Multidisciplinární řešení bolesti zad
Úvod
Název článku napovídá, že bolest zad není nemocí v běžném slova smyslu, kterou lze léčit obvyklým způsobem, ale složitým problémem, na nějž síly jednoho oboru, resp. jednoho odborníka nestačí, a vyžaduje spíše řešení než léčení, spočívající ve využití poznatků a metod mnoha oborů. Je vhodné zdůraznit, že nikoli jen lékařských metod, abychom již úvodem blíže vymezili obsah pojmu multidisciplinární, kterým se budeme v následujícím textu zabývat především. Vzhledem k pozornosti, kterou časopis Medicína po promoci věnuje od svého počátku diagnostice a léčbě bolesti, je jeho zařazení logickým krokem v posloupnosti dosud publikovaných prací z oblasti obecné i speciální problematiky bolestivých stavů. Termín multidisciplinární se v nich objevuje velmi často, snadno bychom mohli nabýt dojmu, bohužel nesprávného, že se jedná o něco samozřejmého a v praxi běžně existujícího. Bolestí zad v daném kontextu rozumíme bolest v bederní oblasti, pro kterou se stále více používá označení převzaté z anglofonního prostředí bolest dolních zad (low back pain), přestože pro bolest v této krajině máme přiléhavé české označení bolest v kříži.
Multidisciplinární versus interdisciplinární
Pojem multidisciplinární se vyskytuje v mnoha různých spojeních – např. přístup, program, intervence, léčba, management, tým, pracoviště, konference apod. Ve stejném významu se mnohdy používá pojmu interdisciplinární. Domníváme se, že potřebám klinické praxe je bližší termín multidisciplinární, který v našem pojetí vyjadřuje použití metod (modalit) různých oborů při řešení problému, který překračuje hranice jedné speciální lékařské disciplíny. Sleduje postižení co nejširšího souboru relevantních diagnostických, terapeutických i preventivních cílů v optimální časové návaznosti – multimodální intervence, nejlépe odborníky různých lékařských i nelékařských profesí sdružených do kmenového týmu jednoho pracoviště, nebo z jednoho pracoviště, resp. jedním odborníkem koordinovaná. Z tohoto hlediska je multidisciplinární (mnohooborová) intervence výsledkem komplementárně pojaté interdisciplinární (mezioborové) spolupráce, avšak včleněné do určitého algoritmu. Charakteristickým znakem takové spolupráce jsou pravidelná setkání (multidisciplinární konference), na kterých zúčastnění odborníci posuzují zvolený program a jeho výsledky, počítá se s účastí nemocného, mnohdy i jeho rodinných příslušníků nebo partnerů (significant others). Běžná spolupráce odborníků různých oborů, zejména v podmínkách ambulantní péče, se uskutečňuje administrativní formou bez fyzického kontaktu mezi odborníky, tzn. i bez společného pohledu na nemocného. Z metodologického hlediska nenaplňuje představy o multidisciplinárním charakteru spolupráce. Pojem interdisciplinární vyjadřuje volnější formu spolupráce, probíhající spíše paralelně. Stává se výhodnou při výzkumu, kdy se jednotlivé obory o dosažené poznatky navzájem dělí. Je projevem racionalizace nejen odborné, ale i ekonomické, neboť se jedná o produktivnější využívání finančních prostředků, které poskytují např. grantové agentury. Může vést i ke vzniku nových oborů.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 6/2006, strana 71
Zdroj: