Přeskočit na obsah

Larvální terapie z pohledu pacientů

Studie probíhala od prosince 2007 do konce března 2008. Dotazníky byly distribuovány prostřednictvím ošetřujících lékařů a sester na těchto pracovištích: Městská nemocnice Ostrava, FN Ostrava, FN v Motole, Vojenská nemocnice Olomouc, Nemocnice Litomyšl, Nemocnice v Bílovci, FN u sv. Anny v Brně, Nemocnice Třinec Podlesí, Nemocnice Slaný a Nemocnice Semily.       

Z celkového počtu 64 dotazovaných bylo 26 žen (40,63 %) a 38 mužů (59,37 %), průměrný věk dotazovaných byl 62 let, nejmladší měl 26 let a nejstarší pacient 90 let.

Při prvním nabídnutí léčby larvami reagovalo s pocitem naděje 56 dotazovaných (65,89 %), zvědavost udávalo 10 pacientů (11,76 %), obavy vyjádřili čtyři dotázaní (4,71 %), strach šest (7,06 %), odpor dva (2,35 %), nic zvláštního nepociťovalo pět pacientů (5,88 %) a něco jiného, a to těšení na výsledek léčby a důvěru v lékaře, pocítili dva pacienti (2,35 %).

Dominovaly diabetická gangréna a bércové vředy

Důvodem k léčbě byla ve 22 případech diabetická gangréna (30,56 %), nejčastěji, a to 27 pacientů , to byly bércové vředy (37,5 %), ve 13 případech cévní onemocnění(18,06 %), ve dvou (2,78 %) to byl stav po úrazu a osm pacientů (11,11 %) uvedlo jiný důvod, jako byla artritida, dekubitus, růže, nehojící se rána po břišní operaci, stav po amputaci nebo kombinace diabetu a cévního onemocnění.

Larvy byly u nemocných aplikovány nejčastěji jednou, a to u 49 pacientů (76,56 %), dvakrát u 13 nemocných (20,31 %) a třikrát u dvou dotázaných (3,13 %). Více než třikrát nebyly larvy aplikovány u nikoho.

U 46 pacientů (65,63 %) byla před aplikací larev nabídnuta jiná terapie, avšak bez požadovaného efektu, u 16 (25,00 %) byla nabídnuta, ale pacienti chtěli podstoupit léčbu larvami, ve čtyřech případech (6,25 %) byla přímo navržena larvální terapie, u dvou pacientů (3,13 %) byla navržena v jiném zdravotnickém zařízení již amputace končetiny. Jinou léčbou je zde míněna klasická léčba ran.  

Informace o terapii podával u 62 pacientů (84,93 %) lékař, ve dvou případech (2,74 %) sestra, která se specializovala na aplikaci larev, u pěti (6,85 %) dotázaných informace podávala všeobecná sestra a ve čtyřech případech (5,48 %) se pacienti dovídali informace někde jinde, nejčastěji od rodinných příslušníků či na internetu nebo v rozhlase. 

Po přiložení larev pociťovalo 30 pacientů (35,30 %) šimrání, šest (7,06 %) cítilo „pálení v kopřivách“, 14 (16,47 %) udávalo bolest, neurčený nepříjemný pocit popisovalo 10 pacientů (11,76 %), nic zvláštního nepocítilo 23 nemocných (27,06 %) a ve dvou případech (2,35 %) pacienti cítili něco jiného. Jeden uváděl, že ke konci léčby měl již pocit, že larvy likvidují i zdravou tkáň, a druhý, že larvy se hodně pohybovaly a rána výrazně páchla. V této otázce měli pacienti možnost zaznačit více odpovědí. Nejčastěji uváděli kombinaci šimrání a později, v průběhu léčby, se objevivší bolesti.

Nejčastěji přiložené krytí kontroloval lékař, a to u 50 pacientů (69,44 %), u 12 pacientů (16,67 %) krytí kontrolovala sestra, která se na aplikaci larev specializovala, všeobecná sestra u 7 dotázaných (9,72 %), ošetřovatelka u dvou nemocných (2,78 %) a ve dvou případech (1,39 %) krytí kontrolovali příbuzní; jednalo se vždy o ambulantně léčené pacienty. K této položce jsem neměla v dotazníku uvedenou možnost vybrat více odpovědí. To byla možná chyba, protože někteří pacienti sami zaznačili, že krytí kontroloval jak lékař, tak i sestra. Věřím, že pokud by respondenti byli vyzváni přímo, byly by výsledky mírně odlišné.

Spokojenost s přístupem personálu i výsledkem

S přístupem ošetřujícího personálu bylo spokojeno 57 pacientů (89,06 %), šest pacientů (9,38 %) bylo spokojeno, ale měli připomínky, a jeden dotázaný (1,56 %) byl nespokojen.

 Připomínky se týkaly především špatné komunikace, jeden pacient dokonce uvedl, že ošetřující personál nevěřil, že má velké bolesti.

Průměrná spokojenost pacientů s výsledkem léčby byla +2,94 (na škále +5 až -5). Jeden respondent (1,56 %)  dokonce zaznačil hodnotu -5, což znamenalo velmi nespokojen. Dalších 12 dotazovaných pacientů (18,75 %) nevědělo, neumělo zhodnotit výsledek léčby, a 51 respondentů (79,69 %) bylo s výsledkem larvální terapie spokojeno, uvedli kladné hodnocení od +1 do +5. Vzhledem k často závažným onemocněním, kdy v několika případech pacientům hrozila amputace již před aplikací larev, lze spokojenost pacientů hodnotit jako dobrou. Možná by bylo vhodné tuto otázku položit i lékařům, kteří sledovali průběh onemocnění u jednotlivých pacientů a jejich názory porovnat. Cílem mé práce však bylo zjistit názory pacientů, a proto jsem své dotazy směřovala pouze k nim.

Se získanými zkušenostmi po aplikaci larev by znovu tuto léčbu podstoupilo 46 nemocných (71,88 %), devět dotázaných (14,06 %) by léčbu již nechtělo absolvovat a devět (14,06 %) nevědělo.

Většina pacientů hodnotí léčbu celkově kladně

Z výše uvedeného vyplývá, že názory pacientů na léčbu se různí a každý má své vlastní zkušenosti s aplikací larev. Během realizace mého dotazníkového šetření jsem se setkala často i s lékaři a sestrami, kteří slyšeli o larvální terapii poprvé až ode mě.. Bylo by proto dobré blíže seznámit s touto metodou  především zdravotníky. Ti by pak při výskytu nehojících se ran mohli upozornit pacienta na možnost této léčby. V případě, že se na daném pracovišti tato neprovádí, měli by alespoň zajistit kontakt na pracoviště jiné, které již s larvální terapií zkušenosti má a aplikaci larev provádí.

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené