Molekulární medicína přináší jasné benefity

Díky zdravějšímu životnímu stylu, ale především také možnostem moderní medicíny lidstvo celosvětově dosahuje vyššího věku. Často se tak lidé „dožijí“ manifestace chronických civilizačních onemocnění.

Do chronicity obvykle přecházejí i některé akutní nemoci, jimž dříve lidé z nedostatku kvalitní lékařské péče podlehli. To jsou mimo jiné důvody, proč společnost investuje stále více finančních prostředků do zdravotnických systémů. Během posledních 40 až 50 let stouply ve vyspělých zemích výdaje do zdravotnictví na 10 až 12 % HDP, prognózy říkají, že během dalších deseti let toto číslo může (v závislosti na ekonomickém vývoji) stoupnout v Evropě na 15 procent.

Jedním z ukazatelů funkčnosti zdravotnického systému je kvalita života nemocných. Ta je mimo jiné závislá na správně stanovené diagnóze, která ovlivní, vzato z finančního hlediska, rozhodování o dalších léčebných procesech až v 70 procentech.

Rozdělení populace dle Gaussovy křivky je již dávno známý fakt a dosavadní diagnostické a terapeutické možnosti byly zaměřené především na majoritní skupinu „uprostřed“. V poslední době se objevuje stále znovu naléhavá potřeba zohledňovat v diagnostice a následně terapii i populaci „okrajovou“. A to nejen z hlediska kvality života a dobré prognózy pacienta, ale také z pohledu efektivnosti celého procesu.

Rychlý, nebo pomalý metabolizátor?

Personalized HealthCare, neboli „medicína šitá na míru“, představuje nový trend vývoje zdravotnictví, který plně respektuje individuální potřeby jednotlivých pacientů. Jednou ze společností, která tuto potřebu plně vyslyšela, je švýcarská společnost Roche. Ve dnech 20. až 22. května se v Praze konalo Diagnostické fórum společnosti Roche pro země střední a východní Evropy, jež navázalo na minulá Diagnostická fóra pořádaná vždy v některé ze zemí zmíněného subregionu. Velká část přednášek byla věnována právě molekulární medicíně, která reprezentuje možnosti individuálního přístupu k pacientovi.

Potřebnost tohoto přístupu demonstroval ve své přednášce i prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., z Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK. Na základě dat z vlastní retrospektivní studie ukázal, že pouze individuální přístup k pacientovi založený na znalosti jeho genomu může vést k etické efektivní léčbě, která zlepší kvalitu života a prognózu pacienta.

Cytochrom P450 (CYP 450) je zodpovědný za degradaci mnoha pro tělo toxických látek, včetně léků. Je kódován několika geny, jedním z nich je gen 2D6. Tamoxifen, lék používaný v léčbě primárního karcinomu prsu, představuje prodrug, který je pomocí CYP 450 degradován na účinnou látku endoxifen. Z hlediska rychlosti degradace toxinů pomocí CYP 450 je možné populaci rozdělit na ultrarychlé, extenzivní, normální a pomalé metabolizátory. Při pomalé aktivaci prodrug tamoxifenu na účinný endoxifen dochází u pacientek k velmi nízké odpovědi na léčbu a současně mohou významně stoupat nežádoucí účinky léčby. Výsledkem je zvýšené riziko relapsu onemocnění a samozřejmě výrazně zhoršená kvalita života.

AmpliChip CY P 450 test v léčbě karcinomu prsu

Prof. Zima a jeho kolegové zkoumali retrospektivně výsledky léčby 125 pacientek s primárním karcinomem prsu, které byly léčeny tamoxifenem. Jejich genom byl zjišťován pomocí diagnostické metody AmpliChip CYP 450 firmy Roche. Ten slouží ke genotypizaci dvou genů cytochromu P450 a rovněž umožňuje zjistit předpokládaný fenotyp souvisejících enzymatických aktivit pomocí DNA purifikované z lidské krve. Test rozlišuje 29 známých polymorfismů genu CYP2D6, včetně genové duplikace a genové delece, a dva hlavní polymorfismy genu CYP2C19. Detekce těchto polymorfismů CYP2D6 umožňuje identifikaci 33 jedinečných alel, včetně sedmi genových duplikačních alel CYP2D6.

Tento test slouží jako pomůcka při volbě léčby a individualizaci terapeutické dávky léků metabolizovaných převážně produkty genů CYP2D6 a CYP2C19. Pacientky, které patřily mezi tzv. pomalé metabolizátory, měly mutaci genu 2D6, který se na základě těchto dat ukazuje jako kruciální ve schopnosti CYP 450 dostatečně rychle degradovat tamoxifen na účinný endoxifen. Léčba tamoxifenem pro tyto pacientky nepředstavuje benefit, současně samozřejmě není správně nastavena ani z ekonomického hlediska.

Prof. Zima v závěru své přednášky znovu připomněl, že budoucnost kvalitní a efektivní léčby patří správnému spárování metabolické cesty a léku individuálně pro každého pacienta. Vyšetření genomu pomocí AmpliChip testu je jednoduché, rychlé a stačí ho provést pouze jednou za život – vyšetřený pacient by pak nosil u sebe kartičku s informací, do které skupiny metabolizátorů patří.

Na tomto místě je možné zmínit ještě další laboratorní přístroje firmy Roche, které patří mezi inovativní produkty in vitro diagnostiky. Patří sem přístroje zn. cobas; cobas Amplicor je automatický analyzátor, ve kterém se automaticky provádí amplifikace a detekce v jednom integrovaném systému. Výsledky jsou k dispozici během čtyř až šesti hodin. Přípravu vzorků pro kvantitativní nebo kvalitativní testování nukleové kyseliny pomocí technologie PCR automatizuje cobas AmpliPrep. Analyzátor cobas TaqMan 48 je automatizovaný amplifikační a detekční systém pro nukleové kyseliny používající 5‘‑nukleazovou technologii.

Bude jistě zajímavé sledovat, ve kterých oblastech medicíny přinese molekulární genetika rychlé a hmatatelné výsledky.

Zatím se zdá, že biomarkery v oblasti onkologie se daří identifikovat velmi rychle a spolehlivě. Procento beznadějných diagnóz klesá, mnoho dalších nemocí, které sice nejsou ze své podstaty letální, nicméně kvalita života pacienta je hluboko pod uznávaným standardem, má svoje již objevené biomarkery. Uvidíme, který rok tohoto století se bude pyšnit tím, že každý bude mít kromě kreditní karty v peněžence také kartičku informující o jeho genomu.

Zdroj: