Měření energetické potřeby organismu metodou nepřímé kalorimetrie a její užití v praxi
Živočišný organismus oxiduje sacharidy, proteiny a tuky (tab. 1) a produkuje CO2, H2O a energii nezbytnou pro životní pochody. Oxidace živin v organismu je komplexní, pomalý, postupný proces, jímž se energie uvolňuje v malých použitelných množstvích. Energie je v těle uskladněna v makroergních fosfátech (adenosintrifosfát – ATP), které jsou jediným okamžitým zdrojem energie pro životní děje v buňce. Dostupné množství ATP v organismu je pouze od několika sekund do několika minut. Energie uvolněná oxidací substrátů se používá k udržení tělesných funkcí, štěpení a metabolizování potravy, pro termoregulaci, fyzickou aktivitu a schopnost bránit se infekcím. Informaci o tom, jaké substráty jsou aktuálně metabolizovány, umožňuje stanovení respiračního kvocientu (RQ). Při oxidaci energetických substrátů se spotřebovává kyslík a vylučuje oxid uhličitý. Respirační kvocient je poměr mezi vydaným CO2 a spotřebovaným O2. Normální hodnoty RQ pro jednotlivé substráty ukazuje tabulka 2. Určení RQ při spalování proteinů v těle je složitější, protože při metabolismu bílkovin nevzniká pouze oxid uhličitý a voda, ale i nebílkovinný dusík. Respirační kvocient se liší v různých podmínkách, např. při hyperventilaci stoupá, protože je vydechován ve zvýšené míře oxid uhličitý. Při intenzivní námaze RQ stoupá, protože kyselina mléčná, která vzniká při intenzivní námaze, se mění na CO2 a ten je ve zvýšené míře vydechován. Při acidóze RQ stoupá a při alkalóze klesá. Nebílkovinný RQ (nRQ) zjistíme po odečtení hodnot pro oxidaci bílkovin od celkového respiračního kvocientu. Jeho hodnota se pohybuje od 0,7 do 1,0 a ukazuje, zda jsou aktuálně přednostně metabolizovány tuky nebo cukry. Nadměrný přívod cukrů může vyvolat lipogenezi, hodnota nRQ je v tomto případě > 1. Hodnota nRQ < 0,7 může být naopak způsobena lipolýzou. Bazální metabolická potřeba je energetická potřeba měřená ráno před probuzením nebo bezprostředně po probuzení, před požitím jídla, 12–14 hodin po posledním jídle, v klidu a při příjemné pokojové teplotě – tím jsou vyřazeny faktory ovlivňující rychlost metabolismu a to: svalová práce, tzv. specificko-dynamický účinek potravy (nezbytný výdej energie, který je potřebný pro asimilaci živin v těle) a vnější teplota. Bazální metabolická potřeba odpovídá minimálnímu množství energie potřebnému k udržení homeostázy a je možné ji spočítat dle Harrisovy-Benedictovy rovnice. Bazální metabolismus je vyšší u dětí a s věkem se snižuje.
...
Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 1/2004, strana 56
Zdroj: