Přeskočit na obsah

Lékový záznam má být spuštěn příští rok jako nadstavba eReceptu

Odborník na zdravotnické právo Mgr. Filip Vrubel, analytik a specialista na úhrady léků, se od 1. března stal náměstkem ministra zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adama Vojtěcha. Na ministerstvo přišel s jasným úkolem koordinovat legislativní práce na přípravě lékového záznamu, což je funkcionalita, kterou na eReceptu nejvíc postrádají lékaři i pacienti. Nový náměstek poskytl MT rozhovor.



 

  • Jaké budou vaše první kroky na pozici náměstka ministra, čím svoji práci zahájíte?

 

Mým prvním úkolem je v nejbližší době ve spolupráci s odbornou veřejností připravit legislativu zakotvující lékový záznam jako nejdůležitější nadstavbovou funkcionalitu ke stávajícímu eReceptu. Nemůžeme si být bohužel jisti tím, zda budeme mít možnost pracovat na aktuálních problémech českého zdravotnictví po dobu celého volebního období, chceme tak pracovat naplno ihned, abychom alespoň některé problémy vyřešili v horizontu několika málo měsíců.



 

  • Co považujete za nejožehavější problém dosavadní lékové politiky a jak ho chcete řešit?

 

Těch problémů je hned několik, protože léková politika v posledních letech nebyla koncepčně řešena. Jde o vstup moderní drahé léčby do systému veřejného zdravotního pojištění, kterému chybějí jasná, transparentní a vymahatelná pravidla. Dále jde o odměňování lékárenské péče za výdej léků na recept a také o zajištění dostupnosti lékáren v odlehlých oblastech. Stejně tak jde i o komplexní řešení elektronické preskripce léčiv. Nejen tato témata je potřeba již letos otevřít.



 

  • Co považujete za nejožehavější problém českého lékárenství a jak ho chcete řešit?

 

Jako největší problém vnímáme odměňování lékáren. Již nyní diskutujeme s Českou lékárnickou komorou, jak bychom tuto situaci řešili. V úvahu přichází mix několika opatření, která lze realizovat beze změny zákona, například formou navýšení hodnoty signálního výkonu a úpravy regulačních limitů, případně úpravy taxy laborum a možná i výše regulované maximální obchodní přirážky. Důležité je ale najít konsensus v rámci celého lékárenského sektoru. Velkou roli bude také hrát letošní vývoj bilance příjmů a výdajů systému veřejného zdravotního pojištění a predikce na příští rok. Do budoucna si ale umíme představit i zásadnější legislativní změny v odměňování lékáren.



 

  • Dosud postrádá eRecept důležité funkcionality, které z nich chcete zavést přednostně? Jaké kroky provedete, aby se stal funkční lékový záznam a sdílení informací o předepsaných lécích mezi lékaři?

 

Hned po nástupu pana ministra Vojtěcha byla obnovena činnost Pracovní skupiny pro elektronickou preskripci. Ve spolupráci se všemi komorami, odbornými lékařskými společnostmi a celou řadou státních institucí včetně Úřadu pro ochranu osobních údajů připravujeme detaily pro zavádění nadstavbových funkcionalit k systému eReceptu. První fáze by měla být spuštěna již příští rok. Nezastíráme ale, že finální řešení funkcionalit bude možné realizovat až poté, kdy elektronizace ve zdravotnictví postoupí dál. A to může trvat několik let. Například bez aktualizovaného Registru zdravotnických pracovníků, který by byl plně online, dostupný v režimu 24/7 a napojený na základní registry, se rozvoj projektu e preskripce neobejde. Stejně tak bez plně kompatibilního Registru pojištěnců, opět napojeného na základní registry a Centrální úložiště elektronických receptů. Příští rok tedy chceme spustit alespoň základní nastavení lékového záznamu tak, aby e preskripce skutečně měla smysl – tedy aby lékaři při předepisování léku na recept měli přístup k tomu, jaké léky již byly pacientovi předepsány a vydány. Stejně tak lékárníci by při výdeji měli mít možnost tyto údaje získat. Již sama tato skutečnost zajistí, že lékaři a lékárníci budou moci využít svých znalostí a kompetencí k tomu, aby posoudili, zda léky, které pacient užívá, se vzájemně negativně neovlivňují nebo zda nejsou předepisovány duplicitně. A my mezitím budeme pracovat na dalších funkcionalitách, které se zprovozní posléze.



 

  • Hodláte změnit způsob odměňování lékárníků? Nyní je závislé především na maržích, zohledníte v jejich odměňování odbornost, tj. platba za výkon, případně zavedete další motivační prvky a jaké, aby využívali co nejvíce své odbornosti ve prospěch pacientů?

 

Ano, jak už jsem uvedl výše, ministerstvo si je vědomo, že lékárenský segment byl z hlediska příjmů dlouhá léta opomíjen. V situaci, kdy se příjem lékáren odvíjí od jednotkové ceny léku a víme, že ceny léků dlouhodobě klesají, je zřejmé, že je nejvyšší čas analyzovat, jaké úspory tento segment v posledních letech vygeneroval, a alespoň část jich vrátit zpět. O našich plánech v krátkodobém horizontu jsem se již zmínil. V dlouhodobém horizontu se nám jeví jako správné, aby lékárenská péče byla odměňována více výkonově. Je otázka, zda to má být čistě výkonové odměňování, nebo kombinace výkonů a degresivní obchodní přirážky. Momentálně čekáme také na návrhy České lékárnické komory na systémové změny v odměňování, které bychom analyzovali z pohledu dopadů do veřejného zdravotního pojištění a na pacienty. Nicméně u těchto koncepčních změn bude potřeba změna zákona, a protože je obchodní přirážka součástí úhradových mechanismů, bude systémová změna odměňování lékáren nejspíše spojena s celkovou revizí systému stanovování cen a úhrad léčiv, kterou máme naplánovanou na příští rok. Jak chcete zajistit dostupnost lékárenské péče po celém území, tedy i v odlehlých regionech? Počítáte například se stanovením demografických a geografických pravidel pro vznik nových lékáren? Předpokladem pro zlepšení dostupnosti lékárenské péče je nejprve důkladná analýza stavu lékárenství v ČR. Ideální by bylo zpracování mapy lékáren. Po zakreslení lékáren do mapy ČR si pak již lze hrát s různými geografickými a částečně i demografickými parametry dostupnosti. Ty ale musejí být předmětem konsensu státní správy s odbornou lékárnickou veřejností. Je možné, že někde je dostatečná dostupnost v okruhu 5 km od nejbližší lékárny, jinde by postačovala alespoň jedna lékárna v okruhu 15 km. Po zakreslení těchto parametrů do mapy se odhalí bílá místa, tedy lokality, kde lékárenská péče není zajištěna. V návaznosti na to, kolik takových bílých míst vznikne, je zapotřebí vymyslet mechanismy finanční podpory vzniku a udržení lékáren v těchto lokalitách. Umím si třeba představit využití podobných mechanismů, které již dnes platí pro podporu primární péče v podobě takzvaných malých praxí, kdy pojišťovna po uzavření zvláštní smlouvy s poskytovatelem v odlehlé lokalitě hradí poskytovateli více než ostatním poskytovatelům v segmentu. U lékáren to například může být vyšší úhrada za signální výkon právě pro lékárnu působící na území, které by bez ní trpělo nedostupností lékárenské péče.



 

  • Jak chcete řešit postavení samostatných lékáren versus řetězcové lékárny, například co se týká vlastnictví, odborných zástupců atd.

 

V tuto chvíli nepřemýšlíme o žádné zásadní legislativní změně. Jsme připraveni diskutovat se zástupci lékárnické veřejnosti o nastavení kritérií pro vznik nové lékárny v exponovaných lokalitách, zejména ve velkých městech. Chápeme, že vznik nové lékárny o několik desítek metrů dál od stávající, dobře fungující lékárny není optimální. Je však otázka proporcionality, nakolik tato regulace deformující tržní prostředí je ospravedlnitelná. Určitě najdeme argumenty pro i proti. Neumím si ale představit, že i v případě, že bychom stanovili nová pravidla pro vznik lékárny, bychom je uplatňovali zpětně na již existující provozovny.



 

  • Chcete změnit systém stanovení cen a úhrad léčiv z veřejného zdravotního pojištění a jak?

 

Systém cen a úhrad léčiv, vstup nových inovací a revize současných je mechanismus, který platí již deset let a prošel zajímavým vývojem. Podle mého názoru se jeho účel již naplnil. Tento systém nám přinesl miliardy úspor jen tím, že jsme se začali dívat na ceny léčiv v zahraničí a vynucovali jsme, aby české ceny a úhrady zdravotních pojišťoven odpovídaly cenám v EU. Tento potenciál se ale již vyčerpává. Osobně se domnívám, že tento systém selhává v některých zásadních oblastech, například v oblasti vstupu nových drahých léčiv. Stávající mechanismy nedávají jednoznačnou odpověď na otázku, kde je akceptovatelná hranice pro poměr přínosů a nákladů spojených se vstupem nového léku na trh. A už vůbec tento systém neodpovídá na otázky, zda v rozhodovacím procesu mají svou roli i jiné než zdravotnické a farmakoekonomické aspekty, například etické či socioekonomické. Na tuto problematiku se chceme zaměřit zvlášť, a to už v nejbližších týdnech v rámci nově zřizované pracovní skupiny.



 

  • Plánujete zkrácení doby vstupu vysoce inovativních léků na běžné evropské lhůty?

 

Problém vysoce inovativních léčiv a jejich dočasné úhrady je právě jednou ze součástí otázky vstupu inovací do systému veřejného zdravotního pojištění. Vnímám tam dva problémy. Prvním jsou náklady, které meziročně stále rychle rostou. Druhým je pomalý a komplikovaný proces vstupu do úhrad a následné komplikace s reálnou dostupností této léčby. Oba problémy přitom mají svůj původ v nedokonalé legislativě, která, jak jsem už uvedl, neumí těmto moderním výzvám čelit. Věřím, že zavedením hodnoticích a rozhodovacích mechanismů HTA, lepším řízením dostupných finančních zdrojů, přesnějšími analýzami dopadu vstupu inovací do rozpočtu, jejichž neplnění by se mělo začít sankcionovat, a zejména důkladným skenováním inovací, které jsou zatím ve vývojové fázi, bychom měli mít růst nákladů na tyto léky více pod kontrolou. Zároveň je potřeba proces zjednodušit a učinit ho více transparentním a předvídatelným. Tím se zcela jistě zásadně urychlí vstup těch léčiv, u kterých bude rozhodnuto, že mají být hrazena.



 

  • Budete ještě řešit reexporty, nebo je současná úprava dostatečná a léky určené pro české pacienty už nemizejí v zahraničí v takové míře, že by v ČR chyběly?

 

V současné době finalizujeme prováděcí vyhlášky k novele zákona o léčivech, bez kterých nelze spustit proces průběžného sledování a vyhodnocování reexportů. Minulé vedení ministerstva bohužel zcela nepochopitelně zaspalo, a přestože zákon je platný již téměř rok, vyhlášky dodnes nebyly připraveny. Pro nás je to jednou z priorit. Jakmile vyhlášky projdou předepsaným legislativním procesem, ihned začneme pracovat na tom, abychom příslušné procesy uvedli v život, začali sledovat objem a ceny léčiv, která vstupují na český trh, jejich prostup distribučním řetězcem a jejich objem při výdeji v lékárnách. Uvidíme, jaký objem dat a v jaké kvalitě budeme získávat. Máme však indicie, ze kterých vyplývá, že by tento proces mohl dostatečně fungovat. Předpokládám, že do konce tohoto roku budeme schopni zhodnotit, zda legislativa je dostatečná, nebo zda bude potřeba nalézt další regulatorní opatření.



 

  • Budete řešit dostatečné zásobení lékáren léky, aby tedy distributoři neopomínali méně lukrativní lékárny, které žádají jen pár kusů daného léku?

 

Jsme si vědomi, že zásobování lékáren není rovnoměrné a je deformované komplikovanými vztahy v dodavatelském řetězci. Zvýhodňovány jsou lékárny, které jsou součástí koncernu s velkými distribučními společnostmi. Jedna věc jsou lepší smluvní a cenové podmínky, ale věc druhá je omezování objemu dodávek do lékáren mimo koncern, zatímco v rámci „svých“ lékáren jsou dodávky bez omezení. Určitě by se nemělo stávat, že distributor má na skladě lék, který standardně dodává do spřízněných lékáren, a odmítne ho dodat do jiné lékárny. Mechanismus, který byl loni narychlo a bez odborné diskuse formou pozměňovacího návrhu doplněn do novely zákona o léčivech, to bohužel neřeší. Ministerstvo i SÚKL konzistentně celou dobu zastávají názor, že ten mechanismus je neaplikovatelný. Českou lékárnickou komoru i další subjekty v lékárenském segmentu jsme ale ujistili, že tento problém jsme připraveni řešit. Určitě ne ale v podobě, která byla navržena v novele zákona o léčivech, směřující k zafixování tržních podílů distributorů, jež by ad absurdum mohla vést k masivní deformaci distribučního trhu a podpoře reexportů místo jejich eliminace.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

AZV hodnotí návrhy výzkumu dopadů covidu

18. 1. 2022

Výzkum dopadů onemocnění covid‑19 na zdravotnictví může objasnit letité problémy resortu. Na analýzy postupů ve zdravotní péči s ohledem na pandemii…

JIP jsou plné post­covidových pacientů

18. 1. 2022

Plánované operace jsou v některých regionech nadále silně omezeny. Obnovování elektivní péče je komplikováno vysokým počtem postcovidových pacientů…