Léčba arteriální hypertenze u pacientů vyššího věku

Definice a epidemiologie

Arteriální hypertenze ve stáří je dnes jednoznačně považována za nemoc. Jak ukázaly výsledky sledování krevního tlaku u přírodních národů, je ve stáří normálním nálezem normotenze, a hypotézy o „nutném výskytu vysokého krevního tlaku ve stáří“ tak vzaly za své.

Podobně jako u mladých pacientů je dnes i u pacientů starších než 65 let arteriální hypertenze definována jako opakovaně naměřený tlak ≥140/90 mm Hg. Avšak většina studií zaměřených na terapii hypertenze se stále drží starší definice dle WHO, která brala jako hranici arteriální hypertenze u seniorů systolický tlak 160 mm Hg.

Četnost výskytu arteriální hypertenze se zvyšuje s věkem pacienta; ve věkové skupině 60–80letých se hypertenze vyskytuje u 60–70 % pacientů,2 ve skupině obyvatelstva nad 80 let se tlak ≥140/90 vyskytuje u 75 % pacientů a více než 60 % z této skupiny má hodnotu krevního tlaku ≥160/100 mm Hg nebo jsou medikamentózně léčeni.9 Ženy ve věku nad 65 let trpí arteriální hypertenzí častěji než muži. Nejčastější forma arteriální hypertenze ve stáří je izolovaná systolická hypertenze. 7,17

Kontrola hypertenze ve stáří je vesměs neuspokojivá, v jedné studii zaměřené na německé seniory ve věku 65–99 let mělo pouze 22 % z nich krevní tlak nižší než 160/95 mm Hg.16 Výsledky studií ze Spojených států amerických ukazují obdobná čísla.9 Ve vyšším věku (více než 65 let) je podíl pravidelně kontrolovaných pacientů nižší než u skupiny pacientů ve středním věku, což platí především pro ženy.
...
Komentář

Autor: Doc. MUDr. Jan Filipovský, CSc.

Autor, prof. Trenkwalder, shrnuje ve svém článku současné poznatky o arteriální hypertenzi ve stáří. Jde nepochybně o důležitou problematiku vzhledem k její obrovské prevalenci a také vzhledem k faktu, že její léčba může zásadním způsobem změnit osud nemocného, jak nám dokazují různé prospektivní intervenční studie.

V článku se správně konstatuje, že definice hypertenze je nezávislá na věku: za patologický je třeba považovat krevní tlak (TK) ≥140/90 mm Hg. Tato definice odráží fakt, že zvyšování krevního tlaku s věkem není nezbytným jevem a nevyskytuje se u populací, které nejsou zasaženy civilizačními chorobami. Podle této definice trpí vysokým krevním tlakem ve věku nad 65 let zhruba dvě třetiny obecné populace. Tato prevalence se zjišťuje zcela obdobně v různých industrializovaných zemích.

O kontrole hypertenze máme vesměs dosti pesimistická data. Studie Post-MONICA provedená v několika okresech České republiky ukázala, že cílových hodnot krevního tlaku dosahuje jen asi 15 % mužů a 25 % žen s hypertenzí. Tyto výsledky se však týkají jedinců ve věku 25–64 let. Protože žádná epidemiologická studie s náhodným výběrem u starších jedinců nikdy v naší zemi neproběhla, nemáme o nich spolehlivé údaje a lze předpokládat, že kontrola hypertenze bude ještě horší, a to z několika důvodů. Starší nemocní mají často horší adherenci k léčbě, protože zapomínají pravidelně užívat léky. Dalším důvodem je větší rezistence hypertenze k léčbě, kdy hypertenze je fixována především pokročilými změnami cévního systému. Často pak trvá několik let, než krevní tlak dostatečně zareaguje na podávanou léčbu

...

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 6/2006, strana 6

Zdroj: