Lékaři usilují o změnu povinné plošné izolace pacientů s TBC

ČR patří k zemím s nejnižším výskytem tuberkulózy nejen v Evropě, ale i celosvětově, incidence tohoto onemocnění má navíc klesající charakter. Jestliže v roce 2007 onemocnělo touto chorobou 871 pacientů, o deset let později bylo zaznamenáno jen 471 případů, z toho šest dětí; 23 nakažených loni nemoci podlehlo.

Vyplývá to z nejnovějších předběžných statistik Registru TBC za rok 2017, které lékaři tradičně zveřejňují v rámci Světového dne boje proti tuberkulóze. Den, kdy si připomínají odhalení bacilu Mycobacterium tuberculosis německým lékařem Robertem Kochem, letos opět připadl na 24. březen.

Podle předběžných údajů z registru klesl v loňském roce i počet nemocných dětí, a to z deseti na šest, všechny případy TBC byly mezi romskými dětmi. Průměrný věk pacientů s tuberkulózou je v Česku 50 let. „Důvodem našeho úspěchu je systematická práce českých pneumologů, kteří provádějí diagnostiku, léčbu i protiepidemická opatření. Nesmíme ale polevit a nadále se musíme soustředit na problematické skupiny obyvatel, například ze zemí s vysokým výskytem TBC, vyšetřovat osoby žádající o azyl, ale i bezdomovce a specifické skupiny se sníženou imunitou,“ říká prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP (ČPFS) a České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO).

Jak uvedl MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, mezi nemocnými převládají muži a každý třetí nakažený je cizinec. Nejvíce cizinců s TBC lékaři v roce 2017 zaznamenali v Plzeňském kraji, obvykle si přitom drží prvenství v zastoupení cizinců s tuberkulózou Praha. Největší skok směrem nahoru byl zachycen v Jihomoravském kraji, a to o 19 na 66 pacientů. „Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s TBC především Rumuni a Bulhaři, kteří zde pracují v montovnách. Na jihu Moravy přispívají k vysokému číslu zejména vězni v místní vazební věznici, kteří si TBC donesli z civilního života. Nezanedbatelnou část nemocných na jižní Moravě, především v Brně, tvoří bezdomovci,“ vysvětlil MUDr. Wallenfels.

Diskuse ke změně pravidel izolace u TBC

Jak ale zdůraznila přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., plicní lékaři chtějí otevřít diskusi na téma délky hospitalizace a izolace pacientů s tuberkulózou. V současné době totiž okamžitě, jakmile zjistí u pacienta přítomnost tuberkulózy, nebo dokonce jen při pouhém podezření, jsou povinni jej izolovat. Pacient tak tráví týdny, někdy i měsíce v nemocnici.

„V průměru u nás tuberkulózní pacienti stráví dva až tři měsíce, dokud nejsou tzv. kultivačně negativní. Když si spočítáme, že jeden den v nemocnici stojí tisíc korun, celá hospitalizace a izolace takového člověka přijde minimálně na 60 000 korun. Pokud je to komplikovanější pacient, pak se částka šplhá i ke 300 000 korunám. Tyto náklady řeší nemocnice, které podle právních předpisů musejí tuberkulózní pacienty léčit a izolovat od okolí,“ říká prof. Vašáková s tím, že ve srovnání s ostatními zeměmi EU je Česká republika raritou. Nikde jinde (kromě Polska, Rumunska a Malty) totiž všechny pacienty do izolace nezavírají. „Ještě v 50. a 60. letech minulého století dokonce chodili lidé s tuberkulózou do práce, protože to hospodářská situace vyžadovala. Jen ti s nejtěžší formou tuberkulózy zůstávali v léčebnách,“ připomíná prof. Vašáková. Jak vysvětluje, v ostatních evropských zemích pacienty s TBC sledují obdobně jako jiné infekční pacienty, např. HIV pozitivní. Zdravotní sestra je navštěvuje doma a kontroluje, zda užívají léky a nosí roušku. Tuberkulózní pacienty, kteří nemají vhodné rodinné zázemí, kontrolují dohledoví pracovníci hygieny a policie. Severské země takový režim praktikují léta a s vyšším výskytem tuberkulózy v zemi nemají sebemenší problém.

Podle odborníků by mělo dojít i u nás ke změnám ve směru možnosti individuálního zvážení izolace v domácím prostředí a zavedení kontrolované léčby v domácí péči, přičemž k hospitalizaci by docházelo jen u pacientů, kteří jsou v těžkém stavu, nespolupracují nebo trpí multirezistentní formou tuberkulózy.

Pokles výskytu tohoto onemocnění potvrzují i nejnovější data VZP, podle nichž mezi klienty této pojišťovny ubylo nemocných s tuberkulózou za poslední tři roky o dvanáct procent. Zatímco v roce 2015 činil kumulativní počet nemocných, tedy všechny případy, nejen nové případy v uvedeném roce, 4 964 klientů, v roce 2017 jich bylo 4 365. Úbytek pacientů se projevil i v nákladech, kdy oproti roku 2015 (téměř 66 milionů Kč) zaplatila loni VZP za léčbu tohoto onemocnění u svých pojištěnců přes 57 milionů. „Zatímco počet lidí s TBC mezi klienty VZP klesá, lékaři upozorňují, že se potýkají s tuberkulózními pacienty, kteří mnohdy nejsou pojištěni a jejichž léčba stojí statisíce korun. Jde o cizince, mezi nimiž počet onemocnění naopak stoupá,“ uvedl tiskový mluvčí VZP Mgr. Oldřich Tichý s tím, že nejčastěji loni lékaři vykázali diagnózu TBC v Pardubickém kraji (590), následoval Plzeňský kraj (481) a Praha (457). Naopak nejméně nemocných se léčilo v Libereckém kraji (129), v Karlovarském kraji (132) a v jižních Čechách (151).

Zdroj: MT