Léčba akutní lymfoblastické leukémie univerzálními CAR T lymfocyty
Britský tým pod vedením Waseema Qasima z University College London publikoval v předním lékařském časopise Science Translational Medicine výsledky léčby dvou dětských pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií pomocí infuze T lymfocytů s chimérickým antigenním receptorem (CAR) proti antigenu B lymfocytů CD19. Protože nebylo možné použít autologní T lymfocyty, editovali lékaři genom alogenních T lymfocytů pomocí TALEN a vytvořili tak univerzální CAR T lymfocyty.
Léčba pomocí autologních CAR T lymfocytů slaví v klinických testech úspěchy v boji s řadou nádorových onemocnění od leukémií přes maligní melanom až po karcinom prostaty. Nejvíce zkušeností nasbírali lékaři při léčbě B‑buněčných leukémií, kde je CAR namířen proti antigenu CD19 B lymfocytů. Pro léčbu se používají autologní T lymfocyty. U dětských pacientů nebo u pacientů, kteří se již podrobili agresivním terapiím, nebývá jednoduché získat dostatek T lymfocytů. V těchto případech byly s úspěchem použity T lymfocyty dárců s odpovídajícím HLA. I to se ale ukazuje jako velmi náročné. Proto lékaři hledají možnost použít T lymfocyty dárce s odlišným HLA. Takové T lymfocyty musejí odolat imunitní reakci příjemce. Zároveň musejí působit cíleně na nádorové buňky a nesmějí spustit imunitní reakci štěpu proti hostiteli. Problémy s kompeticí T lymfocytů a také s imunitní reakcí příjemce významně sníží lymfodeplece, podávání imunosupresiv (fludarabinu a cyklofosfamidu) a monoklonálních protilátek (např. alemtuzumab). Tato ošetření ale mohou následně negativně působit na podané CAR T lymfocyty. Tým Waseema Qasima se proto pokusil modifikovat dědičnou informaci alogenních T lymfocytů tak, aby vzdorovaly účinkům alemtuzumabu a aby se u nich zároveň výrazně snížilo riziko reakce štěpu proti hostiteli.
Alogenní T lymfocyty byly nejprve standardním způsobem pomocí lentivirových vektorů vybaveny CAR proti antigenu CD19 B lymfocytů. Následně použili molekulární genetici techniku TALEN k další editaci genomu alogenních T lymfocytů. Elektroporací mRNA pro TALEN provedli u T lymfocytů deleci genu pro antigen CD52. Tím T lymfocyty získaly odolnost k alemtuzumabu, který se váže právě na CD52. Další elektroporovaný TALEN zajistil v alogenních T lymfocytech navíc i deleci genu TRAC. Tak se podařilo zabránit expresi receptoru TCRαβ na povrchu alogenních T lymfocytů. Zbývající T lymfocyty s expresí TCRαβ byly odstraněny, aby se minimalizovalo riziko reakce štěpu proti hostiteli. U T lymfocytů byla navíc pro případy reakce štěpu proti hostiteli zajištěna exprese antigenu CD20, který činí tyto buňky vnímavými k rituximabu. Takto upravenými CAR T lymfocyty byli léčeni dva dětští pacienti s akutní lymfoblastickou leukémií, kteří předtím prodělali lymfodepleci a séroterapii proti buňkám nesoucím antigen CD52. Jak se ukázalo, v jednom případě si 0,7 procenta T lymfocytů udrželo receptor TCRαβ a u pacientky se projevila reakce štěpu proti hostiteli. Ta byla zvládnuta podáním rituximabu a steroidů. V druhém případě už byly všechny CAR T lymfocyty TCRαβ−negativní a reakce štěpu proti hostiteli nebyla zaznamenána. U obou dětských pacientů došlo ke kompletní remisi.
Potvrdilo se, že editací genomu lze vytvořit univerzální CAR T lymfocyty, které je pak možné použít k léčbě nádorových onemocnění i u pacientů, u nichž není léčba autologními T lymfocyty možná a pro které nejsou k dispozici T lymfocyty dárce s odpovídajícím HLA. Zároveň se tak otevírá cesta k výraznému zjednodušení, a tím i významnému zlevnění léčby pomocí CAR T lymfocytů. Ta se nyní v USA pohybuje u jednoho pacienta v klinických testech mezi 500 000 a 700 000 USD.
Zdroj: