Medializace poruch příjmu potravy s rozmyslem
Panelovou diskusi zahájila MUDr. Petra Uhlíková z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Praha komentářem a ukázkami z prezentace na téma „Děti a reklama“, „Miss Dívka“. Hovořilo se o konkursech modelingových agentur, také o soutěžích krásy. Podle MUDr. Uhlíkové jsou tyto soutěže některými pořadateli často prezentovány jako „lepší a smysluplný způsob trávení volného času a prevence užívání drog“, ale zároveň v nich stylizují třináctileté dívky do nedětských erotizovaných poloh. Za velmi přínosné se považuje, že v soutěži Česká Miss nezveřejňují váhu, výšku a další míry soutěžících (i když je možné že tak činí z důvodu utajení BMI). V minulosti prý těmito čísly obhajovaly některé pacientky svou touhu po nezdravě štíhlé postavě. Navázat spolupráci s modelingovými a castingovými agenturami je prý značně problematické. Nutně vnímají intervenci ze strany lékařů a zainteresovaných specialistů jako útok na svou obživu. Jakýkoli přístup ke „zdravější postavě“ by podle módního a reklamního průmyslu znamenal méně pracovních příležitostí pro dívky, které tyto agentury zastupují, tedy i je samotné. K zamyšlení je nutno dodat, že například soutěž „Miss aerobik“ je určena pro dívky starší osmi let. Škola, která se zúčastnila soutěže „Dívka roku“ v kategorii 13 až 15 let, byla odměněna tím, že fotografie dívek byly zveřejněny na internetu.
Přímo hrozivá je skutečnost, že procentuálně narůstá fenomén sebepoškozování u adolescentů, tzv. konvenční sebepoškozování týkající se různých úprav body-artu (tetování, piercing). Podle odborníků by se média měla více zapojit do preventivních opatření, která mohou napomoci předcházet závažným somatickým, psychickým i sociálním následkům hladovění a držení drastických diet. To by znamenalo provádět v médiích citlivou prezentaci onemocnění, zdůrazňující nebezpečí podváhy pro celkový vývoj mladistvých. V časopisech určených pro dospívající by se neměly používat technologie sloužící k manipulaci s fotografiemi, které uměle zeštíhlují postavy modelek. Ideální by podle lékařů bylo prezentovat na módních přehlídkách a fotografiích modely a modelky všech typů postav a konfekčních velikostí. Tento druh preventivních opatření může být v konečném důsledku účinnější než opatření legislativní, jejichž dodržování je v praxi často ignorováno.
Výchovný vliv médií i škol
Prof. MUDr. Hana Papežová,CSc., z Centra pro léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Praha navázala v diskusi na nedávná úmrtí modelek po celém světě. Informovala o tom, že Akademie pro poruchy příjmu potravy (Academy for Eating Disorders – AED) se rozhodla svolat pracovní skupinu k vypracování doporučených postupů chránících fyzické i duševní zdraví modelek. Tato doporučení byla rozeslána do módních časopisů a módních domů v několika zemích. Dle doporučení je nutné stanovit limit šestnáct let jako nejnižší věk modelek a přijmou limit minimálního BMI 18,5 kg/m2 pro ženy a muže starší 18 let. AED též vybízí módní průmysl, aby cíleně vyhledával modelky, u nichž je indikována lékařská pomoc.
V další části panelové diskuse se diskutovalo mimo jiné i o „Projektu prevence“. MUDr. Uhlíková zmínila nutnost finanční podpory takových projektů. Byla již dokonce snaha ovlivnit v tomto smyslu zákonodárce, avšak zatím s nejasným výsledkem. Obecně se považuje za vhodné pohlížet na problematiku poruch příjmu potravy „očima“ rizikové skupiny, tzn. že je nutno informace o problematice získávat z více zdrojů s cílem zaměřit se ve větší míře na prevenci poruch příjmu potravy na školách formou přednášek a speciálních programů a též neopomenout rodiny dětí a mladistvých.
Zdroj: