KV choroby zůstávají v Evropě i nadále hlavním zabijákem
British Heart Foundation (BHF) zveřejnila v těchto dnech v časopise European Heart Journal výsledky rozsáhlé studie, která pod vedením dr. Nicka Townsenda z Univerzity v Oxfordu mapovala výskyt kardiovaskulárních nemocí a úmrtnost na ně v 53 evropských zemích a také rozdíly mezi nimi. Podle studie zůstávají choroby srdce a cév na evropském kontinentě i nadále hlavní příčinou úmrtí – mají jich na svědomí téměř polovinu (45 procent), což představuje více než čtyři miliony zemřelých. Zajímavé přitom je, že kardiovaskulární a cerebrovaskulární úmrtnost je vyšší u žen (49 procent) než u mužů (41 procent), což ukazuje na nutnost směřovat více edukačního, preventivního i diagnostického a terapeutického úsilí právě na ženy.
Důležitým sdělením je rovněž to, že třebaže celkově úmrtnost na infarkty myokardu a cévní mozkové příhody klesá, významné rozdíly především mezi zeměmi západní a východní Evropy přetrvávají. Vyšší kardiovaskulární úmrtnost ve většině států východní Evropy koresponduje i s kratší očekávanou délkou života jejich obyvatel. Úmrtností na choroby srdce a cév nižší než 250/100 000 obyvatel se může pochlubit osm evropských zemí – Francie, Izrael, Španělsko, Dánsko, Nizozemsko, Norsko, Švýcarsko a Velká Británie. Naopak velmi vysokou kardiovaskulární mortalitou, konkrétně u žen, jsou stále postihovány Makedonie, Ukrajina, Moldavsko, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Turkmenistán (více než 1 000/100 000). Podobně vysokých čísel dosahuje kardiovaskulární úmrtnost i u mužské populace – na Ukrajině a v Turkmenistánu je to až 1 500/100 000 obyvatel.
Dr. Nick Townsend, který výzkum vedl, upozornil i na další problém – ačkoli se kardiovaskulární choroby obvykle považují za onemocnění vyššího věku, stále na ně ročně umírá kolem 1,4 milionu osob mladších než 75 let a téměř 700 000 mladších než 65 let. A také u těchto předčasných úmrtí jsou patrné značné geografické rozdíly: ve Švýcarsku, Norsku, San Marinu, Lucembursku, Nizozemsku, Izraeli a Francii umírá ve věku pod 75 let jen 80/100 000 mužů, v Uzbekistánu, Bělorusku a Turkmenistánu je to více než 650/100 000 mužů. Úmrtnost žen nižší než 35/100 000 vykazuje Francie, Švýcarsko, Španělsko, Izrael, Island a Norsko, naopak více než 350/100 000 vykazuje Tádžikistán, Uzbekistán a Turkmenistán. Obdobné rozdíly platí i pro věkové skupiny mužů a žen mladších než 65 let.
Dr. Simon Gillespie z British Heart Foundation, která výzkum sponzorovala, komentoval výsledky studie slovy: „Bylo by pošetilé si třeba jen na chvíli myslet, že jsme boj s kardiovaskulárními chorobami vyhráli.“ BHF považuje získané výsledky za důvod k dalšímu výzkumu kardiovaskulárních chorob a zlepšování jejich diagnostiky, léčby a prevence. A dr. Townsend k tomu dodává: „Na dosud klesající výskyt kardiovaskulárních chorob je nutno se dívat jednak z hlediska značných přetrvávajících rozdílů mezi jednotlivými evropskými zeměmi, a jednak z hlediska narůstající epidemie závažných kardiovaskulárních rizikových faktorů, jako je obezita a diabetes; ty by totiž mohly pozitivní trend opět zvrátit.“
Dodejme, že také v České republice zůstávají kardiovaskulární choroby dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí; umírá na ně padesát procent populace (mají na svědomí 44 procent všech úmrtí mužů a 54 procent všech úmrtí žen). Za rok to představuje celkem více než 53 000 zemřelých. Za posledních deset let se sice podařilo snížit úmrtnost o dvacet procent, a to především zásluhou účinnějších diagnostických a terapeutických postupů, nicméně ve srovnání s vyspělými zeměmi EU15 je úmrtnost na srdečně‑cévní onemocnění v ČR dvakrát vyšší (standardizovaná míra úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy dosahuje hodnot 403 úmrtí/100 000 mužů a 264 úmrtí/100 000 žen. Předčasná úmrtnost (ve věku pod 75 let) se během uplynulé dekády snížila asi o 60 procent, přesto však v tomto věku, tedy předčasně, stále umírá 44 procent mužů a 18 procent žen.
Zdroj: