Přeskočit na obsah

Lékaři upozorňují na nárůst onemocnění jater

lékař, játra
Foto: shutterstock.com

Prevence a včasná detekce, nikoli konečná léčba komplikací. Komise Evropské asociace pro studium jater (EASL) a odborného časopisu Lancet vyzývá k posunu paradigmatu v reakci na onemocnění jater v Evropě. Onemocnění jater je na tomto kontinentu nyní druhou hlavní příčinou ztracených let pracovního života.

Nealkoholické ztukovatění jater je největším zabijákem 35–49letých ve Spojeném království a nejrychleji rostoucím onemocněním v Evropě. Onemocnění jater je nyní po ischemické chorobě srdeční druhou hlavní příčinou ztracených let pracovního života v Evropě. Nadměrná konzumace alkoholu, sedavý způsob života a nárůst nezdravé stravy vytvářejí v celé Evropě dokonalou smršť exploze onemocnění jater.

Tato rostoucí zátěž onemocnění vedla v nedávné době k rostoucímu volání hepatologů po dramatické změně ve způsobu diagnostiky a léčby. Zatímco v minulosti bylo zásadním problémem zaměření se na konečné stadium onemocnění jater a jeho komplikace – cirhózu a karcinom jater, nyní vědci, představitelé veřejného zdraví a politici naléhají, aby se prioritou stala prevence pokročilého onemocnění jater.

Prevence a léčba onemocnění jater stojí na křižovatce. Během posledních tří let odborníci z EASL a prestižního mezinárodního lékařského časopisu Lancet zkoumali a analyzovali stav jaterních onemocnění v celé Evropě. S výsledky vystoupili 2. prosince 2021 na online tiskové konferenci, kde vedle souboru zjištění zveřejnili i doporučení zaměřená na zlepšení kontroly tohoto onemocnění v Evropě během několika kritických příštích let, aby se předešlo stovkám tisíc zbytečných úmrtí každý rok v celém regionu.

Potřeba sjednocení základních strategií

Budoucí zdraví Evropanů je podle expertů neoddělitelně spojeno se zásadním posunem ve způsobu, jakým je třeba onemocněním jater předcházet, diagnostikovat a léčit. Pro ochranu příští generace Evropanů před komplikacemi onemocnění jater a předčasnou úmrtností je proto potřeba sjednotit roztříštěné evropské zdravotní politiky a zdravotní systémy tak, aby lépe a účinněji umožnily včasnější detekci onemocnění a dostaly pod kontrolu běžné rizikové faktory onemocnění jater, jako jsou alkohol a obezita.

„Zdraví jater je oknem do obecných zdravotních problémů Evropy 21. století. Jsme nad propastí neúspěchu nebo chopení se příležitosti. Běžné rizikové faktory onemocnění jater odrážejí chování a stavy, jež jsou důsledkem jak nezdravého prostředí, tak sociálních nerovností, které se dotýkají široké škály souvisejících zdravotních stavů, jako je diabetes nebo onkologická onemocnění,“ řekl prof. Thomas Berg, generální tajemník EASL a vedoucí katedry hepatologie Univerzitní nemocnice v Lipsku, Německo. Lékaři musejí změnit svůj přístup k onemocnění jater a namísto zaměření na zvládání komplikací v konečném stadiu se musejí posunout k prevenci, proaktivnímu zjišťování případů s včasnou identifikací progresivní jaterní fibrózy, včasnou diagnózou a včasnou léčbou.

„Léčebný nihilismus pro onemocnění jater patří minulosti. Každý rok v Evropě předčasně zemře na problémy s játry téměř 300 000 lidí,“ uvedla Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, s tím, že ve většině případů lze onemocnění jater předejít. Prevence je nejlepší lék, který máme. Společně tedy musíme zvýšit povědomí o povaze mnoha chronických onemocnění, kterým lze předcházet a která lze léčit.

Tento posun musí podle prof. Patrizie Burrové, spolupředsedkyně komise a vedoucí katedry gastroenterologie na univerzitě v Padově v Itálii, také zahrnovat revizi toho, jak o nemoci jater mluvíme. „Toto onemocnění je plné stigmatizujících termínů a je naší povinností tyto termíny změnit, rozšířit povědomí a omezit sociální stigmatizaci spojenou s onemocněním jater,“ dodala.

Nealkoholické ztukovatění jater (­NAFLD), způsobené především obezitou, je nyní nejrychleji rostoucím onemocněním jater v Evropě, přičemž s touto chorobou nyní žije každý čtvrtý člověk. NAFLD se má stát nejčastější příčinou malignit jater v Evropě. Právě ­NAFLD je příkladem potřeby spojené práce mezi lékařskými specialisty, jako jsou hepatologové, diabetologové, kardiologové, poskytovateli primární péče a skupinami pacientů, stejně jako opatření v oblasti veřejného zdraví v oblasti prevence nepřenosných nemocí. „Prevence a léčba většiny onemocnění jater je nyní možná díky významným úspěchům v moderní medicíně. Vakcína proti hepatitidě B se stala první vakcínou, o které bylo prokázáno, že zabraňuje nádorovému onemocnění, a infekce virem hepatitidy C se během 25 let od objevení stala léčitelnou téměř u každého pacienta,“ řekl Michael Manns, spolupředseda Komise a prezident Hannover Medical School, Německo, s tím, že je potřeba zajistit přístup ke kvalitní péči všem Evropanům.

Enormní spotřeba alkoholu v Evropě

Evropa má nejvyšší míru spotřeby alkoholu na osobu, nejvyšší výskyt těžkého epizodického pití a nejnižší míru abstinence na světě. Alkohol se synergicky kombinuje s obezitou a dalšími rizikovými faktory pro onemocnění jater, což vede k současné vysoké míře konečného stadia onemocnění jater a karcinomu jater. Alkohol způsobuje v Evropě každý rok asi 40 procent z 287 000 předčasných úmrtí souvisejících s játry, ačkoli skutečný počet může být vyšší.

„Evropský soudní dvůr a Nejvyšší soud Spojeného království zjistily, že nejúčinnějším prostředkem ke snížení škod způsobených alkoholem je stanovení minimální jednotkové ceny za centilitr alkoholu,“ uvedl prof. Nick Sheron, člen komise a klinický poradce pro veřejné zdraví v Anglii.

V Evropě má chronické onemocnění jater podstatný dopad na jedince v mladém a středním věku, tedy v nejlepších pracovních letech, přičemž vrcholný věk úmrtí nastává na konci čtvrtého a na počátku pátého decennia. To je v kontrastu s úmrtností na kouření a dalšími nemocemi souvisejícími s obezitou, jako je karcinom plic nebo diabetes 2. typu, na které se obvykle umírá v šestém a sedmém decenniu. Podle údajů WHO toto onemocnění jater nyní po ICHS hlavní příčinou ztracených let pracovního života v Evropě. V průměru dvě třetiny všech potenciálních let života ztracených v důsledku úmrtnosti na onemocnění jater jsou roky pracovního života.

„Měli bychom využít příležitosti vytvořené pandemií COVID‑19 k překonání roztříštěnosti a variability politik zdravotní prevence a výzkumu v celé Evropě. Dlouhodobá vize pro zdraví jater je vizí pro zdraví budoucích generací všech Evropanů,“ řekl Phil Newsome, profesor experimentální hepatologie na University of Birmingham ve Spojeném království a hlavní autor studie Komise.

Na základě údajů shromážděných ve své zprávě Komise EASL‑Lancet předkládá deset klíčových doporučení, z nichž přibližně polovina je zaměřena na zdravotnické odborníky a polovina z nich je orientována na tvůrce politik. „Pokud se tato doporučení budou řídit jednotným způsobem v celé Evropě, byli bychom na cestě k posunu paradigmatu v boji proti onemocnění jater v Evropě a ujdeme dlouhou cestu k ochraně celkového zdraví budoucích generací Evropanů,“ řekl profesor Tom Hemming Karlsen, vedoucí výzkumu na Klinice chirurgie, zánětlivých onemocnění a transplantací Univerzity v Oslu a Univerzitní nemocnice v Oslu a spolupředseda komise EASL‑Lancet.

Jak se odborníci shodli, před odbornou veřejností je dlouhá cesta k dosažení podstatné změny. Ale možná společné evropské úsilí podporované evropskými lékařskými společnostmi, Regionální kanceláří WHO pro Evropu a Evropskou komisí může zvrátit alarmující trajektorii rizikových faktorů pro onemocnění jater, kde konečným dlouhodobým cílem musí být prevence onemocnění jater a ochrana zdraví jater. 

K věci...

Deset doporučení v boji proti onemocnění jater

  • Zavedení standardizovaných a zjednodušených jaterních krevních testů pro včasnější detekci a rychlou péči.
  • Využití příležitostí vytvořených léky proti hepatitidě B a C a také vakcínami proti hepatitidě B a A k dosažení eliminace virové hepatitidy v Evropě.
  • Zvýšení povědomí a poskytnutí finanční pobídky pro zdravotníky v primární péči.
  • Nevirová onemocnění jater musejí být klasifikována spolu s jinými nepřenosnými nemocemi (NCD), aby bylo možné použít vhodné modely péče.
  • Je třeba postavit se proti všem formám a zdrojům stigmatu vůči lidem ohroženým nebo s onemocněním jater – relevantní změny lékařské nomenklatury by měly být na prvním místě.
  • Zveřejňování cen antivirotik v celé Evropě by posílilo snahy WHO/Světového zdravotnického shromáždění o větší spravedlivost tržních cen.
  • Evropské vlády musejí zavést jednotné politiky ke snížení škodlivého užívání alkoholu.
  • Úplný zákaz propagace alkoholu a ultrazpracovaných potravin s vysokým obsahem tuku a cukru zaměřené na děti na sociálních sítích a v digitálních médiích.
  • Podpora změny v recepturách potravin vedené průmyslem a minimalizace sociálních nerovností dotováním zdravých potravin.
  • EU a evropské vlády by měly upřednostňovat harmonizaci kritických forem intervencí v oblasti veřejného zdraví a politik souvisejících se zdravím v celé Evropě.

Sdílejte článek

Doporučené

Lymfoproliferativní onemocnění

28. 6. 2022

V hematologickém bloku na 17. kongresu Interní medicína pro praxi v Olomouci zazněly od MUDr. Jozefa Michalky z Interní hematologické a onkologické…