Léčba astmatu v těhotenství se nesmí podceňovat

Přinutil by vás strach z nepříznivých účinků antiastmatických léčiv na plod k tomu, že byste těhotné astmatičky neléčili stejně energickým způsobem jako astmatičky, které těhotné nejsou? Pravděpodobně budete méně váhat, budete-li přesvědčeni, že pro úspěšný management těhotné astmatičky není nic důležitějšího, než zabránit exacerbacím; toho lze dosáhnout, vyvaruje-li se pacientka spouštěcích faktorů a bude-li spolehlivě užívat každodenní medikaci. Je třeba mít také na paměti, že antiastmatika představují pro plod menší riziko než závažný astmatický záchvat. Astma je nejen nejčastějším respiračním onemocněním v těhotenství, ale je také nejčastější potenciálně závažnou medicínskou komplikací těhotenství; astma postihuje obecně až 4 % populace a komplikuje 1–4 % všech těhotenství. Pro diagnózu a léčbu astmatu v těhotenství je zásadní objektivní plicní vyšetření. Astma je příčinou 28 milionů ambulantních ošetření, 1 milionu ošetření na pohotovosti, 130 000 hospitalizací a na jeho následky umírají zhruba 4 000 obyvatel USA ročně.3 Kromě toho se zdá, že jeho incidence v těhotenství stoupá. Až 18 % těhotných astmatiček vyhledá alespoň jednou pohotovostní službu a až 62 % těhotných žen s akutním těžkým astmatem vyžaduje hospitalizaci. 1 Status asthmaticus komplikuje 0,2 % těhotenství. Je-li průběh astmatu natolik závažný, že vyžaduje mechanickou ventilaci, stoupá četnost mortality na více než 40 %. Ačkoli je strach z nepříznivých vlivů antiastmatických léků na plod neopodstatněný, je příčinou nedostatečné léčby astmatu v těhotenství, což má za následek závažné komplikace. Aby morbidita a mortalita matky i plodu byla co nejnižší, je třeba těhotné astmatičky léčit stejně energicky jako astmatičky, které těhotné nejsou. Naším úkolem v tomto článku je zopakování definic, doporučených postupů a léčby těhotných astmatiček.Klasifikace a patogeneze Astma je charakterizováno reverzibilní obstrukcí dýchacích cest, zánětem a zvýšenou reaktivitou dýchacích cest na nejrůznější podněty. Klinickým obrazem je prodloužené exspirium, a s tím související typický epizodický kašel, hvízdavý dech a dušnost. Atypické symptomy zahrnují izolovaný kašel, tíseň na hrudi nebo dušnost při námaze. Na základě klinických příznaků a vyšetření plicních funkcí je astma klasifikováno jako lehké intermitentní, lehké perzistující, středně těžké perzistující nebo těžké perzistující. Chronické onemocnění je rozděleno do stupňů podle nejzávažnějších příznaků pacienta, což pomáhá při stanovení nejvhodnějšího léčebného postupu (tab. 1). Nejlepším parametrem hodnotícím plicní funkci je FEV₁, což je usilovný výdechový objem plynu, vydechnutý za 1 sekundu po maximálním nádechu pacienta. Pro klinické využití je ovšem limitující fakt, že tato hodnota může být získána pouze při spirometrii. Hodnota maximální výdechové rychlosti (peak expiratory flow rate – PEFR), která dobře koreluje s FEV₁, je naproti tomu měřitelná pomocí nenákladných přenosných výdechoměrů na jedno použití. Jak FEV₁, tak PEFR se normálně v průběhu těhotenství nemění. Jak astma ovlivňuje těhotenství?
Klinický průběh astmatu je v těhotenství dosti nepředvídatelný: asi u třetiny těhotných astmatiček dochází ke zhoršení symptomů, u třetiny ke zlepšení a u jedné třetiny zůstává stav stejný. Nejvíce exacerbací se objevuje mezi 24. až 36. gestačním týdnem. Mezi 37. až 40. gestačním týdnem udávají ženy naopak méně příznaků ve srovnání s kterýmkoli jiným měsícem těhotenství. Astma mívá obvykle v následujících těhotenstvích podobný průběh, takže je zřejmé, že trpěla-li pacientka astmatem v minulém těhotenství, lze očekávat podobný vývoj i v následujícím.
...

Komentář

Autor: MUDr. Eva Sucharová

Autoři článku se věnují velmi aktuální otázce. Asthma bronchiale se samo o sobě stává závažným celosvětovým problémem. Ve všech zemích počet onemocnění neustále stoupá, ve vyspělých průmyslových zemích je stoupající trend výraznější, ale ani rozvojové země nejsou ušetřeny. Prevalence astmatu se v jednotlivých státech podstatně liší, významně se liší i dostupné statistické údaje. V Evropě nejméně astmatiků registrují v Estonsku (2 %) a nejvíce ve Velké Británii a Švédsku (32–36 %). V ČR je evidováno kolem 800 000 nemocných a za posledních deset let jejich počet stoupl o 169 %. Stoupající počet astmatiků mezi mladou a střední generací pochopitelně souvisí se stoupajícím počtem těhotných astmatiček.
...

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 6/2005, strana 15

Zdroj: