Přeskočit na obsah

Lidé jsou dnes největší poklad, aneb: „Budete‑li stát na místě, zastřelí vás!“

Současný ředitel Ústavu leteckého zdravotnictví Praha (ÚLZ) má za sebou bohatou a úspěšnou profesní dráhu (viz medailonek). Nejdůležitější však je, že i po téměř osmi letech ve funkci má před sebou jasnou vizi, kam své zdravotnické zařízení vést. O to, co se podařilo, jaká jsou největší úskalí i další plány, se MUDr. Petr Chmátal, Ph.D., MBA, podělil s Medical Tribune.


  • Pane řediteli, jak jste se stal ředitelem ÚLZ a jak dlouho tuto funkci zastáváte?

Do ÚLZ jsem přišel před téměř osmi lety po výběrovém řízení na pozici ředitele. Nepřicházel jsem do úplně neznámého prostředí. Znal jsem ÚLZ a znal jsem lidi z průběhu své předchozí profesní dráhy. Na vysvětlenou, začínal jsem medicínskou kariéru jako voják u letectva a poté jsem velkou část svého pracovního života strávil jako chirurg v příbuzné Ústřední vojenské nemocnici Praha.

  • Jaké změny se udály za dobu vašeho působení?

Změn se odehrálo, odehrává a musí odehrávat hodně, a to ve všech oblastech práce naší „firmy“. Je to dáno vývojem světa, pokrokem medicíny, techniky i osobnostním rozvojem našich lidí. S oblibou cituji přísloví svého mentora: „Budeš‑li stát na místě, zastřelí tě.“ A tak se snažíme nestát. Nejen v medicíně, ale i v nemedicínských, „servisních“ segmentech.

  • Mohl byste více konkretizovat alespoň některé změny?

V odborné oblasti jsme rozšířili spektrum specializací v našich zájmových oblastech (o pracovní lékařství, kardiologii, diabetologii, jednodenní víceoborovou operativu atd.). Obohatili jsme též možnosti již zavedených oborů, s tím šlo ruku v ruce posílení jejich technologického zázemí. K této aktivitě se řadí i zřízení pracoviště magnetické rezonance. Vývoj postoupil od velkých strojoven k úsporným sofistikovaným mašinkám. Budeme‑li uvažovat kupředu, je jasné, že technika MR bude v nastupující dekádě rychle vytlačovat i běžná rentgenová vyšetření. Vždyť jdete‑li už dnes k ortopedovi s bolavým kolenem, bez MR vám léčbu nenavrhne. Abych se nezarazil u MR. Obdobně postupujeme v dalších oblastech, především u oborů, které jsou nosné pro schopnosti k létání. Osobně jsem hrdý na vybavení očního oddělení, kde poskytujeme péči, včetně komplexní operativy, na absolutní špičkové úrovni.

  • Vybavení lze koupit, ale co zdravotničtí profesionálové?

S vybavením vám vystoupí do popředí personální otázka. Lidé jsou dnes největší poklad. Z minulosti jsem zdědil problém stárnutí klíčových odborníků. Během posledních let se podařila generační obměna a došlo i k nárůstu počtu specialistů a specializací, včetně lékařů, kteří splnili požadavky nařízení Evropské komise a získali oprávnění k posuzování. Podařilo se nám přivést mladé odborníky. A to přes situaci na trhu práce, která není jednoduchá. Proti nám hraje obecný nedostatek lékařů, feminizace ve zdravotnictví a také fakt, že naše medicína není adrenalinovým sportem typu „emergency“. Ústav dnes zaměstnává na plný nebo zkrácený úvazek přes padesát lékařů a myslím, že tvoří dobrý a kohezní kolektiv.

  • Jak se vám daří udržet chod ÚLZ z ekonomického hlediska?

Přeskočím‑li do ekonomické oblasti, došlo ke zdvojnásobení obratu. Na straně výdajů se důsledně snažíme respektovat zákon o veřejných zakázkách, byť nás hodně svazuje v aktivitě svojí nepružností, na straně příjmů se vyplácí sázka na nové technologie a lidi. Navyšujeme příjmy za zdravotní výkony od pojišťoven. Nahrazujeme tím teď i přímé platby za posuzování civilních pilotů v krizi letectví způsobené epidemií COVID 19. Když mluvíme o penězích, musím doplnit, že jsme příspěvkovou organizací s řadou ekonomicky nevýdělečných programů. Typicky jde o přípravu vojenského leteckého personálu. Ačkoli vývoj nelze jednoduše predikovat, musíme udržet své schopnosti. Nesnáze a omyly lze dokumentovat na sousedních zemích. ÚLZ mimo jiné zaštiťuje resuscitaci slovenského leteckého střediska. Tam jsme dokonce ustavili naše detašované pracoviště. V oblasti českého vojenského letectví je role našeho zřizovatele zásadní, bez jeho financování by programy v této oblasti nebylo možno realizovat. Jsem rád, že s Ministerstvem obrany ČR máme dobré pracovní vztahy a máme jejich podporu.

 

K VĚCI…
MUDr. Petr Chmátal, Ph.D., MBA
Vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy – Vojenský lékařský výzkumný a doškolovací ústav Jana Ev. Purkyně v Hradci Králové (1985). Podle kariérních zvyklostí zahájil praxi jako praktický lékař‑náčelník u vojenských útvarů. Od roku 1990 pracoval v Ústřední vojenské nemocnici v Praze jako chirurg, postupně ve vedoucích funkcích, odešel z nemocnice v pozici náměstka ředitele v roce 2009. Mezi roky 2009–2013 byl ředitelem a předsedou představenstva Nemocnice s poliklinikou v České Lípě a. s. Od roku 2014 je ředitelem Ústavu leteckého zdravotnictví v Praze. Jako chirurg a poté jako šéflékař polní nemocnice se účastnil války na Balkáně (1994) a druhé invaze do Iráku (2003). Má specializace ze všeobecného lékařství a z chirurgie, absolvoval studijní pobyty v zahraniční (USA, Izrael, Německo), v roce 1999 obhájil doktorskou práci na téma tupých úrazů břicha. Medicínské vzdělání si, vzhledem k potřebě, doplnil vzděláním manažerským v letech 2008–2011. Na svém kontě má obsáhlou odbornou publikační a přednáškovou činnost, učí na lékařské fakultě a dodnes vykonává chirurgické řemeslo. Má dvě děti. Baví ho vysoké hory, cyklistika a hudba. Žije v Praze.
  • Digitalizace zdravotnictví je velké téma i pro ÚLZ?

Změnou, na kterou jsem osobně hrdý, byl přechod na digitalizovanou zdravotní dokumentaci. Ne že by fungovala v rámci českého zdravotnictví, na to si ještě počkáme. V ÚLZ jsme se ale oprostili od archivování papírů. Pacientovi vydáme lékařskou zprávu, u nás je uložena pouze na serveru, správně zálohována, s elektronickými podpisy a časovým vymezením. Nevěřili byste, jak obtížné je takovou prostou věc realizovat v souladu se zákony, pokud nechcete proinvestovat miliony.

  • Název Ústav leteckého zdravotnictví navozuje dojem nějaké zvláštnosti. Investujete do nějaké mimořádné techniky mimo diagnostické či léčebné?

Ano, je tomu tak. V oblasti fyziologie máme několik programů, které se rozvíjejí podle moderních trendů. Letecká aktivita se přesouvá do nočních hodin, proto bylo investováno do výcviku s nočním viděním. Došlo k nákupu moderního zařízení simulujícího ztrátu orientace v prostoru. V současnosti probíhá významná investice do obměny komplexu barokomor. Tady se určitě protne výcvik s léčbou, protože plánujeme úzkou spolupráci se záchrannou službou na léčbě otrav. Všechny tyto akvizice jdou ku prospěchu a bezpečí vojenského létání a na rovinu si musíme říci, že tyto investice nejsou malé.

  • V čem vidíte výhody ÚLZ?

Jednoznačně je to koncentrace specializované péče. Odhlédneme‑li od letecké medicíny jako specifika a budeme‑li se bavit o ÚLZ jako o zařízení, které pracuje v režimu veřejného zdravotního pojištění, pak propojení téměř všech základních medicínských specializací ve sjednocujícím systému a pod jednou střechou je výborné. Pro pacienty i zdravotníky. Velice přínosné jsou i měsíční ústavní semináře pro naše lékaře a podobné aktivity, kde se všichni potkají a které pomáhají vytvářet určitou pospolitost. Škoda, že v posledním roce byla většina odborných sjednocujících aktivit znemožněna epidemií.

V obecné rovině si myslím, že zařízení našeho typu jsou možnou budoucí páteří zdravotního systému. Postupně, krok za krokem dochází k přesunu významné části diagnostiky a léčby z nemocnic do ambulantní a jednodenní péče, která je dnes bezpečná a ekonomicky efektivnější. Tato péče by neměla být izolovaná, ale spíše koncentrovaná do jednoho spolupracujícího celku. Tím ÚLZ vždy byl a chceme, aby tak zůstal.

  • Jaká je specializovaná péče o piloty, zejména o ty vojenské?

Na prvním místě je komplexní přešetření a posouzení jejich zdravotního stavu, vstupní a poté periodické prohlídky. Mechanismus prohlídek i jejich rozsah je dán nařízením Evropské komise, českými zákony a také armádní vyhláškou. Ústav býval v minulosti strašákem pilotů, kteří se báli o svoji profesi, o ztrátu zaměstnání ze zdravotních důvodů. Vše má svůj vývoj a z represivního orgánu se vyvinul nástroj pomoci pilotům. Smyslem naší práce v současnosti není eliminovat nemocné piloty z létání, ale naopak, pomocí včasné diagnostiky i správně zvolené léčby se snažíme je udržet v zaměstnání co nejdéle. Tato změna filosofie má řadu důvodů. Letadla jsou dnes velmi sofistikované stroje, o kterých s určitou mírou nadnesenosti můžeme říci, že k letu potřebují spíše organizátora a digitálního odborníka než sportovce. S tím souvisí i probíhající snižování nároků na zdravotní stav leteckého personálu. Na druhé straně vývoj medicíny, nové postupy i nová léčiva významně snížila rizika náhlých selhání u mnoha nemocí, takže schopnost pilotů létat se rozšířila jak do vyššího věku, tak i do spektra nemocí, které jsou správně léčeny. Proto se soustředíme a budeme soustřeďovat na doporučení a správnou léčbu chorob s cílem profesní kariéru letců prodloužit.

  • Kterým dalším klientům byste doporučil péči v ÚLZ?

Jsme otevřené zařízení a v rámci veřejného zdravotnictví máme smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami. Kromě leteckého personálu jsou našimi klienty i normální občané. Máme samozřejmě priority směrem k Ministerstvu obrany ČR jako ke zřizovateli a k některým dalším institucím. Naším klientem se ale může stát kdokoli, žádá‑li to jeho zdravotní stav. Jak již bylo řečeno, ÚLZ poskytuje péči v 15 specializacích, všechny informace jsou dostupné na našich internetových stránkách, včetně způsobu objednání. V některých oblastech je samozřejmě vysoké vytížení i delší objednací termíny. Jsme schopni poskytnout péči ve všech základních oborech medicíny. Poskytujeme široké služby v oblasti zobrazovacích metod včetně magnetické rezonance. V našem operačním sále provádíme plný rozsah operační očního lékařství, chirurgické i ortopedické výkony. Vyšetření oddělení funkční diagnostiky a kardiologie pokrývají celé neinvazivní kardiopulmonální spektrum. Zvláštní místo má hyperbaroxie poskytující léčbu potřebným pacientům napříč medicínskými obory.

  • Mluvíte o klinické medicíně, poskytujete ale onu zmiňovanou preventivní péči i jiným jedincům než pilotům?

Provádíme komplexní zdravotní prohlídku. Ta v zásadě kopíruje vstupní pilotní vyšetření. Klient při ní projde během jednoho dne postupně všechna naše klinická oddělení a poté se vyhodnotí a uzavře jeho celkový zdravotní stav. Prohlídka není hrazena ze zdravotního pojištění a platí si ji sám klient. Též počet těchto prohlídek je limitován tak, aby nedošlo k omezení vlastní práce ústavu. Obvykle nepouštíme do „procesu“ více než tři klienty denně.

  • Jaký rozvoj plánujete

Po stránce zdravotnické techniky budeme po dokončení letošních akcí na nejbližší období dobře zajištěni. To, co nás tíží, je nedostatek prostoru, expandující medicína omezuje zabezpečení našeho personálu. Mám takový plán: vlastníme neproduktivní budovu z dob císaře pána. Bylo by ideální ji modernizovat a zajistit jí život v 21. století. Mohl by to být také velmi zajímavý počin z hlediska architektury. Věřím, že se nám podaří najít společnou řeč s urbanisty, památkáři a architekty a budově zpět vdechneme život. Rádi bychom se do toho pustili do dvou let.

K VĚCI…
Historie Ústavu leteckého zdravotnictví: člověk byl a je nejslabším článkem létajících věcí
Historie Ústavu leteckého zdravotnictví (ÚLZ), stejně jako historie letecké medicíny, sahá téměř 100 let zpět. Pracovně se ÚLZ považuje za nástupce zdravotnického oddělení Vzduchoplaveckého studijního ústavu v Praze, založeného v roce 1924. Důvody založení zvláštního zdravotnického zařízení pro letce byly stejné tehdy i dnes. Člověk byl a je nejslabším článkem létajících věcí. Až 90 procent leteckých nehod je způsobeno selháním lidského činitele. Proto je mu věnována mimo jiné i zvýšená medicínská pozornost. Samostatný Ústav leteckého zdravotnictví byl ustaven v roce 1953, a to v přímé návaznosti na požadavky řešení fyziologie pilotů nadzvukových letadel. Zároveň byl budován i nový areál, včetně prostor pro tlakové komory. Letecká medicína je u nás, stejně jako jinde ve světe, úzce spjata s vojenstvím, a byť ÚLZ slouží i civilnímu letectví a civilní medicíně, jeho zřizovatelem je Ministerstvo obrany ČR.
V průběhu let ÚLZ prošel, podobně jako celá společnost, řadou změn. Od podpory s rozvojem medicínských a preventivních programů, po útlum a redukci, až po následné oživení v poslední dekádě. V současnosti je ÚLZ v rámci civilního letectví tzv. Aeromedical Center podle smyslu nařízení Evropské komise. Zároveň je diagnostickým, výcvikovým a expertizním centrem pro vzdušné síly Armády České republiky.
Ústav leteckého zdravotnictví poskytuje lékařskou péči v 15 odbornostech. Kromě toho vlastníme komplex tlakových komor k hyperbaroxické léčbě a výcviku potápěčů, provádíme přípravu letců v oblasti fyziologie výšek, dezorientace v prostoru a v nočním vidění. Jsme akreditováni SAK z hlediska kvality a bezpečnosti poskytované léčebné péče a máme akreditaci US Air Force v oblasti lékařského výcviku a přípravy pilotů.
MUDr. Petr Chmátal, Ph.D., MBA

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené