Léčba hypertenze u pacientů s diabetes mellitus 2. typu

Výskyt diabetu 2. typu v populaci stále stoupá a očekává se, že počet diabetiků 2. typu v České republice do roku 2010 vzroste přibližně na 750 000. Nejen v Evropě, ale i celosvětově máme obavy z podobného vývoje. Navíc se zvyšuje i počet osob s nově diagnostikovanou zvýšenou glykémií na lačno (IFG – impaired fasting glucose 5,6 až 7,0 mmol/l) nebo porušenou glukózovou tolerancí (IGT). Obě tyto poruchy metabolismu glukózy přinášejí zvýšené riziko přechodu do diabetu 2. typu. Diabetes mellitus 2. typu je onemocnění progresivní a po určité době trvání při něm dochází k rozvoji celé řady komplikací. Cévní komplikace jsou pak hlavní příčinou morbidity a mortality u pacientů s diabetem. Kardiovaskulární riziko je u diabetiků 2. typu, ve srovnání s celkovou populací, dvoj- až čtyřnásobně zvýšené.1 Kardiovaskulární komplikace jsou spojeny se zhoršenou kvalitou života pacientů, jejichž léčba je nákladná. Proto se v péči o pacienty s diabetem klade důraz na dosažení účinné prevence. Léčba arteriální hypertenze spolu s léčbou hyperglykémie, dyslipidémie, obezity a se zanecháním kouření patří v této skupině pacientů mezi základní preventivní opatření.

Klasifikace krevního tlaku

Za arteriální hypertenzi je považováno opakované zvýšení krevního tlaku na hodnotu ≥ 140/90 mm Hg zjištěné alespoň ve dvou ze tří měření krevního tlaku. Klasifikace krevního tlaku a hypertenze je uvedena v tabulce 1.

Vzhledem k vysokému kardiovaskulárnímu riziku diabetiků s arteriální hypertenzí jsou hodnoty cílového krevního tlaku nižší než u nediabetické populace. U hypertoniků s diabetem se doporučuje krevní tlak snížit radikálně na < 130/80 mm Hg bez ohledu na přítomnost proteinurie, u pacientů s proteinurií > 1 g/ 24 h je pak doporučeno snížit krevní tlak až na hodnoty ≤ 120/75 mm Hg.

Epidemiologie arteriální hypertenze u pacientů s diabetem 2. typu

Problematikou arteriální hypertenze u diabetiků 2. typu se zabývá celá řada klinických studií starších i novějších, např. studie UKPDS,2 HOPE,3 ALLHAT4 nebo ADVANCE,5 jejichž výsledky jasně svědčí pro nutnost snížení vyšších hodnot krevního tlaku s ohledem na rozvoj kardiovaskulárních a diabetických komplikací.

Arteriální hypertenze se u pacientů s diabetem 2. typu vyskytuje 2–3krát častěji než v nediabetické populaci a její prevalence stoupá s věkem. V evropské populaci se arteriální hypertenze nalézá u 30–50 % pacientů s diabetem 2. typu, ale i pacienti s porušenou glukózovou tolerancí mají prevalenci hypertenze okolo 20–40 %. Prevalence hypertenze u diabetiků významně stoupá s rozvojem mikroalbuminurie a dosahuje v této skupině pacientů až 90 %.

V České republice proběhla v roce 2002 epidemiologická studie České diabetologické společnosti, ve které byl potvrzen vysoký výskyt a nedostatečně účinná léčba arteriální hypertenze u pacientů s oběma typy diabetu. Z celkového počtu 3 206 zkoumaných pacientů s diabetem 2. typu byla arteriální hypertenze přítomna u 2 429 (75,8 %) pacientů, z nichž 1 205 (37,6 %) mělo při léčbě antihyperten-....

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci Suppl.3/08 Hypert, strana 36

Zdroj: