Přeskočit na obsah

Matky dětí s vrozenou srdeční vadou mají v průběhu života zvýšené riziko srdečního onemocnění

Kanadská studie Nathalie Augerové a spol. z Quebeku zjistila, že matky po porodu dítěte s vrozenou srdeční vadou mají v průběhu dalšího života zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění. Tato studie je pozoruhodná počtem zúčastněných a samozřejmě unikátními výsledky. Autoři studovali celkem 1 084 251 žen, které porodily dítě mezi lety 1989–2013, z nichž 1 516 dětí mělo kritickou a 14 884 nekritickou vrozenou srdeční vadu. U všech matek sledovali potřebu jejich hospitalizace pro kardiovaskulární chorobu. Účastnice adjustovali na věk, počet těhotenství, výskyt preeklampsie, přidružené infekty a mateřskou deprivaci.

Výsledkem bylo, že matky, které porodily dítě s vrozenou srdeční vadou, měly ve svém dalším průběhu života větší počet hospitalizací pro kardiovaskulární problémy než matky, které porodily děti bez vrozené srdeční vady. Kardiovaskulárních hospitalizací na 1 000 osob a roků měly ženy, které porodily dítě s kritickou vrozenou srdeční vadou, celkem 3,38 (95% CI 2,67– 4,27). U matek s nekritickou vrozenou srdeční vadou četnost hospitalizací pro kardiovaskulární onemocnění poněkud klesla na 3,19 (95% CI 2,96–3,45) a u žen, které porodily dítě bez vrozené srdeční vady, byla četnost kardiovaskulárních hospitalizací v pozdějším životě nejnižší, pouze 2,42 (95% CI 2,39–2,44).

Ve srovnání s ženami, jejichž dítě nemělo žádnou vrozenou srdeční vadu, bylo riziko hospitalizace pro kardiovaskulární onemocnění u žen po porodu dítěte s kritickou vrozenou srdeční vadou 1,43krát vyšší (95% CI 1,13–1,82) a u ženy, které porodily dítě s nekritickou srdeční vadou, 1,24krát vyšší (95% CI 1,15–1,34; p < 0,0001).

Ženy, které porodily dítě s kritickou formou vrozené srdeční vady, měly 2,6násobně vyšší riziko výskytu srdečního infarktu (95% CI 1,31–5,20; p = 0,007) a trojnásobně vyšší riziko jiné aterosklerotické choroby (95% CI 1,72–5,36; p = 0,0001). Ženy, které porodily dítě s nekritickou formou vrozené srdeční vady, měly později dvojnásobný výskyt srdečního selhání (95% CI 1,53–2,82; p < 0,0001) a 2,5krát vyšší riziko plicního postižení (95% CI 1,54–4,11; p = 0,0002). Oproti ženám, které porodily dítě bez vrozené srdeční vady, bylo riziko kardiovaskulární hospitalizace u matek s dítětem s Fallotovou tetralogií 1,5krát vyšší a u žen s dítětem s hypoplastickým levým srdcem 2,2krát vyšší. Podobné korelace byly nalezeny také u žen, které porodily dítě s nekritickou formou srdeční vady, např. při nekritickém postižení plicního řečiště byla hospitalizace matek 1,7krát častější, při heterotaxii 2,4krát a při výskytu nekritického komorového nebo síňového septa 1,2krát častější.

Příčina tohoto nálezu není jasná. Nejvíce se uvažuje o vyšším stresu, který je vyvolán péčí o dítě s vrozenou srdeční vadou. Bohužel, u postižených žen nebylo možno zjistit jejich vlastní jiná rizika, jako je kouření nebo nadměrná tělesná hmotnost.


Auger N, Potter BJ, Bilodeau‑Bertrand M, Paradis G. Long‑term risk of cardiovascular disease in women who have had infants with heart defects. Circulation 2018;137:2321–2331.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Ke Comirnaty pro děti se vyjádří EMA

23. 11. 2021

Vakcína proti COVID‑19 uzpůsobená dětem mezi pěti a jedenácti lety by mohla být brzy k dispozici i v Evropě. Každým dnem se očekává vyjádření…

Krátce

23. 11. 2021

Schválena kratší 90minutová infuze obinutuzumabu u folikulárního lymfomu V Evropě byla schválena kratší, 90minutová infuze obinutuzumabu pro…