Léky, slepice a zlatá vejce
Po inzulinu zajistily bakterie upravené genovými inženýry produkci lidského růstového hormonu a erytropoetinu. Záhy se však ukázalo, že ani geneticky modifikované bakterie nezvládnou všechno. Dovedou syntetizovat podle lidského genu příslušnou bílkovinu z jednotlivých aminokyselin, ale mnohdy nezvládají její další nezbytnou úpravu, tzv. posttranslační modifikaci. Mají potíže se správným prostorovým uspořádáním molekuly nebo s vazbou dalších látek a chemických skupin na základní bílkovinnou kostru. S řadou komplikovanějších lidských bílkovin si bakterie buď vůbec neporadí, nebo je nevyrábějí v potřebné kvalitě.Klonovaný bioreaktor
Řešení nabízí vnesení lidského genu do savčích buněk pěstovaných ve fermentorech. Z nakultivované masy buněk je pak bílkovina izolována v čistém stavu. Jenže i to má své háčky. Už samotná výstavba kultivačního zařízení je hodně drahá a laciný není ani jeho provoz. Proto se producenti lidských bílkovin využitelných pro farmaceutické účely zhlédli v tzv. živých bioreaktorech. Jde o zvířata, především ovce, kozy nebo skot, kterým byl metodami genového inženýrství vnesen do dědičné informace lidský gen. Ostruhy nasadil tomuto odvětví biotechnologií prudký rozvoj klonování savců. Vědci vnášejí lidský gen do tělní buňky odebrané z těla živého zvířete, což je relativně snadné. Buňky, u kterých se přenos genu zdaří, namnoží a z nich pak vytvářejí klonováním další pokolení zvířat. Vzniklý klon nese v každé buňce těla „podstrčený“ gen a jeho tělo podle genu produkuje lidskou bílkovinu. Takové zvíře se pak už rozmnožuje přirozenou cestou a přenáší lidský gen na další pokolení živých bioreaktorů. Obvykle jsou k lidskému genu připojeny regulační sekvence zvířecích genů pro bílkoviny mléka. Tak je zajištěno, že živý bioreaktor bude vylučovat lidské bílkoviny mléčnou žlázou. Z mléka lze bílkovinu získat v čisté formě v množstvích, která dovolí stádu geneticky modifikovaných ovcí, koz nebo krav pokrýt světovou potřebu farmaceuticky významného lidského proteinu za ceny, které jsou stokrát až tisíckrát nižší než produkce z buněk pěstovaných ve velkoobjemových fermentorech.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 11/2005, strana 12
Zdroj: