Přeskočit na obsah

Míst pro zdravotníky spíše přibude

„Nepůjde o žádný radikální řez, ale o postupné a pečlivě plánované změny, které budou probíhat třeba až do roku 2050,“ vysvětluje jeden ze spoluautorů reformy psychiatrie doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., zástupce přednosty Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Praha a předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP, zároveň uklidňuje zdravotníky – i když by mělo dojít k redukci kapacity v řadě zařízení, míst pro personál rozhodně méně nebude. Spíše naopak.



 

  • Co reforma znamená například pro zdravotní sestry z psychiatrických nemocnic?

 

Zdravotních sester bude potřeba mnoho, jednou z vizí je jejich postupný přechod z psychiatrických nemocnic do center duševního zdraví, kde se však do značné míry změní náplň jejich práce. Psychiatrické nemocnice by jistě neměly mít takový počet lůžek, jako je tomu dnes. Avšak nepůjde o žádný radikální řez, ale o velmi pečlivě plánované změny, které budou probíhat postupně třeba až do roku 2050. Ze zahraničních i našich zkušeností se ukazuje, že pokud lidem nabídnete jinou formu práce s klienty, z přetížených sestřiček se stávají opět lidé se zápalem a zájmem o věc, které už tolik netrápí třeba zbytečná administrativa. Půjde o dva typy sester – psychiatrické, těch nějaké procento již dnes existuje, a psychiatrické komunitní, které zatím nemáme. Ty se svou práci teprve budou muset učit, například formou stáží v zahraničí nebo v již fungujících centrech duševního zdraví, třeba v CDZ v Bohnicích. Potřebné vzdělání si mohou doplňovat i dnešní všeobecné sestry, budou se vypisovat kursy pro psychiatrické i komunitní sestry.



 

  • Co obnáší práce komunitní sestry?

 

Tato sestra pracuje v prostředí klienta, znamená to, že třeba chodí k němu domů, ale jde o povolání, které je dneska definováno pro jiné obory, než je psychiatrie. Komunitní sestra v psychiatrii bude více specializovaná na náš obor, jde třeba o to, aby znala rizika spojená s psychickým stavem pacienta a uměla s nimi účinně zacházet. V psychiatrické léčbě se role zdravotních sester významně zvyšuje, měly by zvládnout základní situace a posoudit, kdy je třeba například zavolat záchranku a kdy je to na to, aby místo pohotovosti a záchranky zintenzivnilo práci právě CDZ. V centrech najdou místa i adiktologové či nutriční specialisté.



 

  • A jak to bude s lékaři?

 

Na jedno centrum duševního zdraví se počítá s 1,5 úvazkem pro psychiatra – na první pohled se zdá, že to lze poskládat i z menších částečných úvazků, ale to by nebylo ideální řešení kvůli systému multidisciplinární práce s klienty. Naše představa je, že jeden lékař by tam byl na celý a druhý na poloviční úvazek. Uvidíme, co přinese čas a co je realizovatelné. Lidé, kteří dnes pracují v psychiatrických zařízeních, se bojí, že přijdou o práci, ale ono jí spíše přibude, ředitelé nemocnic mohou získat větší kompetence, koordinovat péči a my se domníváme, že se dostaví i radost z práce, která bude všem dávat větší smysl.



 

  • Dneska se mluví o tom, že psychiatrů je málo.

 

Není jich zase tak málo, ale jsou na nevhodných místech, druhou věcí je, že musejí dělat všechno, včetně všelijaké administrativy. Naším cílem je, aby například otázky spojené s důchodem či příspěvky řešil kompetentní sociální pracovník, lékař by se měl zabývat svou odborností, tedy psychoterapií a medikací. Na druhou stranu, když se neřeší sociální problémy nemocných, jako je bydlení, nájem či potíže s prací, riziko relapsu a návratu choroby u pacienta významně stoupá. Zkušený specialista na tu kterou oblast byl mohl rychleji a účinněji pomoci. Aktuálně mají ředitelé psychiatrických nemocnic za úkol připravit transformační plány svých institucí. Již název jednoho z projektů, tj. deinstitucionalizace, napovídá, že je v plánu redukce počtu lůžek, s čímž samozřejmě souvisí to, že ubude i některých míst, která jsou na ně navázána, ale opravdu to chceme provést s rozmyslem a navíc na jiných místech budou vznikat místa nová. Nemůžeme najednou propustit ven pacienty z psychiatrických nemocnic, dokud nebudou existovat fungující komunitní služby, to prostě nelze. Každá změna je bolestná a vyžaduje přizpůsobování se, ale rádi bychom dostáli závazkům, které zástupci našeho státu podepsali a které se týkají práv pacientů trpících duševními chorobami. Jsme připraveni na to, že půjde o proces dlouhodobý a celá změna může trvat i třicet let – pro srovnání, ve Velké Británii už změny běží zhruba dvacet let.



 

  • Centra duševního zdraví mají mít lůžka, nebo ne?

 

V současném pojetí by mělo jít o zařízení bez lůžek. Pro případ potřeby by si nasmlouvala nějaká lůžka na spolupracujícím psychiatrickém oddělení nebo v psychiatrické nemocnici, aby tam mohla pacienta v krizi umístit třeba na tři dny. Finanční analýzy ukázaly, že opačný přístup by znamenal další velké náklady spojené například s provozem lůžek, která by musela být vedena dle pravidel zdravotnické legislativy. Naši zahraniční kolegové, kteří oponovali naše návrhy, nám tento postup také doporučili. Ale dovedu si představit, že tam, kde nejsou psychiatrická oddělení či nemocnice, budou i centra mít lůžka – nějaký malý počet – a na jejich provoz by jim pak mohl přispívat například kraj. Ale to se vše ukáže.



 

  • Budou se centra mezi sebou lišit?

 

V rámci pilotního programu chceme otestovat provoz centra duševního zdraví pro děti, což považuji za jednu z velmi potřebných služeb. Centrum duševního zdraví pro děti je něco úplně jiného než CDZ pro dospělé, do hry vstupuje řada jiných institucí, např. odbor sociální péče o dítě, škola. Lidé, kteří se tomu věnují, jsou velmi obětaví a musejí být skutečnými nadšenci. Krom toho chystáme také centra zaměřená na adiktologii a gerontopsychiatrii. Ve fázi vzniku je tým forenzního centra duševního zdraví, který by se zabýval tím, co nepatří mezi favorizované typy práce, už kvůli velkému množství administrativy, tj. vykonávání ochranných léčeb. Když je dnes člověk propuštěn z ústavní léčby do ambulantní, často nad ním úplně ztrácíme přehled, což by takto zaměřené centrum mohlo změnit.



 

  • V jaké fázi je vznik center duševního zdraví teď?

 

Nyní už to opravdu vypadá, že prvních pět center vznikne. Ministerstvo zdravotnictví intenzivně jedná s ministerstvem práce a sociálních věcí o finančním toku – jde o projekt Podpora vzniku Center duševního zdraví I z peněz Evropské unie, z něhož by se těch pět center mělo financovat. Teď se jen řeší, jak zajistit, aby peníze proudily správným směrem. Jednání se účastní i zástupci ministerstva financí a už to, že jde o takové meziresortní jednání, je velkým posunem. Pokud jde o dotace, každý subjekt musí mít vlastní smlouvu na své peníze, jejich využití bude muset do koruny vyčíslit. I přes administrativní náročnost některé zárodky center duševního zdraví do soutěže chtějí jít. CDZ by měla s pomocí evropských peněz fungovat po dobu osmnácti měsíců.



 

  • Jak se bude péče hradit potom?

 

Existuje pracovní skupina, které už se podařilo nadefinovat kódy pro rok 2018, bodové ohodnocení by mělo přijít v roce 2019, pojišťovny jsou nakloněny jednáním, v této chvíli nemusejí nic platit. Čekají nás další vyjednávání s jednotlivými zdravotními pojišťovnami i jejich svazem. Zařízení by měla začít fungovat na jaře 2018. Už nyní jsou personálně dobře zajištěná, mají vyřešené prostory, nájmy, provozy. Zatím by se měla zaměřovat především na klienty se závažnými duševními onemocněními.



 

  • Kolik by tu mělo fungovat center duševního zdraví celkem?

 

Do roku 2030 by jich mělo vzniknout třicet, i díky podpoře projektů Podpora vzniku Center duševního zdraví I, II a III v rámci operačního programu Zaměstnanost. Díky základnímu programu z peněz Evropské unie chceme ověřit funkčnost, stabilitu a tak dále, včetně provázanosti se sociálními službami.



 

  • Nehrozí, že s každou novou vládou vezmou probíhající změny za své?

 

Projekty jsou naštěstí napsané a schválené, je velmi nesnadné je měnit či zastavit; pevně věříme, že se o to snad ani nikdo pokoušet nebude. Podle zástupců ministerstva zdravotnictví je projektová dokumentace pro psychiatrii připravena velmi kvalitně.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…