Musíme zlepšit organizaci péče o pacienty s CMP
Na jeho území (o rozloze cca 7 000 km2 a s cca 1,2 mil. obyvatel) se nachází hustá síť lůžkových zdravotnických zařízení s více než 9 000 lůžek. Určitým specifickým rysem regionu je v porovnání s ostatními ta skutečnost, že samotný kraj je zřizovatelem pouze asi třetiny lůžkového fondu (viz tabulku). „Dominantním zřizovatelem nemocnic je stát – proto bez úzké součinnosti s Ministerstvem zdravotnictví ČR, dalšími zřizovateli a zdravotními pojišťovnami jako dominantními plátci poskytované zdravotní péče je korekce sítě ve smyslu ev. redukce a restrukturalizace nemyslitelná,“ vysvětluje J. Drbal a dodává: „Na území kraje je dále hustá síť poskytovatelů ambulantní zdravotní péče. Krajský úřad je registrujícím orgánem asi 3 500 nestátních zdravotnických zařízení včetně lékáren.“
Obecné koncepční záměry kraje jsou následující:
* vybranou specializační péči poskytovat jen v určených centrech;
* redukovat rozsah základní zdravotní péče ve fakultních zařízeních a specializovaných centrech a přesunout ji na zařízení „nižšího“ – okresního – typu;
* podporovat komplexněji zaměřená pracoviště;
* zařízení s jednou, resp. dvěma základními odbornostmi transformovat na speciální centra následné péče, zařízení sociálních služeb nebo kombinaci obou typů – dle skutečné poptávky v dané oblasti;
* rozvíjet potřebnou návaznost akutní a následné lůžkové zdravotní péče, zařízení sociálních služeb a všech forem terénních zdravotnických a sociálních služeb;
* prosazovat, zavádět, rozvíjet a kontrolovat standardy diagnosticko-léčebné péče v rámci jednotlivých odborností;
* podporovat prosazení a zavádění indikátorů kvality poskytované péče;
* zpřístupnit větší rozsah informací pro veřejnost o jednotlivých zařízeních;
* zvýšit produktivitu poskytované lůžkové péče.
Nemocnice s velkou vnitřní zadlužeností
Jihomoravský kraj je zřizovatelem 15 organizací v oblasti zdravotnictví – osmi nemocnic, šesti zvláštních dětských zařízení, resp. odborných léčebných ústavů a jednoho subjektu zdravotnické záchranné služby. „Všechna pracoviště jsou doposud příspěvkovými organizacemi kraje, který je jejich jediným vlastníkem. Případná změna právní formy, tedy formy vlastnictví některých z nich, je plně v kompetenci samosprávy. Pro nejbližší období zatím není připravována žádná konkrétní systémová změna,“ konstatuje MUDr. Drbal.
„Zejména nemocnice vykazují velkou vnitřní zadluženost, která spolu s investičními požadavky daleko přesahuje rámec jedné miliardy korun. Kraj se snaží danou situaci v rámci svých možností alespoň částečně řešit a využívat všech dostupných finančních zdrojů – v loňském roce např. poskytl investiční dotace do nemocnic ve výši téměř 430 mil. Kč, včetně prostředků financovaných úvěrem Evropské investiční banky. Letos – v rámci příslušné oblasti podpory pro zdravotnictví Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod – počítáme se získáním více než sta milionů korun. Podařilo se nám také získat prostředky na investice ze státního rozpočtu ve výši cca 150 mil. Kč za roky 2005 až 2007,“ doplňuje J. Drbal.
Centralizace záchranné služby přinesla kvalitnější péči
„Za jeden z úspěchů považuji zkvalitnění přednemocniční zdravotní péče – díky převzetí zřizovatelské kompetence po zrušení okresních úřadů se postupnými kroky podařilo sloučit do té doby samostatná pracoviště zdravotnické záchranné služby do jedné krajské organizace, s jedním operačním střediskem a jednotným řízením s efektivnějším využitím personálních a materiálových zdrojů. Také došlo k rozšíření počtu výjezdových stanovišť na třiadvacet. Až na výjimky je tedy na celém území zajištěno poskytování včasné urgentní pomoci pro život ohrožující stavy, s potřebnou návazností na další péči v lůžkových zařízeních,“ vyjmenovává úspěšně vyřešené úkoly MUDr. Drbal a dodává: „Na provoz dané organizace poskytuje kraj ze svého rozpočtu ročně téměř 250 milionů korun. Takto fungující model mimo jiné umožňuje dosahovat vynikajících výsledků srovnatelných s prestižními světovými pracovišti v oblasti léčby ischemické choroby srdeční. Dostupnost primární angioplastiky či trombolýzy u akutních koronárních stavů ve dvou brněnských centrech stávajících fakultních nemocnic je díky dostupnosti kvalitní zdravotnické záchranné služby zajištěna prakticky pro obyvatele celého kraje.“
A co musí Jihomoravský kraj v oblasti zdravotnictví naopak v budoucnu vyřešit? „Nemůžeme být spokojeni s organizací a kvalitou zdravotní péče o nemocné s cévní mozkovou příhodou. I v této oblasti je třeba jít cestou omezeného počtu center – personálně i technicky vybavených –, která poskytnou všem obyvatelům kraje kvalitní a srovnatelné komplexní služby, samozřejmě včetně nezbytné návaznosti na následnou rehabilitační péči,“ konstatuje MUDr. Drbal.
Zdroj: