Krátce
Výrobce léku Kaftrio požádal o standardní úhradu
Společnost Vertex podala žádost o stálou úhradu léčivého přípravku ivakaftor/tezakaftor/elexakaftor (Kaftrio) v České republice v souladu s nedávno novelizovaným zákonem č. 48/1997 Sb. Cílem podání žádosti je zajištění systematického, dlouhodobého a udržitelného přístupu k léčbě modulátory CFTR všem vhodným pacientům s cystickou fibrózou. Tento přípravek je určen pacientům, kteří mají mutaci F508del – celosvětově nejběžnější mutaci genu pro CFTR způsobující cystickou fibrózu – zděděnou od obou rodičů (dvě kopie). Protein CFTR mimo jiné působí na povrchu buněk a reguluje tvorbu hlenu v plicích a trávicích šťáv ve střevech. Genetické mutace vedou k tomu, že bílkoviny CFTR nefungují správně nebo jich je na buněčném povrchu snížené množství, což v konečném důsledku způsobuje nadměrné houstnutí a hromadění hlenu v plicích či trávicích šťáv. Účinné látky obsažené v trojkombinaci pomáhají zmírňovat příznaky onemocnění tím, že zvyšují množství chybějícího proteinu CFTR na povrchu buněk (elexakaftor a tezakaftor) a zlepšují aktivitu poškozené bílkoviny (ivakaftor).
Registrace léku byla mimo jiné založena na výsledcích dvou globálních randomizovaných, dvojitě zaslepených studií fáze III, které ukázaly statisticky signifikantní a klinicky významné zlepšení plicní funkce (primární cílový parametr) i všech klíčových sekundárních cílových ukazatelů. Do první, 24týdenní studie AURORA F/MF bylo zařazeno 403 pacientů s mutací F508del a mutací s minimální funkcí, kterým byla perorálně podávána trojkombinace ivakaftor/tezakaftor/elexakaftor plus ivakaftor. Tato léčba vedla k průměrnému zvýšení hodnoty ppFEV1 (objemu usilovného výdechu za 1 sekundu vyjádřeného v procentech předpokládané hodnoty) o 13,9 procentního bodu v porovnání s poklesem o 0,4 procentního bodu u placebové skupiny. Druhá, 4týdenní studie AURORA F/F zahrnula 107 jedinců se dvěma mutacemi F508del. Po podávání trojkombinace ivakaftor/tezakaftor/elexakaftor a ivakaftoru u nich došlo k průměrnému navýšení hodnoty ppFEV1 o 10,4 procentního bodu oproti nárůstu o 0,4 procentního bodu v rameni, kde nemocní dostávali pouze ivakaftor s tezakaftorem. Z hlediska bezpečnosti byla trojkombinace v obou klinických hodnoceních dobře tolerována, prokázáno bylo také zlepšení kvality života pacientů, měřené pomocí skóre CFQ‑R.
Večerní dávkování antihypertenziv není lepší než dávkování ranní
Pragmatická randomizovaná studie TIME u více než 21 000 pacientů s vysokým krevním tlakem sledovaných déle než pět let dospěla k závěru, že ochrana před srdečním infarktem, cévní mozkovou příhodou a úmrtím z vaskulárních příčin není ovlivněna tím, zda jsou antihypertenziva užívána ráno, nebo večer. Tento recentní závěr je v rozporu s předchozími zjištěními, která naznačovala významný kardiovaskulární přínos nočního dávkování.
Vysoký krevní tlak (TK), se kterým se celosvětově potýká více než miliarda lidí, je hlavní příčinou předčasných úmrtí – v roce 2015 přitom v důsledku hypertenze zemřelo téměř deset milionů pacientů. Ukazuje se, že hodnoty TK v noci jsou lepším prediktorem kardiovaskulárních výsledků než hodnoty denní, a již dřívější studie naznačily, že antihypertenziva užívaná spíše večer než ráno vedla k výraznějšímu poklesu nočního TK.
Cílem rozsáhlé prospektivní, randomizované studie TIME, kterou na kongresu ESC 2022 prezentoval prof. Thomas MacDonald z University of Dundee, Velká Británie, bylo otestovat, zda večerní dávkování antihypertenzní léčby zlepší hlavní kardiovaskulární výsledné ukazatele ve srovnání s dávkováním ranním. Složený primární cílový ukazatel sestával z hospitalizace pro nefatální infarkt myokardu či nefatální cévní mozkovou příhodu nebo úmrtí v důsledku vaskulární příhody.
Celkem bylo zařazeno 21 104 dospělých pacientů, kteří byli v poměru 1 : 1 randomizováni k tomu, aby buď ráno, nebo večer užívali svou obvyklou dávku antihypertenziv. Průměrný věk účastníků byl 65 let, 58 procent tvořili muži a 98 procent běloši. Medián sledování dosáhl 5,2 roku, nicméně někteří pacienti byli ve studii déle než devět let. Primární cílový ukazatel se vyskytl u 362 jedinců (3,4 procenta) ve skupině s večerním dávkováním (0,69 příhody na 100 pacientoroků) a u 390 jedinců (3,7 procenta) ve skupině s ranním dávkováním (0,72 příhody na 100 pacientoroků), což znamená neadjustovaný poměr rizik 0,95 (95% interval spolehlivosti 0,83–1,1; p = 0,53). Výsledky se nelišily ani v analýzách předem specifikovaných podskupin. Užívání antihypertenzních léků večer nebylo shledáno škodlivým.
Profesor MacDonald jako hlavní investigátor okomentoval závěry studie následovně: „TIME představuje jedno z největších kardiovaskulárních klinických hodnocení, která kdy byla provedena, a poskytuje definitivní odpověď na otázku, zda by se antihypertenziva měla užívat ráno, nebo večer. Studie jasně prokázala, že srdeční infarkt, iktus a úmrtí v důsledku vaskulární příhody se vyskytly v podobné míře bez ohledu na dobu podání léků. Lidé s vysokým krevním tlakem by proto měli svá antihypertenziva pravidelné užívat v tu denní dobu, která jim vyhovuje a minimalizuje jakékoli nežádoucí účinky.“