Moderní inzulinová analoga a inkretiny na kongresu EASD
Již 44. výroční kongres evropské asociace pro výzkum diabetu (easd) hostil ve dnech 7.–11. září Řím. organizátoři v čele s prezidentem easd prof. e. ferranninim a sekretářem prof. m. stumvollem mohli v Římě přivítat téměř 17 000 účastníků prakticky z celého světa, pro které z 2 500 nabídnutých sdělení vybrali k prezentaci 1 402. Ta zahrnula široké spektrum témat souvisejících s možnostmi prevence, diagnostiky a léčby všech typů diabetu – od výsledků základního výzkumu na buněčné a molekulární úrovni, přes závěry velkých studií a zkušenosti z klinické praxe, až po sociálně ekonomické souvislosti diabetu jako moderní epidemie. během úvodního ceremoniálu kongresu zazněla mj. myšlenka, že ani sebeintenzivnější výzkum a masivní investice do výzkumu a vývoje nových léků samy o sobě nestačí, neboť o úspěšnosti preventivních a léčebných snah budou nakonec rozhodovat aktivity a činy nikoli marketingových a finančních šéfů, nýbrž vědců a lékařů. V tomto kontextu byla i v Římě opět oceněna společnost Novo Nordisk, která již několik desetiletí patří ke světovým leadrům nejen ve výzkumu, vývoji a výrobě moderních přípravků a aplikačních pomůcek pro léčbu diabetu, ale také v komplexním přístupu k edukaci lékařské, zdravotnické, pacientské i laické veřejnosti směrem k účinnější prevenci a léčbě diabetu 1. i 2. typu. a právě společnost Novo Nordisk také v rámci 44. výročního kongresu easd uspořádala celodenní symposium věnované jednak problematice narůstající epidemie diabetu v moderním světě a potřebě boje proti ní, jednak přínosům moderních inzulinových analog v léčbě diabetu 2. typu a slibným perspektivám spojeným s léčbou diabetu inkretiny. Jeho předsedající – i řečníci – patří v naprosté většině k předním osobnostem moderní diabetologie. Přinášíme tedy hlavní informace a myšlenky, které v rámci tohoto symposia zazněly, jakož i informace o dalších sděleních, která v tomto kontextu v Římě zazněla.
Léky samy o sobě nestačí Paní Judi Moylen není diabeteložkou ani pacientkou s diabetem – přesto však jejímu úvodnímu sdělení v první části symposia, řízené m. massi-Benedettim z italské Perugie, naslouchalo více než 3 000 účastníků symposia s mimořádnou pozorností. Právě jí se totiž jako poslankyni australského parlamentu podařilo mimořádně zvýšit informovanost i zájem australské veřejnosti a rozhodujících míst o onemocnění diabetes mellitus a o nutnosti dělat mnohem více nejen pro jeho léčbu, ale i prevenci. diabetes mellitus, podpořen masivní vlnou obezity, se velmi snadno může stát největší pandemií v historii lidstva. moderní léčivé přípravky mohou sice devastující účinky této pandemie zmírnit, nemohou ji však samy zastavit. K tomu je totiž nutno zlepšit povědomí odborné i laické veřejnosti, včetně politiků, o této hrozbě a získat jejich spolupráci na obraně proti ní.
Totéž ostatně ukázaly i výsledky studie addiTiON (anglo-danish-dutch Study of intensive Treatment in People with Screen-detected diabetes in Primary care), které prezentovali T. Lauritzen a K. Borch-Johnsen.
V této studii se daří prokázat přínos komplexní strategie komunitního screeningu, časné diagnózy a intenzivní multifaktoriální léčby u osob s diabetem 2. typu ve věku 40–69 let. Již před jejím definitivním ukončením lze konstatovat, že pouze takováto komplexní strategie může skutečně snížit dlouhodobé konsekvence diabetu pro jednotlivce i pro společnost.
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 5/2008, strana 78
Zdroj: