Ministr Julínek věří v pokračování reformy
Ministr zdravotnictví na úvod setkání uvedl, že ani současná napjatá atmosféra plynoucí s výsledků krajských voleb a nadcházejícího hlasování o důvěře vládě neznamená, že jeho bilance výsledků reformy bude konečná a že věří, že se řadu reformních záměrů se ještě podaří uskutečnit. „I kdyby tomu tak však nebylo a naše návrhy skončily kdesi na dně šuplíků, jsem přesvědčen, že až je odtud jednou někdo vytáhne, byť by tomu bylo za deset let, bude je moci okamžitě jako hotové použít, protože budou stále moderní,“ prohlásil ministr Julínek.
Přebytky na účtech
pojišťoven jsou prý nutné
Následující rekapitulaci agendy svého úřadu Tomáš Julínek zahájil výčtem restů, které jeho úřad „zdědil“ po předchozích vládách. „Řešili jsme např. několik žalob u Evropského soudního dvora, řízení při Evropské komisi a pětasedmdesát nevyřízených evropských směrnic,“ uvedl ministr zdravotnictví. Kromě toho se podle něj ministerstvo snažilo, aby se státní nemocnice dostaly do černých čísel a bylo stabilizováno veřejné zdravotní pojištění. Srovnal také dřívější a současný přístup k nakládání s financemi v této oblasti: „Veřejné zdravotní pojištění se zklidnilo díky štědré injekci státu platbou za státní pojištěnce, v minulostí ale bylo běžné, že se tyto finance hned utratily. Zdravotní pojišťovny ale musejí mít alespoň měsíční rezervu a předchozí stav, kdy se peníze ani neohřály na účtech a šly hned do zdravotnických zařízení, nebyl normální. Jestliže dnes hovoříme o rezervě, jde o peníze, které stejně skončí ve zdravotnictví. Příští rok totiž ve výběru pojistného nebude tak růžový jako letošní a můžeme očekávat i dopady světové finanční krize.“
Privatizační novela má
nemocnicím dát peníze
V hodnocení reformních kroků se ministr Julínek věnoval výčtu legislativních změn a návrhů, které ministerstvo prosadilo nebo je připravilo. K rychlému projednání je např. připravena novela zákona o privatizaci, která dává možnost využít prostředky z prodeje státního majetku. V případě zdravotnických zařízení tedy vrátit výnosy z jejich transformace ve výši až 20 mld. Kč zpět do jejich medicínské činnosti. „Všichni ředitelé státních zařízení, kteří zde sedí, dobře vědí, jak jsou tyto prostředky umrtveny kvůli tomu, že jsou v příspěvkové organizaci,“ prohlásil ministr.
Změny se projeví i v podpoře vzdělávání lékařů, kde je již schválena podpora ve výši 500 milionů korun, a připravují se již vyhlášky, které umožní, aby od dalšího školního roku začaly být podporovány nedostatkové skupiny lékařů.
Ve výčtu legislativních změn a předpisů se ministr zmínil mimo jiné o zavádění systému „českých koronerů“, potřebě jasné definice dědění praxí a úpravě podmínek pro poskytování specifických služeb. Pokud jde o nové financování zdravotnické záchranné služby, je podle Tomáše Julínka závislé na přijetí zákona o ZZS, finance na její financování ale již ministerstvo vyčlenilo. Rovněž je třeba jasná koncepce traumatologických, onkologických a kardiologických center, jejichž vznik by měl být podpořen z peněz EU.
Proč lidé platí, ale nejsou standardy?
Problém s léčebnými standardy v českém zdravotnictví podle Julínka zavinil jeho předchůdce. „Standardy po nástupu Davida Ratha, který zastavil veškeré přípravné práce, zapadly, a nyní jsme museli znovu nastartovat jejich přípravu. Vzniklo odborné fórum a nyní už je jasné, jak problém pojmout, aby národní respektované standardy mohly vzniknout. První fází bude překlopení osvědčených zahraničních standardů do českého prostředí.“
Na dotaz MT, zda ministr nelituje načasování jednotlivých reformních kroků, tedy zda neměly být nejprve stanoveny standardy plně hrazené zdravotní péče, poté definovány úhrady a také parametry kvality, a až nakonec se občanům nemělo říci, že to všechno také něco stojí, a proto je třeba přikročit ke spoluúčasti, T. Julínek odpověděl: „Načasování není tím podstatným, protože všechny tyto kroky řešily návrhy našich reformních zákonů najednou, jinak by se vše vzhledem k délce legislativního procesu ani nedalo včas projednat.“ Pokud by opozice ve volbách nepoužila téma poplatků jako hlavní a pro ni nosné, jistě by si podle Julínka našla jiné podobné téma, třeba z oblasti sociálních služeb nebo důchodů. Regulační poplatky podle Tomáše Julínka jednoznačně zafungovaly, mají výrazný efekt a to, co se v rámci krajů po volbách v tomto směru chystá, může být jen destruktivní, protože prý jde o obcházení zákona.
Zdroj: