Metabolický syndrom očima gynekologů a porodníků

Lékařům nejrůznějších specializací jsou dobře známy kardiovaskulární dopady metabolického syndromu (MS) a jeho souvislost s rozvojem diabetes mellitus (DM).1 I když stále neexistuje shoda o tom, co všechno pod metabolický syndrom patří, není pochyb o nežádoucím zdravotním dopadu jednotlivých metabolických rizik, jež společně tvoří metabolický syndrom.2

Gynekologové a porodníci již dávno hrají klíčovou roli v primární a preventivní zdravotní péči o ženy. Naše zodpovědnost a role „hlídačů“ zdraví současných a budoucích generací nebyla však nikdy jasnější. Cílem tohoto článku je zvýšit povědomí praktikujících gynekologů a porodníků o mnoha nenápadných i některých zjevných chorobách představujících riziko pro ženy s metabolickým syndromem. Po odhalení těchto rizik můžeme rychle reagovat vyzkoušenými a cílenými postupy, jež napomáhají redukci výskytu těchto onemocnění v naší populaci.

Současně s tím, jak celosvětově narůstá výskyt obezity a souvisejících onemocnění, objevují se důkazy, že stav metabolismu matky ovlivňuje zdraví jejího dítěte.2,3 Je třeba zamyslet se nejen nad tématem zodpovědnosti ve vztahu k našim těhotným pacientkám, ale také nad tím, jak krátkozraké je zaměření se pouze na metabolický stav matky a přehlížení metabolických charakteristik, jež žena může přenášet do další generace a jež mohou znamenat dlouholeté ohrožení zdraví jejích dospělých potomků.

Metabolický syndrom v gynekologii

Reprodukční dysfunkce, neplodnost a těhotenské ztráty. Vliv obezity na fyziologii reprodukce je dlouho znám. Typickým příkladem je vztah mezi první menstruací dívky a dosažením určité tělesné hmotnosti.4 Vztah mezi metabolickým syndromem a poruchou reprodukční fyziologie symbolizují ovulační neplodnost a syndrom polycystických vaječníků.5 Obezita v dětském věku je spojována s časnou menarché a s rizikem vzniku metabolického syndromu v dětství; z nejnovějších výzkumů vyplývá, že nadměrná tělesná hmotnost v dětství představuje riziko rozvoje PCOS v adolescenci.6

Anovulační cykly spojené s obezitou přispívají k abnormálnímu děložnímu krvácení, jež je častým důvodem pro gynekologické vyšetření a operační zákroky.7,8 Kromě ovulačních a menstruačních poruch spojených s nadměrnou hmotností a inzulinovou rezistencí mají ženy s rysy metabolického syndromu obtíže s otěhotněním a zvýšené riziko spontánního potratu.9,10 Dopady MS a obezity na reprodukční funkce nejsou v žádném případě nevyhnutelné. Redukce hmotnosti může vést k úpravě ....

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 1/2010, strana 36

________________________________________________________________________________________________________

Komentář

Prof. MUDr. Aleš Roztočil, CSc.
Gynekologicko‑porodnické oddělení, Nemocnice Jihlava

Metabolický syndrom je relativně nová nosologická jednotka, která se má velmi čile k světu. Svědčí o tom fakt, že při zadání hesla „metabolic syndrome“ do vyhledávače Google dostaneme 321 000 odkazů za 0,25 s. Musím se přiznat, že jsem je při psaní komentáře všechny nepřečetl. Česká populace může sloužit přímo za modelové milieu pro zkoumání vlivu metabolického syndromu na reprodukční funkce ženy, její eventuální těhotenství a v dlouhodobé perspektivě vlivu metabolického syndromu v průběhu těhotenství na fyziologii jejího potomka. Jsme národem tlouštíků a dle statistik WHO patří naše ženy mezi nejobéznější v Evropě. Tuto skutečnost zná z vlastní zkušenosti každý český gynekolog. A každý, i když si to v dennodenní rutině neuvědomuje, se s gynekologickými a porodnickými poruchami, způsobenými metabolickým syndromem, potýká a léčí je. Proto je zařazení článku dr. Palové do Gynekologie po promoci dobrým počinem.

Komentovaný článek je velmi přehledný a zejména jeho tabulky jsou pedagogicky velmi zdařilé a instruktivní. Protože je v něm vše řečeno, je velmi obtížné jej komentovat.

Historie metabolického syndromu je relativně mladá a první, kdo dal do souvislosti obezitu horní poloviny těla s následným rozvojem diabetu, aterosklerózy a dny, byl v roce 1947 marseilleský lékař Jean Vague. Nicméně toto onemocnění je spjato se jménem Geralda M. Reavena a s jeho pracemi z 80. let 20. století.1 Reavenův syndrom je také někdy používán jako synonymum pro metabolický syndrom. Název tohoto souboru příznaků není ani v současnosti ustálen a kromě nečastěji používaného označení metabolický syndrom se setkáme s názvy syndrom inzulinové rezistence, syndrom X a již jmenovaný Reavenův syndrom.

Nelze předpokládat, že by se metabolický syndrom v první polovině 20. století nevyskytoval. Pouze s přibýváním rizikových faktorů pro jeho rozvoj v období po druhé světové válce se stal celosvětovým (především v euroatlantické oblasti) zdravotnickým, psychologickým a sociálním problémem. Vskutku, rizikové faktory pro jeho vznik jako by odrážely hlav- ....

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 1/2010, strana 39

Zdroj: Gynekologie po promoci