Malá historie – březen
2. března 1889 chirurg John Benjamin Murphy z Cook County Hospital v Chicagu zřejmě vůbec poprvé operuje diagnostikovaný zánět červovitého výběžku slepého střeva (apendixu) včas, tedy bez zjevných známek infekce břišní dutiny (do té doby se zánět „slepáku“ coby nerozpoznávaný kurýroval jako každá „bolest břicha“, tedy obklady, pouštěním žilou, pijavicemi a klystýry; „diagnostikoval“ se pak až při pitvě zemřelého). Murhpy sice vyšel z poznatků svých předchůdců, avšak k rozšíření apendektomie v Americe (a z ní pak na starý kontinent) přispěl patrně nejvýznamněji.
7. března 1884 se v Karlově na Rakovnicku narodil Antonín Trýb, absolvent české LF v Praze, asistent a docent (1917) její dermatovenerologické kliniky, poté zdravotní náčelník československých legií na Sibiři, v roce 1921 zakladatel a dlouholetý přednosta Dermatovenerologické kliniky MU v Brně; od roku 1921 prof. Zabýval se zejména histologií, leukémií a chronickými záněty kůže. Napsal řadu učebnic, především monumentální Praktickou dermatologii I–V (1937–1953). Zemřel roku 1960.
11. března 1974 v Praze umírá jeden ze zakladatelů české a zakladatel slovenské psychiatrie Zdeněk Mysliveček (narozen roku 1881). Medicínu vystudoval v Praze u Karla Kuffnera, působil jako asistent, docent a od roku 1930 profesor a přednosta psychiatrické kliniky na LF UK (předtím byl jedenáct let profesorem na Komenského univerzitě v Bratislavě).
Jako zastánce biologické psychiatrie (a odpůrce psychoanalýzy) se věnoval zejména neuropatologii a neurohistologii, v psychiatrii studoval především impulsivní a obsesivní stavy.
Napsal např. kapitolu Centrální a periferní nervstvo do Hlavovy Patologické anatomie (1923), byl redaktorem a spoluautorem učebnic Psychiatrie I, II (1949, 1959).
12. března 1849 se v Klatovech narodil Karel Pawlík, absolvent LF ve Vídni, kde poté získal ostruhy; v letech 1887–1913 prof. a přednosta gynekologické a porodnické kliniky české LF v Praze (rektorský post na ročník 1910/1911 odmítl). Je považován za světového průkopníka urologické gynekologie, zdokonalil a zavedl množství vyšetřovacích (mj. první sondáž ženského močovodu) i operačních postupů (mj. jako první na světě provedl roku 1890 exstirpaci ženského močového měchýře). Jeho diagnosticky cenná palpace obsahu děložní dutiny se jmenuje Pawlíkův hmat. Nositel řady vyznamenání. Zemřel roku 1914. Jeho jméno nese cena Nadačního fondu dr. Paula Janssena za gynekologii a porodnictví.
15. března 1849 britský lékař Thomas Addison z Guy´s Hospital v Londýně přednáší v Jižní londýnské lékařské společnosti o takzvané idiopatické anémii („nevysvětlitelné“ chudokrevnosti) a jako první dává do souvislosti krvetvorbu s poruchou činnosti nadledvin, která se projevuje „bronzovým“ zbarvením pokožky. Dodnes se pro ni používá název Addisonova nemoc.
17. března 1949 v Sauenu u Beeskowa jihovýchodně od Berlína umírá August Bier (narozen roku 1861), jeden z nejvýznamnějších chirurgů přelomu 19. a 20. století; napřed působil v Bonnu, v letech 1907–1932 prof. univerzity v Berlíně a přednosta chirurgie v nemocnici Charité. Významně zasáhl do amputačních technik, k léčení zánětů doporučil roku 1895 umělé překrvení (sacím zvonem), roku 1899 zavedl do chirurgie lumbální anestezii (kokainem). Na svých pozemcích v Sauenu založil roku 1913 rozsáhlý les, o který pečoval v duchu „obecných filosofických a biologických zásad“. K stáru koketoval s homeopatií a lidovým léčitelstvím.
18. března 1934 v Praze umírá originální biolog a myslitel Vladislav Růžička (narozen roku 1870). Coby absolvent české LF a asistent hygienického ústavu roku 1911 založil a do své smrti vedl Biologický ústav české LF (později UK) v Praze, první svého druhu na světě, vzor pro lékařské fakulty v cizině. Od roku 1917 prof. Zabýval se hlavně problematikou dědičnosti a stárnutí. Jako pedagog měl dle Vondráčka „největší počet propadlých ze všech profesorů, co kdy žili“. Na sklonku života slevil z exaktnosti a propadl bláhovým spekulacím. Z díla: Nárys učení o dědičnosti (1914), Biologické základy eugeniky (1923).
23. března 1989 v Praze umírá Josef Hynie (narozen roku 1900), absolvent LF UK, asistent na dermatovenerologii, od roku 1945 prof. a první vedoucí Sexuologického ústavu 1. LF UK (do roku 1973). Učinil u nás ze sexuologie všeobecně uznávaný obor. Vyvinul několik nových diagnostických metod a přístrojů, vyzkoušel řadu psychofarmak a antikoncepčních prostředků. Autor např. skript Základy sexuologie (1974, 1980), spoluautor monografie Lidská plodnost a její poruchy (1964).
26. března 1954 američtí kardiochirurgové Clarence W. Lillehei a Richard Varce z minnesotské lékařské školy v Minneapolisu poprvé operují otevřené srdce člověka. Je jím roční chlapeček s komplikovanou vrozenou srdeční vadou (mj. těžký defekt mezikomorové přepážky). Jako zdroj nezbytného náhradního krevního oběhu zde lékaři používají srdce pacientova otce (kontrolovaný zkřížený oběh). Operace se sice podařila, fatálním následkům pooperačního zánětu plic se však zabránit nepodařilo. Místo zkříženého oběhu pak zanedlouho nastoupil mimotělní oběh umělý.
Zdroj: