Máme se bát antipsychotik u parkinsoniků?
Užívání antipsychotik je podle studií spojeno se zvýšenou mortalitou v obecné populaci. Američtí vědci se rozhodli prozkoumat tuto asociaci u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Jejich výsledky zveřejnili v JAMA Neurology.
V retrospektivní kohortové studii porovnávali 180denní mortalitu u 7 877 pacientů s antipsychotickou léčbou a u 7 877 pacientů bez této léčby. Zjistili, že antipsychotická medikace byla spojena s více než dvojnásobným rizikem úmrtí ve srovnání se skupinou bez této léčby (poměr rizika intention‑to‑treat 2,35; 95% CI 2,08–2,66; p < 0,001).
Riziko bylo významně vyšší u typických antipsychotik než u atypických přípravků, avšak i u posledně jmenovaných bylo riziko signifikantní. Mezi jednotlivými antipsychotiky vykázal nejnižší riziko quetiapin fumarát (dostupný i v ČR). Autoři studie proto nabádají k opatrnosti při preskripci těchto léků a doporučují provedení studie zabývající se nefarmakologickou léčbou psychóz u pacientů s Parkinsonovou nemocí.
Michael S. Okun, ředitel Department of Neurology na College of Medicine při University of Florida však ve svém komentáři závěry autorů studie relativizuje. Souhlasí s tím, že jejich zjištění poukazují na potenciální rizika antipsychotické léčby u parkinsoniků. Nicméně, významné nedostatky v datech by podle něj mohly vést k nesprávné interpretaci. Studie podle něj nezahrnovala adekvátní kontrolní skupinu parkinsoniků s aktivní psychózou. Kromě toho u klozapinu, který potlačuje psychózu bez zhoršení symptomů parkinsonismu, bylo prokázáno, že obnovuje kvalitu života u mnoha pacientů s psychózou a snižuje potřebu domácí ošetřovatelské péče. Ve studii však tento lék užívalo jen málo pacientů. Data naznačují, že užívání atypických antipsychotik klozapinu a quetiapinu nezhoršuje významně Parkinsonovu nemoc a měly by tedy být vhodné k řešení aktivní psychózy. Klinici by podle Okuna měli vzít v úvahu nejen obavy vyjádřené v závěrech studie, ale také zvážit potenciální rizika neléčené psychózy.
Zdroj: