Málo žen v klinických testech
Volání po větším zastoupení žen zaznívá z mnoha oblastí života. Nejhlasitější je zřejmě slyšet z politiky. Nyní se k nim připojili i lékaři. Tým vedený Reshmou Jagsiovou z University of Michigan Medical School došel k závěru, že podíl žen mezi účastníky klinických testů léků proti nádorovým onemocněním je příliš nízký. Jagsiová se zabývá léčbou karcinomu prsu a prakticky 100 % pacientů zapojovaných do jejích klinických testů tvoří ženy. Jak ale vyplývá ze studie zveřejněné v lékařském časopise Cancer, v jiných oborech není odpovídající podíl žen v testech respektován.
Celkem hodnotila Reshma Jagsiová a její spolupracovníci výsledky více než stovky klinických testů s půlmilionem účastníků. Ze studií na sedmi různých typech nádorů byl u šesti podceněn podíl žen. Například u rakoviny plic tvoří ženy 45 % všech diagnostikovaných případů, jejich podíl v klinických testech se však p ohyb oval kolem 30 procent. Nízký podíl žen může významně ovlivnit hodnověrnost výsledků klinických testů, reakce na léky a léčbu se může u mužského a ženského organismu významně lišit. Například lék erlotinib je účinnější při léčbě nádorů u žen v porovnání s muži. Příčiny podobných rozdílů ale zůstávají v mnoha případech nejasné.
Důvody pro menší zastoupení žen v klinických testech nejsou ze studie zřejmé. Jednou z příčin může být fakt, že u žen v reprodukčním věku existuje šance, že v době klinického testu otěhotní. Klinické pokusy jsou obecně považovány za rizikové a ženy jsou s ohledem na možnou graviditu vnímány jako "zranitelnější" skupina. "Tím, že ženy chráníme, je zároveň vylučujeme z testů," řekla Reshma Jagsiová v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature a dodala, že se tak ženám omezuje přístup k nově testovaným lékům. Účasti žen v klinických testech zřejmě nepřejí ani jejich mateřské povinnosti. Vyloučit nelze ani odlišné hodnocení rizik spojených s účastí v klinických testech ze strany žen a mužů a podobnému problému čelí i klinické testy v pediatrii. Mnoho léků bylo testováno jen na dospělých, což následně komplikuje dávkování a přispívá k nejasnostem o účinnosti léků nebo jejich nežádoucích vedlejších účincích u dětských pacientů.
Zdroj: MT