KV riziko rofecoxib přetrvávalo až jeden rok
Záměrem studie APPROVe (Adenomatous Polyp Prevention on Vioxx) bylo posoudit, zda by aplikace rofecoxibu mohla redukovat rizika vzniku adenomatózních polypů u jedinců s anamestickou přítomností těchto nádorů. Tato studie však byla zastavena kvůli obavám z kardiovaskulární toxicity zkoumaného léku a rofecoxib byl stažen z celosvětového trhu. Krátce nato bylo vysloveno podezření na obdobné toxické účinky i u jiných selektivních COX-2 inhibitorů, včetně celecoxibu, parecoxibu a valdecoxibu.
V on-line verzi článku odborného časopisu Lancet vyhodnotil John Baron z Dartmouth Medical School v americkém Hanoveru spolu se svými kolegy výsledky sledování pacientů ve studii APPROVe, včetně událostí, ke kterým u nich došlo během prvního roku po ukončení léčby. Z celkem 2 587 randomizovaných nemocných byla k dispozici data posuzující kardiovaskulární toxicitu u 84 % osob, mortalitní data byladostupná u 95 % pacientů. Sledovaný parametr studie – kompozit zahrnující nefatální infarkt myokardu, nefatální iktus a úmrtí z kardiovaskulárních, hemorrhagických a neznámých příčin – se projevil u 59 jedinců ve skupině užívající rofecoxib a u 34 pacientů ve skupině s placebem, což představuje hazard ratio 1,79 (p = 0,006).
„Tento výsledek byl konzistentní napříč podskupinami pacientů a jeho hybným momentem bylo zvýšené riziko vzniku infarktu myokardu a cévní mozkové příhody,“ uvedl spoluautor studie John Baron. Ukazatel hazard ratio se podstatně neměnil v průběhu času a výsledky byly kompatibilní s časným nárůstem rizika, které přetrvávalo po dobu asi jednoho roku od ukončení terapie. „Inhibitory COX-2 jsou účinnými analgetiky a protizánětlivými přípravky a zdá se, že redukují riziko kolorektální neoplazie. Tyto benefity však budou muset být zváženy v porovnání s jejich prokázaným nebo možným kardiovaskulárním rizikem před nasazením léku pacientovi v různých klinických případech,“ uzavřel Baron a jeho kolegové.
Přechod z coxibů k NSA nemusí být lepším řešením
V rámci průvodního editorialu Colin Baigent z University of Oxford (UK) a Carol Patrono z Catholic University of Rome (Itálie) připomněli, že zpráva Baronova týmu je dalším příspěvkem k již tak rozsáhlé literatuře zabývající se kardiovaskulárním rizikem třídy coxibů. „Výsledky randomizovaných studií jsou konzistentní nejen v případě všech zkoumaných coxibů, u nichž bylo zjištěno určité vaskulární riziko, ale i v případě některých tradičních nesteroidních antiflogistik (NSA) nesoucích podobná rizika,“ uvedli autoři editorialu. „Přechodem z coxibů k terapii tradičními NSA se těmto vaskulárním rizikům nemusíme nutně vyhnout, a navíc by taková změna medikace mohla vést ke dvojnásobnému až trojnásobnému zvýšení rizika vzniku závažných gastrointestinálních komplikací,“ dodali.
Zdroj: