Mraky obav nad reformou
Přiznávám, že mám velké obavy o osud reformy zdravotnictví, která by měla odstranit či alespoň umenšit základní nešvar českého (ale nejen českého) zdravotního systému: plýtvavost z důvodu neohraničené, mizerně definované „péče“ a minimální motivace účastníků zdravotního trhu na jeho efektivitě.
Mé obavy vyplývají z toho, že jakékoli zákony, vyhlášky a další zásahy do systému zdravotnictví, mají‑li vůbec řádně fungovat, musejí být věcně a časově detailně provázány.
Jinak řečeno: vezmete‑li, byť i kvalitní, ozubená kolečka, šroubky, péra a další součástky, vložíte je do pytlíčku a zamícháte, švýcarský chronometr z nich prostě nebude a nebude. Neboť ten je třeba řádně v prostoru a čase složit, natahovat a promazávat.
Mé obavy vyplývají též z toho, že nevidím dokonce ani ta kvalitní ozubená kolečka a další součástky, neboť vlivem politických koaličních kompromisů a vlivem jednotlivých zájmových skupin se do pytlíčku dostala i spousta součástek nefunkčních, zastaralých, cizorodých a zbytečných, z nichž kvalitní strojek prostě vytvořit nelze. Mé obavy vyplývají též z toho, že některé silné zájmové skupiny (kupříkladu výrobců léčiv či státních lékařů) nemají faktický zájem na zefektivnění zdravotního systému, neboť by logicky přišly o výhodu kalných vod, v nichž se tak dobře loví. A dozajista činí a ještě učiní vše pro to, aby jejich stávající výhody zůstaly zachovány: stačí totiž jen lehce, lehounce pokroutit či zregulovat nezbytné tržní mechanismy tak, aby nefungovaly, a pak hlasitě vykřikovat: Podívejte se, že trh ve zdravotnictví nemá co dělat, vždyť nefunguje!
Mé obavy vyplývají také z toho, že jakákoli změna poměrů je „bolestivá“ a tedy zpočátku nepopulární a je zapotřebí mít dostatek politické odvahy a síly i absenci lpění na korytech, aby razantně započala a hlavně byla dotažena do konce. A obojí, tedy politická odvaha a síla a neohlížení se na příští volební výsledek, tady zřetelně chybí. Mé obavy vyplývají i z toho, že nevidím kvalitního „prodejce“ reformy zdravotnictví, který by uměl občanům vysvětlit výhody nového výrobku oproti tomu starému.
Jednotlivé mediální „výkřiky“ tu o platbách v nemocnicích, u lékaře, za recept, tu o privatizaci zdravotních pojišťoven či nemocnic budoucí prosazení reformy zdravotnictví jen a jen ztěžují. Mé obavy se tak slévají v předtuchu obvyklého, „českého“ výsledku: žádná reforma zdravotnictví nebude! Přijmou se jen okleštěná, málo funkční, převážně regulační, nařizující a přikazující opatření s velice krátkodechým účinkem, a tak zcela konečným výsledkem bude další, ještě větší a ještě trvalejší přisypávání miliard do černé díry českého zdravotnictví za potlesku těch, kteří si do nich patřičně hrábnou, a za bezmocného vzteku těch, kteří je musejí dodávat.
Vsaďte se…
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 9/2007, strana B2
Zdroj: