Migrační vlna novou vlnu pandemie nepřinese

O možných epidemiologických rizicích ukrajinské migrační krize s MUDr. Petrem Smejkalem, hlavním epidemiologem Institutu klinické a experimentální medicíny, Praha, a vedoucím nezávislé skupiny expertů MeSES.

• Nezakládá migrační vlna novou epidemiologickou situaci?

Nemyslím si, že by nějak zásadně zakládala novou epidemiologickou situaci. Nicméně je třeba brát v úvahu fakt, že Ukrajina má jednu z nejnižších proočkovaností proti covidu‑19 v Evropě – pouhých 36 procent populace má dokončené očkování. Odrazit se to na vzestupu případů u nás při velké migrační vlně může, nikoli ale dramatickém. Incidence nových případů měla na Ukrajině klesající trend už před začátkem invaze. A všimněme si, že u nás začala čísla též stagnovat. Není to ale válkou, covid nezmizel.

• Jak je na tom populace Ukrajiny, ať už dětská, nebo dospělá, z hlediska očkování v porovnání s populací naší? Jinými slovy, mohou k nám přijít některé nemoci, které jsou již eliminovány?

Dospělá i dětská populace Ukrajiny je v porovnání s Českou republikou obecně očkována méně. Hlavní podíl na tom má cosi, čemu říkáme „vaccine hesitancy“, tedy odmítání vakcinace, váhavost, fenomén dobře známý ve východní Evro­pě. Proočkovanost nedosahuje optimální úrovně potřebné ke kolektivní imunitě například u spalniček, hepatitidy nebo dětské obrny (poliomyelitidy). Není to ale nic, co by znamenalo ohrožení naší populace.

• V rámci rychlého poskytnuti azylu se na hranicích rezignovalo na kontroly testů, respektive očkování proti covidu‑19. Může to znamenat riziko vzniku nové vlny?

Určitě by pomohl alespoň zdarma jeden kvalitní antigenní test při příjezdu a nabídka očkování proti covidu, popřípadě proti chřipce u rizikových skupin do konce března. Riziko nové menší vlny covidu‑19 ovšem nepředstavuje migrace z Ukrajiny, pokud přijde, bude to mít jiné důvody. Tím nejpravděpodobnějším je šíření subvarianty Omicronu BA.2.

• Měly by být v této souvislosti udělány nějaké kroky směrem k domácí populaci, například podpora kampaní na očkování proti sezónní chřipce, covidu apod.?

Ty by měly probíhat každoročně i bez souvislosti s reálnými nebo potenciálními migračními vlnami.

• Souvisejí s aktuální situací ještě jiná zdravotní a epidemiologická rizika, na která by měly orgány státní správy reagovat?

Je to riziko bakteriální rezistence, zejména riziko rezistentní tuberkulózy, a také riziko přerušení léčby u pacientů s pozitivitou HIV nebo viru hepatitidy B a C léčených antivirotiky, bez nichž rychle vzniká rezistence a stoupá virová nálož v krvi nemocných. Ukrajina má totiž vyšší prevalenci HIV a HCV. Mimo infekční choroby se pak mohou objevit rizika neléčených civilizačních onemocnění – diabetici a lidé s kardiovaskulárními chorobami a hypertenzí, kteří najednou nemají léky, inzulin, pacienti s chronickými plicními chorobami bez léčby a podobně. Nesmíme zapomínat ani na možný rozvoj duševních chorob, deprese, úzkosti, posttraumatické stresové poruchy… To vše s migrační vlnou souvisí. Já osobně jsem ale přesvědčen, že dlouhodobá rizika migrace, na která musíme myslet, jsou obecně menší než její přínos, jakkoli se nám to teď nezdá.