Krize může zhoršit místní dostupnost služeb

Aktuální odhady Všeobecné zdravotní pojišťovny předpokládají v dnešním roce propad příjmů proti plánu o 31 miliard korun, z toho 24 miliard korun vlivem poklesu ekonomiky a sedm miliard korun kvůli úlevám na zálohách na pojistné pro OSVČ.

Uvedla to po jednání správní rady VZP její předsedkyně prof. Věra Adámková, předsedkyně zdravotního výboru sněmovny. „V minulém roce jsme byli pod velkou palbou odborů, abychom všechny rezervy rozpustili do mezd. Díky tomu, že jsme nepodlehli zcela a rozpustili jen část, tak má pojišťovna určitou rezervu,“ uvedla prof. Adámková.

VZP má nazákladním fondu a rezervním fondu dohromady 24 miliard korun, kromě toho může jednotky miliard převést na úhradu zdravotních služeb z fondu provozního.

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek zopakoval, jaké kroky zatím udělala pojišťovna směrem k poskytovatelům. Ti by neměli mít problém s vykázáním služeb souvisejících s léčbou COVID-19. Otázka odkládání výkonů a vyúčtování bude rozhodnuta později. „Uhradíme veškerou produkci spojenou s daným obdobím. Je předčasné se bavit o tom, jak velká bude podprodukce. V tuto chvíli zachováváme zálohové platby. Až uvidíme na konec mimořádných opatření, provedeme analýzy, a pak teprve bude moci odpovědět na to, jak bude vypadat vyúčtování roku 2020. Můžu slíbit, že budeme vždy velmi odpovědně dbát na to, aby byla zachována stabilita sítě pro naše pojištěnce,“ řekl Kabátek.

Popsal také, v jakém duchu se teď vedou debaty o úhradách na příští rok. Míra nejistoty dalšího vývoje je vysoká. Dosud vláda nijak nedeklarovala, že by zdravotním pojišťovnám dopady koronavirové krize kompenzovala. Odhady toho, kolik bude příští rok na zdravotní služby, se z mnoha důvodů seriózně zatím nedají udělat. Pro příští rok vidí Kabátek jen dvě varianty. „Buď najdeme zdroje na příjmovou stranu, nebo musíme přijmout taková opatření, abychom šetřili na straně nákladů. Pokud bychom mluvili o úsporách, bezesporu musí zůstat péče o vážně nemocné, akutní péče a podle mě také určitá garance evropského standardu zdravotní péče. Pod tím si sice může každý představit něco trochu jiného, ale mám tím na mysli například, že si nedovedu představit prodloužení čekacích dob na totální endoprotézy na tři roky,“ řekl ředitel VZP.

V rámci dohodovacího řízení se tak zatím vedou debaty o principech úhrad v příštím roce bez jakýchkoli konkrétních sum. „Nepracujeme s čísly, snažíme se v rámci dohodovacího řízení v tuto chvíli vést debaty o potřebě našich klientů, o struktuře sítě, o principech fungování sítě a případných variantách změny fungování sítě. Čísla můžeme dosadit, až budeme vědět, kdy krize skončí a co bude následovat,“ popsal ředitel. „Na konci června budeme vědět víc – jak dlouho bude trvat nouzový stav, jestli se vrátí pacienti do nemocnic, a tak dále. Každý měsíc vyhodnocujeme data, která máme, a reagujeme na ně,“ dodal.

Očekávané snížení příjmů zdravotních pojišťoven by nemělo podle něj znamenat ukončení bonifikačních programů a úhradových mechanismů, které cíleně podporují kvalitu a dostupnost zdravotních služeb. Spíše naopak to bude ještě více potřebný krok. „Myslím, že tato situace se stane akcelerátorem našich snah o navázání plateb na kvalitu a dostupnost. Ano, možná se bude muset prodloužit místní dostupnost. Ale kvalita a časová dostupnost, tedy čekací doby, by měly být zachované. Podle mého názoru bychom neměli přistoupit na primitivizaci úhradových mechanismů,“ uvedl Kabátek.

Odhady vývoje české ekonomiky se liší, vesměs se ale mluví o poklesu v řádu jednotek procent. „Pokud odhadujeme pokles ekonomiky v řádu několika procent, můžeme si pro příští rok vybrat buď restriktivní rozpočet, nebo posílení příjmů. Variant, jak stabilizovat české zdravotnictví po konci krize, je celá řada. Je předčasné říkat, kterou upřednostňujeme,“ uvedl Kabátek.

Zdroj: MT