Mladí nositelé tradic anatomické kresby Univerzity Karlovy vystavují
Anatomická kresba je nezbytným vyjadřovacím prostředkem anatomů při popisu morfologických nálezů a pro anatomii jako vědní obor i pro anatomii člověka jako předmět studia na lékařských fakultách má zásadní význam. Anatomické obrazy obsahují už lékařské záznamy nejstarších civilizací starého Egypta, Babylonu a Číny, jakož i civilizací indiánských. Za základ moderní anatomické ilustrace se však považuje až publikace De Humani Corporis Fabrica, kterou v roce 1543 v Basileji vydal Andreas Vesalius a kterou ilustroval Tizianův žák Jan Stephanus Calcar. Význam tohoto díla je dán jednak uznáním pitvy jako nezbytné metody poznávání anatomických struktur, jednak rozvojem knihtisku, umožňujícího integraci anatomické kresby s textem. Zásadním přínosem byly v počátcích i skvělé anatomické kresby Leonarda da Vinci, a to jak pro mimořádnou výtvarnou hodnotu, tak pro značné anatomické znalosti autorovy.První ilustrovanou anatomickou příručkou vydanou na pražské lékařské fakultě byla Somatotopia anthropologica, vydaná v roce 1686; autor mědirytin však znám není.
…
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 0/2004, strana 46
Zdroj: