Léková vyhláška v kostce

Ještě před svým odjezdem však stačil P. Hroboň přehledně zrekapitulovat, co nového letos práce kategorizační i odvolací komise přinesla. A nebylo toho málo.

Co připravila kategorizační komise

u Zařazení nových, prokazatelně účinných léčiv do systému zdravotního pojištění. Výše úhrady byla stanovována s ohledem na nejnižší ceny takových léčiv v dalších zemích EU.
Příklady: lidský imunoglobulin pro subkutánní užití, aprepitant, adalimumab.

- Rozšíření případných stávajících preskripčních omezení tam, kde dle názoru odborníků je širší používání léčiv nezbytné a žádoucí.
Příklady: clopidogrel, imatinib (přesun do 1. linie), ziprasidon.

Tyto úpravy si podle prvních odhadů vyžádají dodatečné náklady z prostředků veřejného zdravotního pojištění ve výši cca 1,4 mld. Kč.

Kategorizační komise dále provedla:

- Celkovou revizi systému úhrad s tím, že důsledně uplatňovala pravidlo snížení úhrady v referenční skupině na nejlevnější srovnatelný přípravek. U těchto skupin léčiv dojde ke snížení nákladů bez dopadu na pacienta.
Příklady: gancyclovir, clotrimazol, amiodaron. - Snížení úhrad (na návrh zdravotních pojišťoven) tam, kde stanovená úhrada výrazně překračovala ceny daného léčiva v dalších zemích EU. U těchto skupin léčiv ministerstvo očekává reakci výrobce a snížení nákladů bez dopadu na pacienta.
Příklady: imipramin, clomipramin, gabapentin, econazol, risperidon.

- Snížení úhrad (na návrh odborných společností) u těch skupin léčiv, kde jejich používání není z odborného hlediska preferováno – po snížení úhrady a nárůstu doplatku ze strany pacienta očekává ministerstvo přesun na vhodnější terapii, který zmírní dopad na pacienta.
Příklady: antacida, fytofarmaka, pentoxifylin, Chinidin.

. - Snížení úhrady tam, kde na trh vstupuje první generikum. U těchto skupin léčiv očekává ministerstvo snížení nákladů bez dopadu na pacienta.
Příklad: topiramát, sumatriptan.
Tato opatření budou odhadem znamenat snížení nákladů z veřejného zdravotního pojištění o cca 1,9 mld. Kč.

Úpravy provedené odvolací komisí

- Dokategorizování zbývajících vysoce účinných a potřebných léčiv, i když původně na podzim 2006 nesplňovala podmínku stanovení úhrady nejméně ve třech zemích EU, z toho v jedné referenční. Do systému úhrad byly zařazeny přípravky, které jsou vysoce inovativní nebo jejichž zařazení do systému úhrad pouze zvyšuje nabídku léčiv, ale neznamená zatížení fondů veřejného zdravotního pojištění.
Příklady: natalizumab (Tysabri), atomoxetin (Stratera), hydromorfon OROS (Jurnista), dasatinib (Sprycel), levetiracetam (Kepra).

- Úprava struktury úhrad tam, kde byla nepatřičně deformována.
Příklady: H2 blokátor cimetidin (ačkoliv odbornými společnostmi není preferován k léčbě vředové choroby vůči omeprazolu, úhradu nelze snížit u všech H2 blokátorů beze změny zákona; snížení úhrady pro jednu léčivou látku z mnoha ve skupině H2 blokátorů by bylo nesystémové), chondroitin sulfát, glukosaminsulfát a diacerein (předpokládá kompetice s kyselinou hyaluronovou, nutno řešit systémově bez zvýhodnění jedné účinné látky).
- Zmírnění poklesu úhrad tam, kde by podle provedených analýz byl dopad na pacienta vyšší než žádoucí a kde není možnost bezproblémového přechodu na účinnou plně hrazenou péči.
Příklady: antidepresiva (původně plánovaný pokles úhrad cca o 35 % – nastavení na nejnižší zahraniční ceny – byl rozfázován do více kroků; razantní pokles úhrady by mohl zatížit pacienta jednorázově i ve výši několika stokorun měsíčně, přičemž u antidepresiv jde o podání subchronické bez možnosti snadného a rychlého přechodu na jinou léčbu), antiepileptika (ani zde není jednoduchá změna farmakoterapie možná)
. - Úprava úhrady u nově zaváděných nebo vysoce inovativních léčiv s ohledem na předvídaný doplatek. U nově zaváděných léčiv je obtížné stanovovat odpovídající výši úhrady s jen minimální znalostí ceny léčiva, za kterou bude na český trh dodáváno.
Příklad: atomoxetin (Stratera) (zpětně navýšena úhrada tak, aby byl doplatek pro pacienta, obecně doporučovaný odbornými společnostmi, zhruba v rozsahu 150 až 200 Kč měsíčně, nikoli až hrozících 600 Kč měsíčně), bevacizumab (Avastin), sunitinib (Sutent), sorafenib (Nexavar), stroncium ranelát (Protelos) (ve všech případech zvýšení úhrady).

- Moderace výše úhrady vzhledem k dynamickým změnám na světovém a evropském trhu – od počátku tohoto kola kategorizace došlo v některých skupinách k prudkému celosvětovému růstu cen vzhledem k vyšší spotřebě, na nárůst ceny bylo třeba reagovat zvýšením úhrady, v opačném případě by pacient byl zatížen neúnosným doplatkem.
Příklady: imunoglobuliny i.v. (zvýšení úhrady z navrhovaných 1 200 Kč/g na 1 300 Kč/g, původní úhrada byla cca 970 Kč/g), oxid dusný, potraviny bez fenylalaninu pro dětské pacienty.

- Úprava preskripčních omezení ve smyslu jejich rozšíření (po konzultacích s odbornými společnostmi).
Příklady: rituximab, cetuximab, sunitinib, sorafenib, goserelin, stroncium ranelát, rivastigmin, erdostein, oktreotid, lanreotid, botulotoxin, sevelamer.

Jak kategorizaci hodnotí odborníci?

Na semináři se k nové lékové vyhlášce vyjádřili i zástupci odborné veřejnosti. Prof. MUDr. Jan Švihovec, DrSc., vedoucí Farmakologického ústavu 2. LF UK v Praze, zdůraznil, že pouze kategorizací nelze udržet náklady z veřejného zdravotního pojištění na uzdě, zásadní změny se dá docílit pouze upravením legislativy. Připomněl nadměrnou četnost návštěv občanů ČR v lékařských ambulancích. „Na jednoho občana připadá ročně 13 kontaktů s lékařem, u všech je téměř stoprocentní jistota, že budou zakončeny vystavením receptu,“ připomněl J. Švihovec. Podle jeho názoru nemá ve světě obdoby ani fakt, že v ČR je 2 500 až 2 700 plně hrazených léků – a to ještě díky různým slevám a marketingovým akcím je toto číslo pravděpodobně mnohem vyšší.

Doc. MUDr. Jozef Hoza, CSc., z Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN v Praze tlumočil názor pediatrů. S ohledem na zátěž systému úhrad zdůraznil problém neracionálního nadužívání antibiotik v terénu pro léčbu mnohdy i banálních virových infekcí. Přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie brněnské FN u sv. Anny prof. MUDr. Jiří Litzman, CSc., pochválil ministerstvo za úspěch jednání o úhradách imunoglobulinů. Počátkem tohoto roku se totiž dovozci shodli, že se jim import těchto léčiv při stávajících cenách nevyplatí. Hrozilo, že pacienti budou bez léčby nebo si léčbu nebudou moci finančně dovolit. Díky konsensu s ministerstvem došlo ke zvýšení jejich úhrad. „Nebýt toho, nedovedu si představit, jak bychom mohli léčit své pacienty, hrozil kolaps,“ přiznal prof. Litzman.

Za lékárníky promluvil prezident České lékárnické komory PharmDr. Lubomír Chudoba. Sdělil, že lékárníci jsou připraveni pacientům nabízet levnější, stejně účinné léky. Vyjádřil touhu po předvídatelném doplatku, který bude v každé lékárně stejný – inspirací v tomto směru může být třeba Německo.

Všichni přítomní se shodli na tom, že je třeba rozproudit diskusi mezi lékaři, lékárníky, pacienty a pojišťovnami. Každá skupina by měla být ohledně doplatků a různých cen léků obsahujících totožnou či adekvátní účinnou látku cíleně edukována.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 10/2007, strana A8

Zdroj: