Mají inhibitory ACE přímý antiaterosklerotický účinek?

Autor v něm vychází z předpokladu, že systém renin-angiotensin-aldosteron se vedle své klíčové role v regulaci krevního tlaku a vodní rovnováhy podílí i na rozvoji aterosklerózy. Angiotensin II, který je složkou systému renin- angiotensin-aldosteron v endotelu, působí vasokonstrikci, ztluštění cévní stěny a senzibilizaci trombocytů. Inhibitory ACE snižují tvorbu AII a zdržují odbourávání brady kininu, což dává předpoklad jejich antiaterogenního účinku. Zatímco však protektivní účinek snižování koncentrace LDL cholesterolu statiny již lze považovat za prokázaný a vysvětlitelný ovlivněním rozvoje aterosklerózy, u antihypertenziv klinický důkaz přímého antisklerotického účinku zatím postrádáme. v poslední době nicméně výsledky některých studií (MIDAS, ELSA, VHAS, IMT-INSIGHT) takovým účinkům nasvědčují. Také závěry několika velkých studií (HOPE, EUROPA, LIFE) s látkami ovlivňujícími renin-aldosteronový systém (RAS) upozornily na fakt, že redukce kardiovaskulárního rizika při jejich podávání přesahovala snížení TK, což může být vysvětlováno přímým antiaterosklerotickým účinkem.
…

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2005, strana 6

Zdroj: