Přeskočit na obsah

Lékárnická komora bude žalovat SÚKL

V něm mají mít výrobci léků povinnost dodat svůj lék proti receptu do každé lékárny do dvou pracovních dnů. „Nutil by pacienty k dvojí návštěvě lékárny kvůli objednání a vyzvednutí léku, zatížil lékárny zbytečnou administrativou a vážně narušil poskytování lékárenské péče,“ konstatoval sjezd. Navíc by si v něm lékárna nemohla vybrat distributora léku.

Jak uvedl prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba, hlasování delegátů v tomto bodě nebylo těsné, ale bylo „výrazně“ pro odmítnutí emergentního systému.

Podle lékárnické komory by se měl naopak uvést do života současný zákon, který dává výrobcům povinnost prodávat léky všem stávajícím distributorům a distributorům zas povinnost dodat lék do dvou dnů do lékárny. Lékárnická komora proto chystá správní žalobu na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) pro nečinnost. V rámci její přípravy představenstvo komory vyzývá lékárníky, aby dodali další informace případech, kdy objednané léky nedostali.

„Nejdůležitější téma pro nás je dostupnost léků. SÚKL by se měl touto situací zabývat a garantovat, že každá lékárna léky do dvou dnů pro své pacienty dostane, pokud jsou v distribuční síti. Máme spoustu informací, že v distribuční síti jsou, a lékárna je na objednávku nedostane,“ řekl Chudoba.

Dvě strany, které se neshodnou

Vymáhání ustanovení o povinných dodávkách je ale něco, co ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě jednoznačně odmítá. Zákonná úprava, která se do zákona dostala poslaneckou iniciativou, je podle úředníků nepoužitelná. „Mechanismy dané doposud platnou legislativou, která nepochází z dílny ministerstva, jsou nevymahatelné a tedy nefunkční, a tyto vady nelze napravit prováděcími předpisy. To potvrdili také legislativní experti Úřadu vlády i Poslanecké sněmovny, kteří konstatovali, že s vadnými definicemi v zákoně nelze nic dělat a ani je upřesnit prováděcími vyhláškami. Proto ministerstvo, kromě aktivních zákazů reexportu, intenzivně pracuje na přípravě nové legislativy,“ uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Zatímco chystaná nová legislativa, která dává právo vyvézt lék jen výrobcům, a pro nedostupné léky zavádí emergentní systém (popsaná mimo jiné ZDE a ZDE) má podporu Asociace inovativního a farmaceutického průmyslu, Asociace velkodistributorů léčiv, Asociace provozovatelů lékárenských sítí a zástupců nemocničních lékárníků, proti emergentnímu systému a za vymáhání stávající zákonné povinnosti distributorů se na tiskové konferenci pořádané lékárnickou komorou postavili kromě komory i zástupci menších sítí a samostatných lékáren z Grémia majitelů lékáren, spolku Vaši lékárníci a spolku Poskytovatelé lékárenské péče.

Zástupci lékárníků také kritizují dnešní systém DTP (direct to pharmacy), který zavedli výrobci léků jako obranu proti reexportům. „DTP systém byl zavedený, aby se zabránilo reexportům. Přitom reexporty neklesají,“ uvedl místopředseda Grémia majitelů lékáren Martin Kopecký s odvoláním na data SÚKL o vývozech léků do zahraničí. Uvedl, že v DTP distribuci je dnes už zhruba 450 přípravků.

Ministerstvo: nešiřte poplašné zprávy

Grémium tvrdí, že od prosince 2017 eviduje přibližně 800 podnětů od lékárníků, že do dvou dnů nedostali od distributora objednaný lék. Některé podali na Státní ústav pro kontrolu léčiv, který ale odpověděl, že distributor nepochybil.

„Za posledních deset měsíců, tedy od prosince 2017, obdržel Státní ústav pro kontrolu léčiv pouze šest podnětů na prověření dostupnosti konkrétních léčivých přípravků. V žádném z nich nebylo zjištěno porušení zákona, neshledali jsme tedy důvod pro uložení pokuty,“ uvedla mluvčí SÚKL Barbora Peterová. „Ustanovení v zákoně týkající se povinnosti dodávek je právně nevymahatelné. Nevymahatelnost je způsobena zejména nejistotou při počítání tržních podílů distributorů. Zákon totiž nedefinuje, jak takové tržní podíly počítat,“ dodala.

Náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel tvrdí, že SÚKL nemá žádnou povinnost vymáhat od distributorů dodávky do všech lékáren do dvou dnů. „Zákon nedává SÚKL v této věci povinnosti. Je od počátku vadný. Je v něm napsáno, že distributor má nárok chtít od výrobce léky v rozsahu svého tržního podílu. Ze zákona tedy vůči sobě mají povinnosti výrobci a distributoři. Výrobce v tuto chvíli není schopen této povinnosti dostát, protože neví jak. Legislativa na to neodpovídá. V takové situaci nemůže SÚKL nikoho pokutovat, protože neví, podle jakých pravidel,“ řekl před časem Vrubel v rozhovoru pro MT. Lékárnické spolky zas mají naopak dvě právní studie, že by SÚKL konat měl.

Lékárníci se se SÚKL a ministerstvem zdravotnictví neshodnou ani na hodnocení toho, jak významný problém výpadky dodávek léků jsou. „SÚKL opakovaně prokazuje, že skutečná nedostupnost léčiv, která může mít závažné důsledky pro poskytování zdravotní péče v ČR, je v rozsahu do dvaceti léků ročně, nikoliv stovek, jak prezentuje komora, a na základě nekvalifikovaných dat mystifikuje veřejnost. Zdůrazňujeme, že každý jednotlivý výpadek ministerstvo individuálně řeší. Naopak tedy vyzýváme komoru, aby veřejnost nemátla a nešířila poplašné zprávy,“ uvedla Štěpanyová.

Peníze navíc? Máte dohodu!

Lékárníci také požadují, aby byly lékárnám zaplaceny činnosti navíc, které budou mít od příštího února s protipadělkovou směrnicí, a to 500 milionů korun za rok za všech 2500 lékáren. Do lékáren mohou přijít buď novelizací úhradové vyhlášky a sazebníku výkonů, nebo novelizací cenového předpisu.

Na to ale ministerstvo říká, že protipadělkovou směrnicí lékárníci argumentovali už při dohodovacím řízení se zdravotními pojišťovnami o úhradě signálního kódu pro příští rok. „Lékárenský segment v rámci dohodovacího řízení uzavřel dohodu se zdravotními pojišťovnami, která počítá s nárůstem úhrad v tomto segmentu o půl miliardy korun. Jakákoliv kompenzace nad rámec toho by byla popřením této dohody,“ uvedla Štěpanyová.

Ani ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek už nepočítá s úpravou úhrad pro příští rok. „S lékárníky máme uzavřené dohody pro rok 2019 a bereme to jako danou věc,“ řekl Kabátek na dotaz MT.

Podle lékárnické komory jdou ale povinnosti ověřování pravosti léků podle protipadělkové směrnice nad rámec toho, co bylo zatím dohodnuto. „V rámci úhradové vyhlášky nedostaly lékárny na tuto novou povinnost ani korunu,“ uvádí Chudoba.

Lékárníci požadují také zavedení pevných doplatků ve všech lékárnách a zrušení systému započitatelných a nezapočitatelných doplatků. Konkrétní návrh zákona komora připraví řádově během dvou měsíců.

Dále lékárnická komora žádá vytvořit demografická omezení pro vznik nových lékáren. A upozorňuje, že je nutné co nejdříve naplnit dohodu z dohodovacího řízení o vzniku fondu pro lékárny v odlehlých lokalitách a ohledně změny marží.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…