Lékaři a farmaprůmysl spolupracovat musejí. Jde o to jak

Hospodářské noviny v druhém srpnovém týdnu uveřejnily sérii článků týkajících se spolupráce farmaceutických firem a lékařů. Kromě jiného se zde hovořilo o Národní imunizační komisi (NIKO). Pod titulkem „Komisaře pro očkování platí výrobci vakcín“ se rozvíjela teze, že členové tohoto poradního orgánu ministerstva zdravotnictví nejsou ve svém rozhodování nestranní, protože se podílejí na studiích hodnotících očkovací látky a vystupují jako přednášející na akcích podporovaných výrobci léků. Byli tu například vyjmenováni ti, kdo se aktivně zúčastnili symposia o očkování, jež organizovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a na jehož pozvánce stálo, že organizace symposia byla umožněna díky laskavé podpoře poskytnuté firmou GlaxoSmithKline. „To je až trochu úsměvné. Tato akce proběhla v roce 2009, tedy ještě před vznikem NIKO. Pořádala ji lékařská fakulta u příležitosti výročí profesora Rašky a společnost GSK tam možná přispěla na chlebíčky, jinou vazbu nevidím,“ říká předseda České vakcinologické společnosti prof. MUDr. Roman Prymula, Ph.D, CSc., (členem NIKO není). „Dělá to na mě dojem, jako by šlo o kampaň, která není ani tak zaměřena proti konkrétním lidem, ale proti plošnému očkování jako takovému. Veze se na zvýšeném zájmu o boj s korupcí, který nyní zaznamenáváme. Selhání jedince z hlediska korupčních aktivit nelze vyloučit nikde, ale zde se zpochybňování nestrannosti jednotlivých osob děje na základě zcela neobjektivních argumentů,“ říká prof. Prymula s tím, že jde o střelbu, která už od začátku míří mimo cíl: „Z hlediska korupčních tlaků je pozice NIKO v systému bezvýznamná, komise nemá rozhodovací pravomoc, tady se neurčuje, jaká vakcína se nakoupí,“ dodává prof. Prymula.

Asociace inovativního farmaceutického průmyslu vydala v této souvislosti stanovisko, jež zveřejňujeme níže

Reakce AIFP na články: „Komisaře pro očkování platí výrobci vakcín“ a „V USA rozkryli českou korupci: Pfizer si kupoval lékaře a vydělával“

Hospodářské noviny | 9. 8. 2012

Považujeme za alarmující, že zde stále dochází k zásadnímu nepochopení významu spolupráce lékařů s farmaceutickým průmyslem. Ta je naprosto klíčová pro vývoj nových přípravků určených k léčbě a prevenci závažných onemocnění. Ve světě se přeci jedná o běžnou praxi. Domníváme se, že je nutné uvést skutečnosti ze zmiňovaných článků na pravou míru.

Veškerá spolupráce inovativních farmaceutických firem se zdravotnickými odborníky se řídí přísnými pravidly zákona o reklamě č. 40/1995 Sb. a etickým kodexem Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Spolupráce je vždy maximálně transparentní a doložitelná. Její přínos lze mj. demonstrovat na klinickém výzkumu a vývoji nových léků pro prevenci a léčbu závažných onemocnění: 90 % těchto výzkumů je realizováno pouze díky spolupráci odborníků s farmaceutickými společnostmi.

Vývoj nových léčiv

Veškerá spolupráce farmaceutického průmyslu se zdravotnickými odborníky je ve světě zcela běžná, legitimní a především nezbytná pro vývoj nových účinných humánních léčiv. Z nejnovější analýzy společnosti Ernst & Young vyplývá, že bez této spolupráce by 90 % veškerých klinických studií, v jejichž rámci jsou nové preventivní a léčebné přípravky vyvíjeny, vůbec nebylo realizováno. Pro přesnost, v roce 2010 investovaly farmaceutické společnosti přes 1,2 miliardy korun.

Průběh klinického hodnocení podléhá přísným pravidlům Správné klinické praxe, Helsinské deklarace, legislativy EU a ČR pro provádění klinických hodnocení. Na etické a správné provedení studií dle schváleného protokolu dohlížejí jak sám zadavatel, tak i kontrolní úřady (SÚKL, Evropská léková agentura, resp. ostatní regulační autority v Evropě) a nezávislé etické komise. Naprostou transparentnost celého procesu klinických studií zaručuje skutečnost, že studie jsou uváděny ve veřejně dostupném registru na stránkách farmaceutických firem nebo SÚKL, v evropském registru klinických hodnocení a také v registru ClinicalTrials.gov. Všechny platby výzkumným centrům a odborníkům, kteří se na klinických studiích podílejí, jsou poté odůvodnitelné, mají přiměřenou hodnotu, jsou transparentně dojednané a doložitelné.

Pro lepší ilustraci ještě dodejme, že spolupráce s odborníky je také běžnou praxí v dalších průmyslových oblastech, jako např. IT nebo automobilový průmysl.

Vzdělávací semináře a odborné kongresy

Lékaři jsou asociací považováni za respektované partnery, díky nimž mají asociace a její členské společnosti možnost získat aktuální poznatky, jež mohou napomoci výzkumu a vývoji v léčbě a prevenci řady závažných onemocnění. Veškerá spolupráce se děje v rámci striktních pravidel zákona o reklamě č. 40/1995 Sb. a etického kodexu AIFP. Tyto dokumenty regulují také další oblasti, v nichž dochází ke kontaktu mezi odborníky a farmaceutickým průmyslem, mj. pořádání vzdělávacích seminářů a účast lékařů na odborných kongresech.

Finanční podpora vzdělávacích seminářů je vždy realizována transparentně, tj. sponzorující firma je uváděna na materiálech, jež s daným seminářem souvisejí. Neexistuje totiž žádný důvod, proč by naši členové měli svou participaci tajit. Pravidla jsou zde jasná a transparentní.

Asociace však jde ještě dál. Společně s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) připravuje projekt deklarace střetu zájmů (disclaimer). Tento projekt odborníkům‑autorům, kteří publikují v rámci vydavatelství odborných medicínských časopisů a literatury, ukládá povinnost otevřeně deklarovat své případné smluvní závazky vůči farmaceutickým společnostem.

Odborné kongresy jsou z pohledu asociace jedním z důležitých pilířů kontinuálního vzdělávání lékařů. Odborníci díky nim získávají aktuální informace ze svého oboru, udržují „krok“ s vývojem moderní medicíny a získávají kontakty s vědci a odborníky z dalších zemí. Odborné kongresy jsou ve většině případů organizovány odbornými společnostmi, které jsou výsadním garantem jejich kvality a erudice.

Pokud některá členská společnost AIFP lékaře na kongres vyšle, vždy nejprve ověřuje jeho kvalitu, například prostřednictvím veřejně dostupné databáze evropských kongresů EFPIA či vlastní veřejně přístupné databáze kongresů na stránkách www.lekarskekongresy.cz. Kongresy jsou zde hodnoceny na základě velmi striktních kritérií, mezi něž patří mimo jiné vhodnost lokality pro konání akce, splnění kritérií odbornosti, specializace apod. Odborníkovi je poskytnuto pouze to, co dovoluje etický kodex AIFP, tj. uhrazení letenky, ubytování a registračního poplatku. Lékař také musí přijet na kongres nejdříve 24 hodin před ním a odjet nejpozději 24 hodin po něm. Veškeré další náklady nese lékař sám.

Pro členské společnosti je vysílání lékařů na odborné kongresy jistou formou dobrovolné společenské odpovědnosti, jejímž prostřednictvím nabízejí odborníkům šanci zdokonalovat se ve svém oboru a následně přispět ke zlepšení léčby svých pacientů. V poslední době však dochází k postupnému omezování těchto aktivit a alokování finančních prostředků do jiných oblastí společenské odpovědnosti. Některé členské společnosti již lékaře na kongresy neposílají vůbec, a to především z důvodu jednostranné negativní publicity v médiích, která opomíjí základní principy odborných kongresů.

Imunizační komise

Z výše uvedeného by nyní mělo být zřejmé, že spolupráce farmaceutického průmyslu s odborníky je nejen opodstatněná, ale také vysoce žádoucí, a to nejen v oblasti zdravotnictví, ale i v dalších průmyslových oblastech. V konkrétním případě očkování lze již jen dodat, že Národní imunizační komise pouze dává doporučení, která očkování mají být povinná. Členové Národní imunizační komise jsou navíc podrobováni přísným etickým prověrkám před každým hlasováním, aby byl vyloučen jakýkoli střet zájmů. Jsou přitom povinni řídit se i velmi důkladnými a vymahatelnými etickými pravidly stanovenými příslušnými etickými kodexy.

K finálnímu rozhodnutí o povinných očkováních pak dochází na půdě Parlamentu nebo ministerstva zdravotnictví ve spolupráci s renomovanými odborníky různých specializací (vakcinology, pediatry, infektology, hygieniky, epidemiology atd.). Díky aktuálním informacím z domova i zahraničí mají tito lidé nejlepší kompetenci o složení očkování rozhodnout tak, aby bylo co nejlépe chráněno zdraví dětí i dospělých. Pro samotné očkování se pak používají pouze ty vakcíny, které před uvedením na trh prošly velmi pečlivým testováním a klinickými studiemi.

Doufáme, že toto prohlášení přispěje k návratu k věcné debatě o spolupráci mezi odborníky a farmaceutickým průmyslem.

Mgr. Jakub Dvořáček,

výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

Zdroj: Medical Tribune