Moje motto: Nic není nemožné
Jaké jsou vaše první dojmy z Prahy, České republiky a vaší nové pozice?
Čechy jsou krásná země, na kterou můžete být hrdi.S potěšením jsem také zjistil, že tým českého Abbottu tvoří mladí, vysoce motivovaní lidé s velkým podílem žen, což je specifické i procelý český systém zdravotní péče.Také náš dosažený podíl na trhu, stejně jako dodržování zásad správné klinické praxe například v oblasti kardiovaskulárních léků, by mohl být inspirací pro mnohé západní evropské země. Za krátkou dobu mého působení mi však nemohly uniknout i určité problémy, například neprůhlednost regulace trhu a nedostatečná transparentnost lékové politiky. Snažím se brát to jako jeden z problémů, které je třeba řešit.Můžete čtenářům MT stručně přiblížit svoji dosavadní profesní dráhu?
Většinu svého života jsem strávil v Německu. Narodil jsem se v Kolíně nad Rýnem, kde jsem získal i vzdělání v oboru chemie, konkrétně fyzikální chemie a teoretické fyziky. Zhruba po pěti letech práce ve fyzikálním výzkumu na univerzitě v Aberdeenu jsem v roce 1997 přišel ke společnosti Abbott. Začínal jsem jako obchodní zástupce pro přípravky zdravotní péče první linie, potom pro speciální přípravky včetně léků určených pro léčbu HIV. Zde jsem získal první poznatky o tom, že správná léčba může vrátit lidi do života. Brzy jsem se stal produktovým manažerem. Školil jsem se i v USA a pak jsem převzal obchodní jednotku pro HIV v Německu. Počáteční obrat mé skupiny tvořil sedm milionů DM, během několika let stoupl na 40 milionů USD. Počet lidí v týmu vzrostl z původních sedmi na třiatřicet. Posléze jsem převzal jako obchodní ředitel pro Evropu zodpovědnost za prodej v divizi speciálních přípravků pro anesteziologii, hematologii, neonatologii, HIV a revmatoidní artritidu, což činilo celých 40 % objemu našeho evropského obchodu. A konečně nyní přicházím do Prahy jako generální ředitel pobočky Abbott Laboratories pro Českou republiku.Český farmaceutický trh má svá specifika.Jak pohlížíte například na vztah originálních přípravků a generik u nás?
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 16/2005, strana 25
Zdroj:
