Listina člověčích povinností
Prozřemež. Vývoj lidské kultury někde v minulosti uhnul ze správné cesty. Kultura, morálka, právní systém a vše, co se děje ve společnosti, jsou postaveny na velkém, ba co dím, neskutečně velkém omylu. Tím omylem, jak vás jistě všechny přesvědčím, je zavádějící představa o lidských právech i právech člověka. Ta kritická chyba tkví v záměně povinností za práva.
Všichni máme pocit (různé intenzity), že život kolem nás je složitý, a s postupujícím věkem (naším) se složitost více a více prohlubuje. Takže, blížíce se úběžníku svého života, stává se svět kolem nás naprosto nepochopitelným. Jistě vás to také trápí. Práva jsou totiž bezbřehým konstruktem (ohraničeným pouze zákony, a to ještě ne vždy vymahatelnými). Jeho rozprostraněnost je úměrná lidské fantazii, a ta, jak známo, je nekonečná. Každý si tak dělá, co chce. Ale to by tak dál nešlo. Kdo se v tom má vyznat, že. Nikdo ty lidi nekontroluje a oni si dělají, co chtějí. Ale nezoufejte, mám řešení.
Místo práv postavme naši civilizaci a kulturu na povinnostech. Hnedle po sepsání Listiny lidských povinností a omezení založme v prvé řadě Celoplanetární soud pro lidské povinnosti. Hnedle na to pak ustanovme mezinárodní tribunály lidských povinností a pak celou soudní strukturu (národní i krajské… a možná i uliční). Ty budou soudit a samozřejmě výstražně trestat všechny, kteří neplní své povinnosti.
Ó, jak by si žili diabetologové. Přikázali by pacientům podepsat soupis povinností a běda těm, kteří by neposlechli. Vlastně bychom neměli nic na práci (dopady je třeba ještě analyzovat, kdyby všichni zhubli a hýbali se, tak bychom přišli o naši živnost, ale řešení se jistě najde). Titulky v denním periodickém i neperiodickém tisku by hýřily tématy jako třeba: „Neposlechl svého diabetologa a hrozí mu sazba odnětí svobody 2–4 roky nepodmíněně.“ Nebo: „Neukázněný pacient, nedbající povinností předepsaných lékařem, byl propuštěn z vyšetřovací vazby na kauci 6 mega.“ Možná také: „Díky vysokému nasazení a profesionální práci povinnostem oddaných pracovníků skvělé BISpN byla odhalena síť nebezpečných individuí zaprodaných lichým názorům, které šířily dezinformace o právu na vymáhání práv“ (rozuměj Bezpečnostní Informační Služba proti Neposlouchajícím). Hm. Ten poslední je moc složitý, neměl by potřebnou brizanci, nebyl by dostatečně návodný k poslušnosti. Tak spíše: „Popírač povinností diabetika potrestán soudem 8 roky káznice se zvýšenou ostrahou a zákazem sladkostí.“ Myslím, že by si každý rozmyslel, než by začal protestovat a volat po právech.
Bude třeba uzavřít filozofické fakulty, protože by se tam možná mohli vzdělat i myslitelé, kteří by zvládali logiku. Není to sice moc pravděpodobné, ale pro uchování našeho klidného života je třeba zabránit všem hrozbám. Filozofující logik by mohl položit třeba otázku: „Není prosazování zákona povinností také vlastně prosazováním práva na povinnosti?“ Což, jak jistě se mnou souhlasíte, jsou velmi nebezpečné úvahy. Směřují přímo k rozvrácení podstaty našeho jediného, dokonalého, správného a ideálního řádu, který je na povinnostech založen.
Pak bude třeba projít historii. Namátkou, navrhneme našim chanským druhům, aby si vyčistili nejen knihovny, ale i mysli svých bratrů a sester od škodlivého dualismu jin‑jang. Představa duálního pohledu na svět, ve kterém je skryta zpráva o rovnováze mezi právy a povinnostmi, by mohla nahlodat a následně roztříštit hluboké přesvědčení našich obyvatel, kteří by pak zapomněli na povinnost nemyslet.
Myslím, že jste velmi dobře pochopili, že můj návrh je hnán pouze a jenom cílem konat dobro, jenom dobro a pouze dobro. A protože jsem založil tento nový, pokrokový směr, jistě mě ustanovíte jeho doživotním prorokem. Očekávám stavby soch, přejmenování ulic, sepsání několika oper a natočení mnoha filmů popisujících mé dětství, dospívání a mou všeobecnou moudrost. Jen to prosím nesmíme přehnat a říkat, že vše šlo hladce. Občas bychom mohli zmínit i některé nepřízně osudu, které se mi podařilo s nasazením všech sil překonat. Myslím, že si dobře rozumíme. Nebo snad ne?