Přeskočit na obsah

Licitace o 347,5 miliardy začala

S nožem na krku, že si nic výhodnějšího nevylobbují, se loni historicky poprvé dohodlo všech 14 segmentů se zdravotními pojišťovnami na hodnotách bodu, výši úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezeních pro rok 2019. Ministr dal jasně najevo, že tradiční taktika nemocnic – nedohodnout se, aby pak dostaly víc – na něj neplatí. A ve stejném duchu se nese i dohodovací řízení na rok 2020. Podle predikcí by příjmy systému měly stoupnout meziročně o šest procent, tj. téměř o 20 miliard korun, z nichž desetina by měla směřovat na centrovou péči. Nárůst pro ostatní segmenty bude nižší, bonifikace bude za kvalitu. Zeptali jsme zástupců jednajících: Jaké navýšení pro svůj segment budete požadovat (pojišťovny: nabízet) a co naopak nabídnete za lepší peníze navíc v kvalitě a dostupnosti péče (pojišťovny: budete požadovat)?


  • Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.,

 

prezident České stomatologické komory

Stomatologie se už domluvila se všemi hráči (pojišťovny, ministerstvo) na změně přílohy číslo 4 – stomatologické výrobky. Toho času je změna finančně neutrální – jde hlavně o soustředění peněz na klíčové výrobky zejména pro pacienty vyžadující základní ošetření tak, aby se jim ho díky ceně bez problémů dostalo. Aby nemuseli hledat lékaře, kterého fakticky nemohou najít… Ceník se zjednodušil v počtu položek asi o 90 procent, je přehledný a stomatolog snadněji vše správně vyplní. Je to historický progres. Bohužel, zde je nutný souhlas Parlamentu a trochu se bojíme, aby se to technicky „nezaseklo“. Navýšené prostředky chceme využít na navýšení kriticky podfinancovaných výkonů, aby byly reálně poskytovány, neboť jsme u nich na kalkulované odměně lékaře kolem 20 000 Kč, což není únosné ani z hlediska zákona. Rádi bychom třeba i úhradu sedací pro dětí v ordinacích dětských stomatologů, aby u nespolupracujících dětí nemuseli rodiče s pacienty čekat mnoho měsíců na ošetření v nemocnicích, které je i nákladnější. Ale hlavně, kliniky mají mnoho jiných úkolů a toto je časově dekompenzuje. Nechceme nic více než ostatní sektory, chápeme, že každý má své potřeby, jakkoli stomatologie bývala dříve vždy „otloukánkem“.



 

  • PharmDr. Lubomír Chudoba,

 

prezident České lékárnické komory

Vyšší příjmy zdravotních pojišťoven by měly začít zohledňovat kvalitu lékárenské péče a růst personálních a dalších provozních nákladů lékáren. Očekávaný šestiprocentní nárůst příjmů zdravotních pojišťoven však českému zdravotnímu systému nemůže stačit. Nutné bude i významně navýšit podíl HDP určený pro zdravotnictví. Mezi aktuální priority České lékárnické komory patří vyšší částka spojená s výdejem Rx léků (tzv. signální kód výkonu) a zrušení její nesmyslné limitace podle počtu a příslušnosti pojištěnců každé jednotlivé lékárny z roku 2014. Principiálně bychom však chtěli model odměňování výdeje léčiv na předpis zcela změnit zavedením tzv. dispenzační taxy a zároveň více zapojit lékárny v oblasti prevence a zdravého životního stylu. Dále jsme přesvědčeni, že kvalitu lékárenské péče, stejně jako v ostatních vyspělých zemích, podpoří zavedení farmakoterapeutických konzultací s využitím lékového záznamu pacienta. Příklad máme v zavedení výkonů klinických farmaceutů pro hospitalizované pacienty. Za účelem výdeje léků imobilním pacientům bychom pak chtěli projednat náš návrh pravidel pro zavedení tzv. návštěvní služby lékárníka. Letos nás pravděpodobně čekají i jednání ohledně digitalizace listinných lékařských předpisů pro komplexní lékový záznam. A určitě budeme intenzivně pokračovat v zajištění financování legislativou vynucených administrativních nákladů spojených s implementací evropských „protipadělkových opatření“ a v podpoře dostupnosti lékáren ve venkovských oblastech.



 

  • MUDr. Milan Kubek,

 

prezident České lékařské komory

Česká lékařská komora hájí zájmy svých členů na základě plných mocí udělených pro ČLK – o. s. Naším prvním cílem je tedy získat od soukromých lékařů maximální počet plných mocí, abychom měli co nejsilnější vyjednávací pozici.

Komora se účastní dohodovacího řízení ve čtyřech segmentech: ambulantní specializovaná péče, ambulantní gynekologie, praktičtí lékaři a komplement. Ani v jednom segmentu zatím nejsme nejsilnějším vyjednavačem, ani v jednom segmentu tedy není zástupce komory v pozici koordinátora. Možnosti ČLK ovlivnit výsledky dohodovacího řízení byly tedy zatím poněkud omezené.

Komora již podruhé provedla analýzu dat od zdravotních pojišťoven. Prokázali jsme, jak obrovskou část zdravotní péče pojišťovny ambulantním lékařům v uplynulých letech nezaplatily. Jen v roce 2016 šlo o 1 400 000 000 Kč. A to bychom rádi napravili.

S ohledem na růst ekonomiky, a tedy i výběru zdravotního pojištění a daní, prosazovala komora pro rok 2019 nárůst průměrné úhrady pro jednotlivého poskytovatele při zachování objemu poskytnuté péče minimálně ve výši 6 procent oproti roku 2018. Vzhledem k nedostatku plných mocí však naši vyjednavači neměli sílu požadavky komory prosadit. Jednání tak sice skončila dohodou ve všech segmentech, avšak podstatná část zdravotních služeb, kterou ambulantní lékaři poskytují, zůstane i v roce 2019 ze strany zdravotních pojišťoven nezaplacená, s čímž ČLK nesouhlasí.

Pro rok 2020 bude naším základním požadavkem zvýšení úhrad pro soukromé lékaře o 10 procent v porovnání s rokem 2019. Naší prioritou jsou bonifikace pro lékaře, kteří se trvale vzdělávají, jsou držiteli Diplomu celoživotního vzdělávání ČLK, a mohou tedy svým pacientům poskytovat opravdu kvalitní odbornou péči.

O tom, zda budeme úspěšní, rozhodnou samotní soukromí lékaři tím, že dají ČLK – o. s. svoji plnou moc k zastupování v dohodovacím řízení. Co jim však můžeme dopředu slíbit, je to, že naši vyjednavači v žádném případě nepodpoří pro lékaře nevýhodnou dohodu jen proto, aby se mohl ministr zdravotnictví opět chvástat. Loňské dohodovací řízení se zkrátka opakovat nebude.



 

  • Ing. Michal Čarvaš, MBA,

 

místopředseda AČMN, předseda představenstva Nemocnice Prachatice, a. s.

S ohledem na to, že diskuse a jednání mezi členy naší asociace i ostatními asociacemi zatím stále probíhají, nemohu říci, jaké všechny požadavky budeme jako segment předkládat. Aby bylo možné dát peníze na vyšší kvalitu, musejí MZ či pojišťovny definovat standard. Domníváme se, že by mělo být plně uhrazeno to, že my garantujeme dostupnou a kvalitní péči 24 hodin denně, 365 dní v roce. Dnes jsou pohotovostní služby pro nás ztrátové.

Z pozice AČMN budeme trvat na tom, aby došlo k významnějšímu sbližování sazeb mezi poskytovateli a plátci v akutní lůžkové péči. Toho lze docílit sblížením minimálních základních sazeb nebo nastavením jednotné sazby pro produkci v systému nového CZ‑DRG. Úplně nejlepší by bylo, kdybychom přestali používat koeficienty, CM a další nicneříkající proměnné a ocenili případy, které skončí v každé DRG bázi, v korunách. Tedy tak, kolik reálně stojí. Věřím, že data sbíraná týmem profesora Duška k tomu mít budeme.

Z hlediska následné péče budeme požadovat razantní navýšení sazeb za OD, které jsou dnes pod skutečnými náklady našich nemocnic. Zde jsme si sběr dat provedli jako poskytovatelé sami a budeme s výsledky chtít seznámit naše partnery v jednání.

K tomu, aby jednání mohla být úspěšná, je důležitá i dohoda na úrovni tripartity, aby bylo zřejmé, jak porostou mzdy a platové tabulky. Bez této informace je jednání o úhradách a skutečných nákladech na péči nemyslitelné. Z pohledu ředitele nemocnice potřebujeme navýšení úhrady promítnout i na rostoucí provozní náklady, nikoli opět vše do mezd.



 

  • MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D.,

 

předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP, předseda Sdružení soukromých gynekologů ČR

Náš segment dlouhá léta preferuje symetrické navýšení všem segmentům poskytovatelů, letošní jednání nebude výjimkou. Dlouhodobě usilujeme o postupnou změnu formy financování našeho segmentu. Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami nám připadá přežitý a nereformovatelný. Směřujeme k větší agregaci vykazované péče a maximální predikovatelnosti úhrad našeho segmentu pro plátce. Pro rok 2020 se to snad podaří při úhradě péče o těhotné. Již léta se snažíme s plátci zavádět bonifikace za dostupnost a kvalitu poskytované péče, v této snaze budeme pokračovat. Je zřejmé, že některé subjekty našemu způsobu úhrady nerozumějí, jejich komentáře jsou toho důkazem.



 

  • Bc. Ludmila Kondelíková,

 

prezidentka Asociace domácí péče ČR, z. s.

V posledních čtyřech letech docházelo k pravidelnému navyšování platů v lůžkových zařízeních, ale v segmentu domácí zdravotní péče nebyl tento vývoj opakovaně zohledněn.

Nedostatek zdravotních sester je celorepublikový, v domácí zdravotní péči však chybějí finanční prostředky k odpovídajícímu navýšení mezd a personální stabilizaci. Před deseti lety došlo v odbornosti 925 ke snížení hodnoty bodu z 1,11 Kč na 1,00 Kč s příslibem narovnání během dvou let, dodnes však tento příslib nebyl naplněn. Budeme mj. požadovat dodržení tohoto příslibu.

Opakované požadavky zdravotních pojišťoven na specifikaci kritérií zvyšování kvality péče jsou za situace katastrofálního nedostatku všeobecných sester a podfinancování tohoto segmentu nereálné.



 

  • MUDr. Zorjan Jojko,

 

předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Dohodovací řízení pro rok 2020 bylo sice zahájeno 23. 1. 2019, šlo ale jen o jeho formální spuštění se stanovením rozvrhu jednotlivých jednání a úkolů s ním souvisejících, přičemž naše první schůzka s pojišťovnami opravdu o úhradách má proběhnout až 4. 4. 2019. Do té doby se může ještě mnohé změnit. Např. se – ostatně stejně jako před rokem – může zlepšit odhad meziročního nárůstu příjmu systému, dozvíme se přesněji, jaké legislativní plány má MZ pro rok 2019, a také věříme, že konečně a v náš prospěch rozhodne Evropská komise ve věci naší stížnosti podané na úhrady v roce 2017. V Radě SAS jsme již začali tvořit podklady pro jednání, jejich zveřejnění ale plánujeme i s ohledem na výše napsané cca koncem března po jejich projednání s ostatními zástupci poskytovatelů v našem segmentu. Takže, omlouvám se, zatím nemohu být konkrétní.



 

  • Mgr. Oldřich Tichý,

 

vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí VZP

Pokud se predikce potvrdí, je Všeobecná zdravotní pojišťovna připravena vstoupit do dohodovacího řízení s obdobnými parametry jako v roce předchozím. Prioritou bude například zajištění vysoce nákladné centrové péče pro naše klienty, zvyšování kvality a dostupnosti zdravotních služeb a také podpora lepší organizace zdravotní péče pro pojištěnce VZP.



 

  • PhDr. Mgr. Robert Huneš,

 

ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna, o. p. s., prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče

Výhodou je, že hospice jsou natolik malým a ekonomicky nevýznamným segmentem, že by i násobné navýšení úhrad prakticky nijak nebolelo a nescházelo.

Nevýhodou pak je, že hospice jsou natolik malým a ekonomicky nevýznamným segmentem, že si jich při výpočtech o navýšení úhrad obvykle nikdo ani nevšimne. Doposud zažíváme spíše důraz na zmíněné nevýhody…

A tak již mnoho let strádají lůžkové i domácí hospice nespravedlivě nízkými úhradami. Úhrady ZP pokryjí cca polovinu potřebných nákladů spojených s péčí o umírajícího. To vše tváří v tvář tomu, že hospice musejí dle legislativy mít cca dvojnásobný počet personálu než jiné typy ošetřovatelských lůžek, i farmakologické náklady jsou vyšší atd. Hospicová péče dle pilotního průzkumu Ministerstva zdravotnictví ČR (říjen 2014) poskytuje kvalitnější a náročnější péči než LDN. Přesto ani úhradová vyhláška, ani zdravotní pojišťovny tyto skutečnosti zatím nereflektují.

I letos se svými návrhy a argumenty vystoupíme. Uvidíme, zda budou hospice nahlíženy ze zorného úhlu jejich výhod, či nevýhod.



 

  • MUDr. Martin Engel,

 

předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů

Velice nás mrzí současný stav, kdy ředitelé kývli na letošních 13,5 miliardy do nemocnic. Realizace navýšení zdaleka není hotova k 8. únoru, kdy byl tento příspěvek do ankety odevzdán. Lékaři letos dostali políček: zkušení nárůst dvě procenta, což nekryje ani inflaci, je to políček této skupině zaměstnanců! Na příští rok rozhodně budeme požadovat narůst platů místo hromadění finančních prostředků na účtech zdravotních pojišťoven, s čímž rozhodně nesouhlasíme a ptáme se, co je za tím ve skutečnosti. Podobný stav byl v roce 2006, kdy se chystala jejich privatizace. Navíc klesající podíl HDP do zdravotnictví v době ekonomické prosperity ze 7,2 na 6,8 procenta považujeme za vysloveně nežádoucí a vzdaluje nás od zemí na západ od našich hranic. K tomu ještě jsou v plánu změny ve zdravotním pojištění, tak se máme letos asi na co „těšit“.



 

  • MUDr. Ilona Hülleová,

 

předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR

Při vyjednávání úhrad pro příští rok budeme vycházet jednak z výstupů a dat analytické komise, která sleduje úhrady jednotlivých segmentů v daném roce, a dále z toho, co zaznělo na lednovém jednání Rady poskytovatelů z úst pana ministra. Ministerstvo zdravotnictví očekává, že se segmenty dohodnou na úhradách v rámci započatých dohodovacích jednání, a tyto dohody bude akceptovat. Ministerstvo zdravotnictví se nechystá zvýhodňovat některý segment poskytovatelů nad segmenty jiné. Za praktické lékaře pro děti a dorost bychom rádi šli cestou rozšíření kompetencí (výkonů), tj. za více práce více odměny, a také budeme usilovat o stabilizaci sítě PLDD a navýšení platby pro oblasti, kde chybí PLDD.



 

  • Ing. Jaroslava Kunová,

 

předsedkyně Asociace nemocnic ČR

V současné době probíhá výpočet, o jakou částku se zvednou náklady našich nemocnic v roce 2019 oproti roku 2018, a je nutno udělat odhad potřeb roku 2020. Zatím se jeví, že snažit se dohodnout v počátku roku, kdy ještě není vypořádán rok předchozí a nejsou známy budoucí předpoklady a zásahy státu v oblasti mzdové, není vyčíslen předpoklad, kolik z bilance je počítáno na drahé, speciální centrové léky a na nové kapacity, je obtížné. Je také otázkou, zda bude kladen požadavek použít nějaký podíl z projektu DRG Restart. Zatím není projekt dostatečně analyzován, nejsou odstraněny a vysvětleny některé rozdíly mezi nemocnicemi a jeho i částečné uplatnění by mohlo vést k nenapravitelným škodám. V letošním roce začalo probíhat stínové vykazování, analýza jednotlivých parametrů. Na základě těchto analýz a odstranění nesrovnalostí by mohlo dojít k simulaci dopadů na systém zdravotního pojištění a na jednotlivé nemocnice. Naše asociace se domnívá, že nasazení výsledků DRG Restart do úhrad roku 2020 by bylo velkým rizikem. Je nutno pochopit, že velké nemocnice nemají neoprávněné příjmy, ale že je v nich prováděna ta nejsložitější a nejnáročnější zdravotní péče za účasti nejzkušenějších zdravotníků, zvláště pak lékařů, nejmodernější techniky a nejmodernějšími metodami, a tato péče je drahá. Velké nemocnice jsou pilíři zdravotní péče v ČR a takto by k tomu měli všichni zúčastnění přistupovat.



 

  • Ing. Ladislav Friedrich, CSc.,

 

prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Členské pojišťovny SZP

ČR se nyní v rámci již zahájeného dohodovacího řízení k úhradám na rok 2020 pečlivě připravují na práci ve společné analytické komisi, která by měla vydat zprávu do 26. 3., a připravují podklady pro jednání ve skupinách s jednotlivými skupinami poskytovatelů. Naše celkové odhady disponibilního navýšení úhrad pro rok 2020 se poměrně přesně shodují s predikcí MZ, tj. zhruba 19 až 20 mld. Kč. Ve shodě se zdravotně pojistnými plány na rok 2019 předpokládáme oproti MZ o něco nižší úroveň výběru pojistného v roce 2019, ale zhruba stejný index celkového nárůstu pro rok 2020 zhruba do šesti procent. Do doby zahájení jednání, tj. do začátku dubna, sice ještě může dojít k drobným korekcím podle aktuálních indikátorů, ale na celkovém odhadu to asi nic podstatného nezmění. Těžko můžeme počítat s výrazně většími zdroji, možná spíše naopak.

Nedá se očekávat, že by v nějakém segmentu zdravotních služeb bylo možno jednat o snížení úhrad. Neproběhla žádná systémová změna, která by pokles výdajů umožnila. Jednání tak budou o rozdělení celkového nárůstu. Aktuálně se proto snažíme ohodnotit ty očekávané změny v roce 2020, které povedou k jednorázovým zvýšením nákladů.Jedná se zejména o očekávaný vstup nových vysoce inovativních, ale i nákladných léčivých přípravků, mimořádně nákladnou léčbu vzácných onemocnění, očekávanou úhradu léčebného konopí, úhrady nově zařazených nebo aktualizovaných výkonů (např. návrh poskytovatelů dopravních služeb skokově navyšující úhradu všech dopravních výkonů, požadavek na navýšení úhrady vysokofrekventních operačních výkonů či na novou úhradu dosud nehrazených vysokofrekventních výkonů v očním lékařství, plošná úhrada nově budovaných urgentních příjmů v nemocnicích, bonifikační kódy terénních sester v domácí péči apod.), rozšířené úhrady v psychiatrii pro nová centra duševního zdraví, nově zařazované přístroje anebo celé investice a dopady změn v nárocích na zdravotnické prostředky dle nové právní úpravy. Dále se projeví rychlejší růst nákladů v sociálních zařízeních a kompenzacích za doplatky.

Významným dopadem může být i jen částečné zavádění nového DRG u akutní lůžkové péče, ale zde stále ještě nemáme dost podkladů pro konkrétní kalkulace.

Bude ještě záležet na konečném znění zákonných změn a jejich dopadů. Konečný účet za tyto plánované nebo již probíhající změny však určitě dosáhne řádu několika miliard korun.

Zbytek disponibilních zdrojů bude moci být použit pokud možno vyváženě pro všechny segmenty. Pro to, aby zdravotní pojišťovny vůbec mohly něco požadovat a honorovat navíc, pokud jde o kvalitu a dostupnost péče, bude rozhodující, aby se podařilo omezit dosavadní plošné navyšování cen, zejména na mzdové náklady, a více diferencovat navýšení u nemocnic akutní lůžkové péče. Souhlasíme, že je třeba v nemocnicích posílit nízké cenové limity, ale nechceme dál navyšovat ty úhrady, které již v minulosti dosáhly ceny nadprůměrné a byly opakovaně navyšovány.

K některým cenovým úpravám, které by měly posílit kvalitu a dostupnost péče např. u praktických lékařů, gynekologů, ambulantních specialistů, pracovišť hemodialýzy, kdy je při splnění definovaných kritérií kvality bonifikována, a tím významně navyšována jednotková cena, již dochází v tomto roce a pro nás bude důležité, jak se tyto změny projeví na vykazované zdravotní péči. Porostou zřejmě náklady spojené s úhradou bonifikačních titulů realizovaných ze strany plátců k zajištění zdravotních služeb v regionech se zhoršenou dostupností zdravotních služeb.

Nově by bylo účelné posilovat kvalitu a odpovědnost za výsledek u vybraných elektivních operačních výkonů s cílem snížit procento komplikací a nutných reoperací. V řadě oborů již ČR úrovně nejvyspělejších států dosáhla, nicméně v některých oborech jsou ještě rezervy a příležitosti pro zlepšení. Další oblastí zasluhující pozornost by měla být podpora a rozvoj prediktivní diagnostiky v onkologii, kdy díky rozvoji vyšetřovacích technik lze lépe a efektivněji zacílit drahou onkologickou léčbu.

Každopádně se zdravotní pojišťovny budou maximálně snažit, aby 19. 6. 2019 při závěrečném jednání byly všechny úhrady na rok 2020 dohodnuty, i když všechna očekávání nepochybně uspokojit nepůjde.



 

  • Mgr. Marek Hampel,

 

předseda představenstva Grémia majitelů lékáren, koordinátor segmentu a skupiny poskytovatelů lékárenské péče DŘ

Za segment lékárenské péče budu vyjednávat o navýšení finančních prostředků. Na základě analýz se budu snažit přesvědčit zdravotní pojišťovny o nezbytnosti navýšení financí pro zajištění fungování lékáren. V lékárenství v poslední době, kromě stálého snižovaní příjmu v důsledku pravidelných revizí cen a úhrad léků činností SÚKL, dochází k zavádění nových administrativních opatření, která si v lékárnách nikdo nevymyslel, ale přitom jsou pro zdravotnictví potřebná a prospěšná. Jako příklad uvedu výdej léčiv na základě elektronického receptu. O jeho přínosech nikdo nepochybuje, ale byly to lékárny, které celý systém uvedly do fungujícího stavu a od zdravotních pojišťoven nedostaly na tuto činnost žádné peníze navíc, na rozdíl od předepisujících lékařů. Zcela určitě na ekonomiku lékáren dopadá, a to již v těchto dnech, opatření proti výskytu padělků léčiv – a na tuto činnost jsme opět ani v loňské úhradové vyhlášce nedostali žádné peníze navíc. A mohl bych pokračovat v dalších příkladech administrativních činností, které čekají na lékárny v příštím roce. Bude to zavedení lékového záznamu pacienta do praxe, digitalizace listinných receptů pro potřeby centrálního úložiště receptů při SÚKL, a s tím bude poměrně hodně práce navíc. A co lékárny nabízejí zdravotním pojišťovnám, pokud dostanou navíc nějaké finanční prostředky? Přece výdej správného a ověřeného léku pro jejich pojištěnce, který není padělaný, a rozsah činností, které v lékárnách provádíme, je daleko větší – správná dispenzační práce lékárníka, kontrola interakcí, správná edukace pacienta, oblast prevence a v neposlední řadě dostupnost léků a dostupnost lékáren. Pokud se tak nestane, pak lékárny v malých městech a jedinečné lékárny v obcích zaniknou na rozdíl od řetězcových, jak to dokládá nedávná studie, kdy zanikají lékárny individuálně vlastněné a nové lékárny vznikají jen ty řetězcové, protože mají příjem z jiných zdrojů.



 

  • MUDr. Eduard Bláha,

 

prezident Svazu léčebných lázní, generální ředitel Spa & Wellness Nature Resorts, Lázně Luhačovice, a. s., Léčebné lázně Jáchymov a. s.

Svaz léčebných lázní ještě nemá svůj úvodní návrh formulován, ale je jasné, že se bude snažit jak zajistit růst podobný ostatním segmentům, tak kompenzovat nerovnováhu, která letos dál prohloubila propast v odměňování mezi sestrami v nemocnicích a ostatních ZZ.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené