Léčba septického šoku u porodnických a gynekologických pacientek
I když je septický šok v porodnictví a gynekologii čím dál tím vzácnější, nesmíme svoji obezřetnost zmírnit. Pokud tato situace nastane, může být závažná a dokonce život ohrožující. Proto je důležité, aby všichni gynekologové a porodníci měli zažité postupy při těchto alarmujících případech. Pokud pacientka upadne do sepse, její stav se dramaticky a rychle horší, a proto musíme být připraveni rychle odhalit příznaky sepse a postupovat proti nejčastějším současně se vyskytujícím infekcím a příčinám. (Abychom mluvili jasně, hlavní příčinou v těhotenství je pyelonefritida a nejčastější gynekologickou příčinou je septický potrat.)
Sepse je v USA příčinou 9,3 % všech úmrtí.1 Dobrou zprávou je, že jen malé procento z nich se stává v gynekologii a porodnictví, ale nenechme se tím uklidnit. Je pravda, že většina literatury na toto téma pochází z raných osmdesátých let či z ještě dřívější doby. Nedostatek novější literatury o postupech v těchto případech u gynekologicko-porodnických pacientek je nepochybně způsoben současným poklesem septických potratů, neboť ilegální potraty jsou velmi vzácné. Ačkoli celková péče o pacientku v septickém šoku není součástí obecné náplně porodnické praxe, stanovení diagnózy, resuscitace a chirurgický zákrok jsou na počátku a v průběhu péče o kriticky nemocnou pacientku se sepsí často potřebné. Naší úlohou je definovat sepsi, stručně nastínit nejčastější příčiny a teorie její patofyziologie a zaměřit se na rostoucí možnosti péče, jako je cílená resuscitace, kterou doporučují současné studie.
...
Komentář
Autor: MUDr. Tomáš Binder, CSc.
Termínem „šok“ označujeme patologický stav, při kterém je pacientův funkční intravaskulární objem krve pod hranicí kapacity tělesného vaskulárního řečiště. Tento stav vede k poklesu krevního tlaku a snížení tkáňové perfuze. Není-li dostatečně korigován, ústí v buněčnou acidózu a hypoxii, která vede ke konečnému orgánovému selhání a smrti. Rozeznáváme tyto základní formy šoku:
■ hypovolemický a hemoragický šok, spojený s akutní krevní ztrátou,
■ kardiogenní šok, způsobený selháním srdce jako pumpy,
■ neurogenní šok, zapříčiněný selháním kontroly cévní rezistence sympatikem.Jestliže je vyvolávající příčinou infekční fokus, užíváme termín septický šok, který je kombinací hypovolemického a kardiogenního šoku. Septický šok Septický šok je nepoměrně méně častý než šok hemoragický. U pacientek s infekčním fokusem a prokázanou bakteriémií se vyvine jen u 4 až 12 %. Odhaduje se, že incidence septického šoku u porodnických pacientek se pohybuje v poměru 1 : 10 000 až 20 000 těhotenství. Mortalita je u septického šoku vysoká, ale u porodnických pacientek je nižší než u chirurgických (0–28 %, resp. 10–81 %). Je to způsobeno věkem, nepřítomností dalších komplikujících onemocnění, primárním fokusem lokalizovaným většinou v malé pánvi a typem vyvolávajícího mikroorganismu. Přesto zůstává sepse při obecně nízké mateřské úmrtnosti jednou z jejích nejčastějších příčin. U gynekologických pacientek se spektrum příčin více blíží chirurgickým pacientům. Nejčastější příčiny jsou v článku vyjmenovány. Doplnil bych je ještě o septický šok vyvolaný používáním menstruačních tamponů. Úmrtnost u gynekologických pacientek bude vzhledem k věku pacientek a závažnosti primárního onemocnění obecně vyšší. I když jsou pacientky v šokovém stavu léčeny na anesteziologickoresuscitačních odděleních, musí být každý gynekolog a porodník obeznámen s příznaky hrozícího šoku, musí být schopen je včas rozpoznat a adekvátně zasáhnout. Jen tak se podaří v mnoha případech odvrátit katastrofický průběh a pacientku zachránit.
...
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 3/2005, strana 28
Zdroj: