Přeskočit na obsah

Mladí praktici o kortikosteroidech i o eNeschopenkách

Stovky mladých praktiků se ve dnech 7. a 8. února sjely do Brna na V. praktickou konferenci pro praktické lékaře. Diskutovali nejen o tom, jak zvládají vystavovat eNeschopenky mladí začínající praktičtí lékaři, nakolik brzdí narůstající administrativa zkušené praktiky, a ti pak nemají dost času, aby důkladně proškolili své mladé kolegy, ale například i o lymeské borrelióze nebo výhodách a rizicích kortikosteroidů.



„U elektronických neschopenek se bohužel ukazuje, že nezáleží na tom, zda jste starý, či mladý, jestli jste technicky zdatný, nebo s technikou bojujete – všichni máme s tímto nedotaženým a nevyzkoušeným systémem stejné problémy. A ty nás brzdí od toho, na co jsme léta studovali a připravovali se – od léčení pacientů,“ říká předsedkyně Mladých praktiků MUDr. Markéta Pfeiferová. Obdobný názor má i Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP a Sdružení praktických lékařů ČR. „Tím, že musíme plnit další a další požadavky státu zvyšující administrativu, čelit neustálým technickým změnám systému tzv. elektronického zdravotnictví, ztrácíme cennou energii a prostor. Nejenom na pacienty, ale také na naše rezidenty – mladé praktické lékaře, které bychom měli školit, aby vkročili do praxe připraveni,“ shodují se doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., a MUDr. Petr Šonka, předsedové obou společností zastupujících praktické lékaře.

Na konferenci si mladí lékaři prověřili, jak správně diagnostikovat a kdy léčit lymeskou borreliózu. Jak uvedl jeden z přednášejících, infektolog MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., v praxi se často setkává s tím, že značná část pacientů, kteří mají „pozitivní protilátky na borreliózu“ a jsou třeba i opakovaně léčeni antibiotiky, tuto nemoc vůbec nemají. Problém totiž představuje častá falešná pozitivita protilátek. Mladé praktiky pak seznámil s tím, jak správně „přečíst“ test na borrelie a jak zjistit, že pacient infekci opravdu prodělává či prodělal. „Správně určit diagnózu je velmi důležité, protože jinak řada lidí zcela zbytečně užívá antibiotika, což vede k významnému ovlivnění mikroflóry celého lidského těla a šíření rezistentních bakterií. Když sérologický test ukáže přítomnost protilátek, neznamená to automaticky, že má pacient borreliózu, může se jednat o falešně pozitivní výsledek, ale třeba také jen o to, že se s bakterií setkal a jeho imunitní systém se s ní již vypořádal,“ vysvětluje MUDr. Trojánek, který jako lékař pracující v nemocnici obdobné akce vítá a podporuje. Mimo jiné i proto, že pomáhají navázat optimální spolupráci s kolegy z ambulantní sféry a zjistit, s jakými obtížemi se potýkají a čím jim jako specialisté mohou nemocniční lékaři pomoci. Svoji přednášku považuje za formu investice do našeho zdravotního systému, neboť zkušený a šikovný praktický lékař dokáže vyřešit řadu stavů, které by jinak skončily v odborných ambulancích přetížených nemocnic. Jak MUDr. Trojánek připomíná, mezi lidmi panuje o borreliích řada mýtů – například že infekci přenáší hmyz, přitom původcem jsou pouze a jenom klíšťata, kterých je v ČR extrémně velké množství.



Kortikosteroidy v každodenní praxi

Kortikosteroidy díky svému protizánětlivému účinku ročně ulevují stovkám tisíc pacientů s astmatem, revmatoidní artritidou či pomáhají při onkologické léčbě. Při jejich nasazení je však třeba myslet i na další onemocnění pacientů, jako je hypertenze, diabetes mellitus nebo prodělaná tuberkulóza. Na konferenci se tomuto důležitému tématu věnovala přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.

„Příznivé léčebné účinky kortikosteroidů doprovázejí bohužel další účinky, které vyplývají z jejich podstaty hormonů napomáhajících zvládání stresových situací. Zvyšují krevní tlak, zadržují tekutiny a soli a podobně,“ popisuje prof. Matějovská Kubešová. Když pacient bere kortikosteroidy krátce, objeví se tyto nežádoucí účinky zřídka nebo jen přechodně. Hůře jsou na tom ti, kteří je musejí užívat dlouhodobě. „Na nežádoucí účinky by měli myslet lékaři pečující o pacienty s diabetem. Kortikosteroidy ovlivňují metabolismus cukrů, a zvyšují tak hodnoty cukru v krvi. Zároveň potlačují efekt léků na hypertenzi. Mohou také zvýšit riziko rozvoje žaludečních vředů nebo vzestup koncentrace cholesterolu v krvi,“ vysvětluje prof. Matějovská Kubešová.

Její slova potvrzuje i MUDr. Josef Štolfa, který má jako praktický lékař s léčbou kortikosteroidy dlouholeté zkušenosti. „Vzhledem k možným nežádoucím účinkům je vždy vhodné, aby pacienti jejich projevům věnovali pozornost a neotáleli s jejich léčením. Vcelku obyčejné nemoci jako virózy nebo plísně mohou totiž mít mnohem rychlejší průběh,“ říká s tím, že tyto léky potlačují imunitu, a proto se používají pro léčbu autoimunitních chorob. Při dlouhodobém užívání jsou tedy pacienti vystaveni většímu riziku infekcí. Podle MUDr. Štolfy by se proto měli chovat jako při epidemiích – vyhýbat se pobytu v místech s vyšší koncentrací lidí, ale i blízkému kontaktu s lidmi, kteří mají akutní onemocnění.

Lékaři často využívají kortikosteroidy i při léčbě kožních onemocnění. I zde ale dlouhodobé používání přináší rizika. „Obrazem kožních změn při dlouhodobém podávání kortikosteroidů je pergamenová kůže, tedy tenká, většinou hnědě pigmentovaná, lesklá pokožka, která je mechanicky velmi zranitelná i při nepatrných podnětech,“ popisuje prof. Matějovská Kubešová. Jako prevenci by pacienti měli kůži častěji promazávat k udržení její výživy a pružnosti. Díky vývoji šetrnějších léčiv jsou již téměř bez nežádoucích účinků například kortikosteroidy na léčbu astmatu.

Jak dobře budou kortikosteroidy účinkovat, závisí také na dodržování pokynů lékaře. „Někteří více úzkostní nemocní, a zvláště pacienti s vysokoškolským vzděláním, mají po zjištění výčtu všech možných nežádoucích účinků tendenci kortikosteroidy odmítat, což samozřejmě není řešení,“ dodává prof. Matějovská Kubešová, podle níž je klíčové přínosy kortikosteroidní léčby pacientům vysvětlit a dohlížet na její správné plnění. V průběhu terapie by také lékaři měli u pacientů předcházet nežádoucím účinkům například podáváním léků chránících žaludek, případně léků na ředění krve. Pacienti by také měli věnovat zvýšenou pozornost hodnotám krevního tlaku, diabetici pak hodnotám cukru v krvi a v případě problémů okamžitě kontaktovat svého lékaře.

Přímo na konferenci si mladí lékaři mimo jiné procvičili první pomoc se spolkem Urgentis. Zasahovali při infarktu myokardu, záchraně diabetika nebo při anafylaktickém šoku. „S infarktem, anafylaktickým šokem po vosím píchnutí či kómatem kvůli nízké koncentraci cukru v krvi diabetika se přímo v ordinaci příliš často nesetkáme. Resuscitační techniky by měl sice teoreticky zvládat každý lékař, ale málokdo je pravidelně trénuje. I proto je nacvičujeme, abychom později nepanikařili a byli schopni rychle a správně zareagovat,“ říká MUDr. Min Kim, členka spolku Urgentis, který workshop na konferenci vedl a jenž se skládá z mladých lékařů a mediků. Při workshopu si lékaři vyzkoušeli základní situace nejen na figurínách, ale i za pomoci živých figurantů.

Sdružení Mladí praktici vzniklo v roce 2009 a členy jsou studenti medicíny oboru všeobecného lékařství, lékaři ve specializační přípravě, kteří mají zájem stát se praktickým lékařem, a lékaři do pěti let po složení atestační zkoušky z všeobecného praktického lékařství. Sdružení poskytuje informační zázemí zájemcům o obor z řad studentů i mladým PL a spolupracuje s ostatními tuzemskými organizacemi praktiků.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…