Moderní postupy v diagnostice a léčbě chronických bolestí zad
Chronické bolesti zad jsou v současné době velkým medicínským i sociálně ekonomickým problémem. V článku jsou popsány příčiny vedoucí k tomuto nepříznivému stavu a možnosti, jak lze tento stav změnit. Článek popisuje nové postupy k rozpoznání etiologie bolestí zad, které mohou vést k přesnějšímu určení zdroje bolestí a následné kvalitnější a úspěšnější léčbě. Dále naznačuje možnosti prevence vzniku chronických bolestí zad a přehledně popisuje jednotlivé možnosti jejich léčby. Jak diagnostické, tak zejména léčebné možnosti jsou detailněji probrány na příkladu nejsložitějšího postižení zad, kterým je tzv. failed back surgery syndrome (FBSS). V závěru článku je zdůrazněno, že novými postupy a přístupy se chronická bolest zad, včetně FBSS, může postupně stát úspěšněji řešitelným problémem. Následně tak dojde ke snížení velkých ekonomických nákladů a ke snížení fyzického i psychosociálního utrpení jak postiženého jednotlivce, tak jeho nejbližšího okolí.
V řadě vyspělých zemí je již od 50. let 20. století pozorován stálý růst počtu nemocných s bolestmi zad. Tento stav má významně negativní vliv nejenom na postižené jedince, ale má též sociálně ekonomické dopady na jejich okolí a celou společnost. Výdaje na léčbu bolestí zad dosahují astronomických výší, zejména v ekonomicky rozvinutých státech, a to jak v přímých, tak zejména v nepřímých nákladech na léčbu. Přitom se nezdá, že by šlo o důsledky změny některého faktoru prostředí, včetně profesního. Častější stížnosti na bolesti zad souvisejí se změnou kulturního klimatu – „cultural shift“. Bolesti zad jsou totiž dnes společností více vnímány jako choroba a také mírné bolesti jsou přijímány jako důvody pracovní neschopnosti. Ukazuje se, že problémy jsou nejenom v nedostatečně včasné a správné diagnostice a léčbě bolestí zad, ale zejména v nedostatečné prevenci vzniku chronických bolestí zad. Při rozvinutí chronického stavu (disability) je již jen malá šance, že se takto nemocní kvalitně zapojí zpět do normálního aktivního života a pracovní činnosti. Dělení bolestí zad
Je mnoho způsobů, jak můžeme rozdělit bolesti zad. Základní dělení je časové na bolest akutní: méně než 6 týdnů; subakutní: 6–12 týdnů a chronickou: kontinuální nebo návratné bolesti v období delším než tři měsíce. Nejdůležitějším se v současné době ukazuje rozdělení bolestí v dolní části zad na podkladě tzv. diagnostické triády:
■ prosté bolesti zad;
■ nervové kořenové bolesti;
■ závažná onemocnění páteře.
Prostá bolest zad je charakterizována mechanickými bolestmi; bolest je typicky nociceptivní (stálá, tupá, hluboká). Lokalizace je zejména v lumbosakrální oblasti. Pacienty jsou osoby ve věku 20 až 55 let. Pacient se cítí převážně dobře a prosté bolesti zad mají celkově dobrou prognózu (90 % nemocných se uzdraví do šesti týdnů). Zdrojem nervové kořenové bolesti jsou nejčastěji výhřez disku, stenóza či jizva s útlakem nervu. Typická je jednostranná bolest nohy s parestéziemi a necitlivostí odpovídající segmentu postižení. Bolest je typicky neuropatická (ostrá, vystřelující, pálivá) a je horší než prostá bolest zad. U pacienta se vyskytují známky nervového dráždění s motorickými, senzorickými a reflexními změnami. Prognóza je zde závažnější než u prosté bolesti (pouze asi 50 % osob se uzdraví do šesti týdnů).
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 3/2005, strana 56
Zdroj: