Ministr T. Julínek prošel cestu dlážděnou strachem
Na Ovocném trhu v Praze byl totiž v rámci doprovodného programu XIV. světového kongresu psychiatrie, který od minulého týdne probíhá v pražském Kongresovém centru, instalován kamion projektu „Cesta dlážděná strachem“. Je vybaven dvěma simulátory navozujícími prostřednictvím videoprojekce, zvukových efektů a prostorového pohybu každodenní pocity – zejména virtuální halucinace – schizofreniků.
Scénář vychází ze situace, která je pro zdravého jedince zcela jednoduchá – úkolem je projít cestu z domova do obchodu na nákup. Poté, co člověk vstoupí do zatemněné kabiny, na plátně se mu začne promítat svět prismatem psychicky nemocného člověka – se všemi stresovými situacemi a možnými podněty, které vyvolávají symptomy paranoidní schizofrenie a které mohou doprovázet nemocného na ulici či v obchodě. Během pětiminutové simulace prožije člověk, jaké to je, když má pocit, že si jej cizí lidé podrobně prohlížejí, mluví k němu neznámé hlasy, jeho fotografie se cestou kolem trafiky náhle objeví na titulních stranách novin, výrazněji vnímá zvuky ulice a v určitých situacích se mu díky pohybu plošiny, na níž stojí, dokonce podlomí kolena…
„Není to vůbec příjemný zážitek, ale asi je potřeba, aby si každý prožil něco podobného a získal povědomí o tom, co psychiatričtí pacienti cítí,“ komentoval své pocity bezprostředně po opuštění simulátoru Tomáš Julínek a dodal: „Propagování přístupu k duševně nemocným lidem je důležitý počin. Po éře komunismu ještě mnozí spoluobčané považují danou problematiku za tabuizovanou, místo aby o ní otevřeně hovořili a využívali služeb odborníků. Plno problémů je pak dlouho tutlaných – pochopitelně v neprospěch pacienta. Rozhodně bych ale návštěvu simulátoru doporučil i lékařům, protože i pro mnohé z nich je bohužel psychiatrické onemocnění stále tabu.“
„Nedá se asi jednoznačně říci, že by politika byla bez důsledků na psychické zdraví. Doposud jsem si vlastně neuvědomoval, že problém schizofreniků spočívá často v tom, že si přitahují detaily z běžného života, které zdravý člověk vnímá globálně. Byl bych tedy rád, abych si jako politik vždycky zachoval globální pohled a nebyl zaujat detailem, kterého bych se bál. Tudíž se nebojím ani svých fotek v novinách,“ svěřil se MT T. Julínek.
Virtuální Cestu dlážděnou strachem vyzkoušel také prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc., předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP a prezident XIV. světového kongresu psychiatrie. „Myslím si, že jednotlivé komponenty simulace představují souhrn toho nejhoršího a nejsilnějšího, co mohou naši pacienti zažívat. Domnívám se tedy, že člověk trpící schizofrenií ve skutečnosti v dané chvíli neprožívá všechny pocity, jež jsou v kabině simulovány, najednou,“ řekl MT prof. Raboch a dodal: „Zkušenost je to opravdu hodně silná a nepříjemná. Nicméně schizofrenie není příjemnou chorobou, i když je třeba říci, že dnes dokážeme velké většině pacientů zásadním způsobem pomoci – byť zatím schizofrenii vyléčit neumíme, můžeme zlepšit kvalitu jejich života.“
Podle prof. Rabocha zaznamenala obrovské pokroky zejména farmakoterapie. „Máme k dispozici širokou škálu antipsychotik. Samozřejmě jsou to léky drahé, ale myslím si, že investovat do psychiatrických pacientů je nejen velmi humánní, ale v konečném důsledku i ekonomické. Naši nemocní potřebují, aby jim společnost umožnila žít i mimo ústavy, potřebují osobní asistenty – obdobně jako je tomu u pacientů handicapovaných fyzicky, u nichž se to ale předpokládá automaticky. Přitom psychiatrické onemocnění je stejně obtížné a náročné, což právě simulátor velmi věrně přiblíží. Projekt je tedy cílen nejen na odbornou a laickou veřejnost, ale také na organizátory a plátce psychiatrické péče, aby si uvědomili, že nejen amputace je invalidizující a že naši pacienti zasluhují stejnou péči,“ je přesvědčen prof. Raboch.
Projekt „Cesta dlážděná strachem“ vyvinula společnost Janssen-Cilag ve spolupráci s více než 1 000 lékaři, zdravotními sestrami, sociálními pracovníky a pochopitelně pacienty a jejich rodinnými příslušníky. Původně byl vytvořen pro psychiatry a jiné zdravotníky jako unikátní druh medicínského vzdělávání. V současnosti je však simulace překládána do mnoha jazyků, aby se s ní mohli seznámit lidé z celé Evropy, kteří chtějí nemocné se schizofrenií lépe pochopit.
Zdroj: