodstatnění pro zařazení do terapeutického algoritmu a posílení výsledků farmakologické léčby. Projekt byl také představen v rámci pacientské sekce PragueONCO 2022.

Pacientky jsou zařazovány od 1. 1. 2022, přičemž vlastní program pro nemocné začal 1. 3. 2022, k dispozici bylo 30 míst, ideálně pro ženy z Prahy a okolí. Celý kurs je zdarma, kromě poplatku 300 Kč za zapůjčení chytrých hodinek.

Zdroj: https://www.linkos.cz/lekar‑a‑multidisciplinarni‑tym/kvalita‑zivota‑lekar/program‑kondici‑proti‑rakovine‑v‑ramci‑projektu‑35/

Trastuzumab selhává jako adjuvantní terapie u karcinomu jícnu

Předoperační chemoradioterapie karboplatinou a paklitaxelem s následnou operací je standardní léčbou lokálně pokročilého adenokarcinomu jícnu. Nová, otevřená, randomizovaná studie hodnotila přidání trastuzumabu k předoperační chemoradioterapii u pacientů s HER2 pozitivním adenokarcinomem jícnu nebo gastroezofageálního spojení. Pacienti byli randomizováni k léčbě standardním týdenním podáváním paklitaxelu, karboplatiny a radioterapie 50,4 Gy s následnou operací nebo ke stejné léčbě a týdennímu podávání trastuzumabu během chemoradioterapie, další dávce trastuzumabu před operací a trastuzumabu každé tři týdny po dobu 13 cyklů po operaci. Ukázalo se, že medián přežití bez onemocnění se u pacientů léčených trastuzumabem nebo bez něj nelišil (19,6 vs.14,2 měsíce) a nelišilo se ani odhadované dvou‑, tří‑ a čtyřleté přežití bez nemoci.

Ze 194 zařazených pacientů byla většina mužů (84 %) s onemocněním T3 (79 %) nebo s pozitivními uzlinami (71 %). Podobně se mezi skupinami nelišil ani medián celkového přežití (38,5 a 38,9 měsíce; HR = 1,04; p = 0,85) a odhadované dvou‑, tří‑ a čtyřleté OS. V chirurgických výsledcích nebyl žádný rozdíl. Tato studie nenaznačuje žádný přínos trastuzumabu pro přežití při jeho přidání k chemoradioterapii a chirurgickému zákroku u pacientů s HER2‑pozitivním adenokarcinomem jícnu. V adjuvanci a neoadjuvanci je třeba studovat alternativní kombinace cílené na HER2 nebo jiné nové látky cílené na HER2.

Zdroj: Safran HP et al. Trastuzumab with trimodality treatment for oesophageal adenocarcinoma with HER2 overexpression (NRG Oncology/RTOG 1010): A multicentre, randomised, phase 3 trial. Lancet Oncol 2022 Feb;23:259.

Cervikální karcinom: imunoterapie pro všechny?

Navzdory nedávnému zlepšení klinických výsledků u žen s pokročilým karcinomem děložního hrdla, který je nyní rutinně léčen kombinací látek na bázi platiny, taxanů a bevacizumabu, jsou recidivy nevyhnutelné a možnosti léčby zůstávají omezené. Studie fáze III EMPOWER‑Cervical 1/GOG‑3016/ENGOT‑cx9 srovnávala jednorázovou chemoterapii s cemiplimabem, protilátkou anti‑PD‑1, u žen s rekurentním cervikálním karcinomem. Ukázalo se, že celkové přežití, primární cílový ukazatel, bylo významně delší ve skupině s cemiplimabem než ve skupině s chemoterapií (medián 12,0 vs. 8,5 měsíce). Přínos pro přežití s cemiplimabem byl pozorován bez ohledu na histologický typ (adenokarcinom vs. spinocelulární karcinom) nebo stav exprese PD‑L1. Tyto výsledky podporují zařazení cemiplimabu do standardní léčby recidivujícího karcinomu děložního hrdla. Zůstává však otázkou, zda by se inhibitory kontrolních bodů imunitního systému měly používat předem, nebo by měly být vyhrazeny pro recidivu.

Ve studii bylo 608 žen randomizováno k podávání cemiplimabu (350 mg intravenózně každé 3 týdny) nebo chemoterapie podle výběru lékaře (gemcitabin, topotekan, pemetrexed, irinotekan nebo vinorelbin). Zhruba 60 procent žen dostalo jednu předchozí linii chemoterapie a 40 procent dostalo více než jeden předchozí režim. Polovina pacientek dostala předtím bevacizumab. Závažné nežádoucí příhody se vyskytly zhruba u 30 procent pacientek v obou léčebných skupinách.

Zdroj: Tewari KS et al. Survival with cemiplimab in recurrent cervical cancer. N Engl J Med 2022 Feb 10;386:544.

Léčba rytmických a periodických vzorců EEG u osob v komatu po srdeční zástavě

Rytmické a periodické EEG vzorce, zejména generalizované periodické výboje (GPD), se často vyskytují u pacientů po návratu spontánního oběhu (ROSC) po srdeční zástavě. Tyto vzorce, zejména pokud jsou spojeny s přetrvávajícím myoklonem, naznačují mnohem vyšší, i když ne jistou, pravděpodobnost špatné prognózy. V této situaci se často používají léky proti záchvatům a anestetika, ale není jasné, zda potlačení GPD, záchvatů a dalších rytmických vzorců zlepšuje neurologický výsledek. Dobře provedená multicentrická otevřená studie u 172 pacientů naznačuje, že agresivní léčba generalizovaných periodických výbojů a dalších rytmických a periodických vzorců EEG nezlepšuje výsledky u některých osob, které přežily srdeční zástavu v komatu. U 88 pacientů v léčebném rameni byla podávána protokolární léčba antiseptickými a sedativními léky titrovanými tak, aby byly zcela potlačeny EEG vzorce, čehož bylo dosaženo po dobu 24 hodin po randomizaci u 73 procent. V kontrolní skupině byla povolena sedace k potlačení myoklonu. Špatný neurologický výsledek se vyskytl u 92 procent kontrolních a 90 procent aktivně léčených pacientů.

Vysoká prevalence klinického myoklonu a GPD odpovídá tomu, že zařazení pacienti měli těžké hypoxicko‑ischemické poškození s velmi vysokou pravděpodobností špatné prognózy. Lékaři by proto měli být opatrní při zobecňování výsledků této studie na celou populaci osob, které přežily srdeční zástavu v komatu. Dalším významným omezením je vysoký výskyt vysazení život udržující léčby, ke kterému došlo u 77 procent v obou skupinách; u mnoha z nich byla péče vysazena méně než 72 hodin po ROSC. Současná doporučení důrazně doporučují minimálně 72hodinovou dobu sledování pro posouzení neurologického zotavení (Circulation 2020).

Zdroj: Ruijter BJ et al. Treating rhythmic and periodic EEG patterns in comatose survivors of cardiac arrest. N Engl J Med 2022 Feb 24;386:724.

Zlepšení přežití po náhlé srdeční zástavě při sportu v průběhu času

Náhlá srdeční smrt související se sportem tvoří menšinu náhlých srdečních úmrtí, ale vyvolává relativně větší pozornost médií. Za účelem prozkoumání trendů ve výskytu, léčbě a výsledcích náhlých srdečních zástav souvisejících se sportem analyzovali vědci údaje z prospektivního registru náhlých srdečních zástav, ke kterým došlo v letech 2005–2018 v oblasti Paříže. Tyto údaje z Francie naznačují, že k pozoruhodnému zvýšení přežití přispělo zvýšené používání automatizovaného externího defibrilátoru a KPR prováděné náhodnými svědky. Mezi prvním a posledním zkoumaným dvouletým obdobím studie došlo k nárůstu používání automatizovaného externího defibrilátoru, AED, z dvou procent na 29 procent a kardiopulmonální resuscitace z 35 procent na 95 procent. Zdá se tedy, že zaměření na budování veřejných kapacit pro KPR a používání AED za účelem snížení počtu úmrtí na náhlou srdeční zástavu je smysluplné.

Autoři identifikovali 377 náhlých srdečních zástav souvisejících se sportem – definovaných jako ty, ke kterým došlo během rekreační nebo soutěžní sportovní aktivity nebo do jedné hodiny po ní, a to u osob ve věku 18 až 75 let. Pouze 20 případů (5,3 %) se vyskytlo u osob ve věku < 35 let. V průběhu času nedošlo k žádným změnám v incidenci. Za zmínku stojí, že se jednalo převážně o svědecké srdeční zástavy; okolostojící byli přítomni u naprosté většiny zástav, včetně 89 procent zástav u nepřeživších a 98 procent zástav u přeživších.

Zdroj: Karam N et al. Evolution of incidence, management, and outcomes over time in sports‑related sudden cardiac arrest. J Am Coll Cardiol 2022 Jan 25;79:238.

Antiagregační léčba a intrakraniální krvácení u pacientů s mozkovými metastázami

Metastázy centrálního nervového systému (CNS) zvyšují riziko intrakraniálního krvácení (IKK) u onkologických pacientů s pokročilými malignitami. Tito pacienti jsou podobně ohroženi žilními tromboembolickými příhodami – s opatrností je antikoagulace u pacientů s metastázami CNS obvykle přípustná. V případě komorbidního kardiovaskulárního onemocnění se u pacientů s metastázami CNS často zvažuje antiagregační léčba; není však známo, zda lze antiagregační léčbu u této populace pacientů bezpečně použít. Odpověď na tuto otázku hledala retrospektivní kohortová studie z jednoho centra, které se zúčastnilo 392 pacientů s metastázami do CNS. Ukázalo se, že míra výskytu IKK po jednom roce byla statisticky podobná u pacientů užívajících a neužívajících protidestičkové léky (22,5 % a 19,3 %). U pacientů vystavených účinkům protidestičkových látek oproti pacientům bez těchto látek byla zjištěna mírná výhoda v přežití (medián přežití 9,4 vs. 8,2 měsíce).

Primárním cílovým ukazatelem byl kumulativní výskyt IKK u pacientů, kteří po stanovení diagnózy nádoru zahájili protidestičkovou léčbu (kyselina acetylsalicylová nebo inhibitory P2Y12). Z 392 pacientů užívalo antiagregační léky 134 pacientů, nejčastěji ASA (86,6 %). Mezi nejčastější primární malignity patřily karcinom plic, melanom a karcinom ledvin. V podskupině pacientů užívajících kromě protidestičkových léků také antikoagulancia (23,1 %) nebylo zaznamenáno žádné zvýšení rizika závažného IKK. Přestože retrospektivní studie má svá omezení, tato zjištění ospravedlňují používání protidestičkové léčby u pacientů s metastázami v CNS za předpokladu, že existuje silná a nezávislá indikace pro jejich použití.

Zdroj: Miller EJ et al. Antiplatelet medications and risk of intracranial hemorrhage in patients with metastatic brain tumors. Blood Adv 2022 Mar 8;6:1559.

Je vysazení ASA v primární prevenci rizikové?

post hoc analýze z rozsáhlé studie se autoři pokoušejí zodpovědět otázku, zda je vysazení kyseliny acetylsalicylové (ASA) v primární prevenci rizikové. Zdrojem dat byla randomizovaná studie ASPREE, která neprokázala žádný přínos primárně preventivního užívání ASA u starších osob ve věku 65 let a více bez známého KVO. Téměř 900 osob, kterým bylo přiděleno pokračovat v užívání ASA, bylo porovnáno s 840 účastníky, kterým bylo přiděleno placebo (a kteří tedy ASA přestali užívat). V upravené analýze s pětiletým sledováním měli pacienti, kteří přestali užívat ASA, nesignifikantně vyšší riziko složeného výsledku úmrtí, nové demence nebo přetrvávajícího fyzického postižení (3 % vs. 2,3 % za rok; poměr rizik 1,3). V podskupině účastníků, kteří užívali ASA ≥ 5 let před vstupem do studie, měli ti, kteří ji přestali užívat, významně vyšší riziko jakékoli nežádoucí KV příhody než ti, kteří pokračovali v užívání ASA.

Navzdory nedávným důkazům, že užívání ASA nezlepšuje výsledky u starších pacientů bez kardiovaskulárního onemocnění, je někdy za tímto účelem nadále užívána. Z 19 000 účastníků studie ASPREE užívalo 1 714 účastníků před zařazením do studie ASA alespoň dva dny v týdnu. Tyto výsledky by mohly ovlivnit některé lékaře, aby u některých pacientů, kteří již ASA užívají v rámci primární prevence, v užívání ASA pokračovali, ale způsob výběru pacientů, u nichž potenciální přínosy jasně převažují nad potenciálními škodami, zůstává nejasný.

Zdroj: Nelson MR et al. Safety of ceasing aspirin used without a clinical indication after age 70 years: A subgroup analysis of the ASPREE randomized trial. Ann Intern Med 2022 Mar 15; [e‑pub].

Evropská komise schválila novou léčbu systémového lupusu

Léčba pacientů se systémovým lupus erythematodes (SLE) doznala po více než dekádě výrazného pokroku. Evropská komise schválila anifrolumab pod obchodním názvem Saphnelo jako přídatnou terapii pro dospělé pacienty, kteří i přes standardní léčbu trpí aktivním středně těžkým až těžkým SLE. Anifrolumab je za posledních deset let prvním novým přípravkem pro léčbu pacientů se SLE, který v Evropě získal schválení. Zároveň je jediným biologickým lékem, který není omezen jen pro pacienty s vysokým stupněm aktivity onemocnění. SLE se řadí mezi vzácná onemocnění a v České republice s ním žije 65 000–70 000 pacientů, většinou žen, kteří si svou diagnózu poprvé vyslechnou mezi 15. a 45. rokem života.

Anifrolumab je plně lidská monoklonální protilátka zaměřující se svým účinkem na dráhu interferonu typu I, který hraje ústřední roli v patofyziologii lupusu a blokuje jeho aktivitu. EK anifrolumab schválila na základě výsledků programu klinického vývoje zahrnujícího studie TULIP (1 a 2) fáze III a studii MUSE fáze II. Výrobce zahájil studie fáze III u SLE s použitím subkutánního podávání a plánuje další studie fáze III pro lupusovou nefritidu, kožní lupus erythematodes a myozitidu.

Zdroj: TZ Astra Zeneca

Následky zpožděné spánkové fáze

Lékaři stále častěji zaznamenávají výskyt zpožděné spánkové fáze, které se týká nejen dospělých, ale už i dětí a mladistvých. Při zpožděné spánkové fázi dochází k desynchronizaci biologických hodin s denním rytmem. Postižený jedinec usíná minimálně o dvě hodiny později, než by měl, a s tímto zpožděním se také probouzí. V případě dětí je přitom problematické i hodinové posunutí spánku. Zpožděný spánek nemusí být nutně kratší nebo méně kvalitní, teoreticky je to normální spánek v abnormálním čase – má obvyklé rozložení fází a normální délku, ale je posunutý, dostává se tím do konfliktu se společenskými nároky, a je tak vynuceně zkracován. Pacienti si stěžují na denní pospávání, únavu, zhoršení paměti a pozornosti, prodlužuje se reakční čas. Častější jsou změny chování, nervozita, podrážděnost, deprese či úzkosti a u dospívajících i hrozba sebevražedných myšlenek. Hlavní léčbou jsou režimová opatření.

Podle zahraničních studií trpí poruchou 7–16 procent mladistvých. Právě u nich může posun spánku kromě zdravotních problémů způsobovat absence ve škole a zhoršení prospěchu. V období puberty ke zpoždění spánkové fáze přispívají také hormonální příčiny – opožděné uvolňování melatoninu. Melatonin lze terapeuticky doplňovat, hlavní je ale omezit používání mediálních technologií, zejména večer. Zpožděná spánková fáze může souviset i s genetickými dispozicemi nebo psychiatrickými chorobami, jisté ale je, že zásadní roli hrají vnější vlivy.

Zdroj: TZ Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze

 

Sdílejte článek

Doporučené

Význam biomarkerů u karcinomu plic

17. 5. 2022

Více než polovina pacientů s diagnózou pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) podstupuje testování biomarkerů a toto číslo se podle RWE…

Moderní technologie mění transplantace

13. 5. 2022

„V Česku nám stále zásadně chybějí žijící dárci ledvin, s jejich pomocí bychom mohli transplantovat výrazně víc pacientů a s lepšími výsledky,“ říká…