MikroRNA se podílí na vzniku zhoubných nádorů
Většina vědců považovala „trpasličí“ RNA za bezcenný produkt rozpadu podstatně větších molekul RNA. Pravdu ale měli rebelové. Skutečnost překonala i jejich nejbujnější fantazie. Už v roce 2002 vyhlásil vědecký časopis Science molekuly mikroRNA za „objev roku“. Od té doby odhalují vědci nové a nové role „trpasličí“ RNA jako na běžícím pásu. Krátké řetězce miRNA vyrábějí buňky v obrovském množství a řídí jejich prostřednictvím složité děje. Mohou regulovat funkci genů, a to až do jejich praktického „vymazání“. Jejich cílem jsou velké molekuly messenger RNA (mRNA), podle kterých buňky vyrábějí bílkoviny. Pro výsledek vzájemné interakce je důležitá míra komplementarity mezi miRNA a cílovou sekvencí mRNA. Pro spojení obou molekul je klíčová komplementarita v přední části miRNA. Pokud zbývající část nemá plnou komplementaritu (obě molekuly RNA do sebe dokonale nezapadají), vytváří se dočasné spojení. Messenger RNA za těchto podmínek není schopna zajistit syntézu proteinu. Jakmile se mikroRNA od cílové sekvence mRNA zase odpojí, schopnost syntézy proteinu se obnoví. Pokud je ale komplementarita mezi miRNA a cílovou sekvencí mRNA dokonalá, je nastartována tzv. RNA interference.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 12/2005, strana 3
Zdroj: