Myšlenku spolupráce

Tiskové zprávy jak z odborných časopisů ESC (European Society of Cardiology), tak z kongresů, které přinesly v roce 2019 nejvíce titulků v médiích, se týkaly nejčastěji problematiky životního prostředí a životního stylu. Zde je přehled prvních deseti, které generovaly největší mediální pokrytí na celém světě.

Znečištění ovzduší způsobuje každoročně 800 000 úmrtí v Evropě a 8,8 milionu po celém světě: 1 650 citací (European Heart Journal)

Podle nové studie může znečištěné ovzduší v Evropě ročně způsobovat dvojnásobný počet úmrtí, než se dříve předpokládalo. Pomocí nové metody modelování účinků různých zdrojů znečištění venkovního ovzduší na úmrtnost vědci zjistili, že v roce 2015 způsobilo v celé Evropě odhadem navíc 790 000 úmrtí (659 000 úmrtí v 28 členských státech EU). Z těchto úmrtí bylo 40 až 80 procent způsobeno kardiovaskulárními onemocněními (KVO), jako jsou srdeční infarkty a cévní mozkové příhody. Znečištění ovzduší způsobilo dvakrát tolik úmrtí na KVO než na nemoci dýchacích cest.

Celosvětově znečištěné ovzduší způsobilo zhruba 8,8 milionu úmrtí navíc (oproti původně odhadovaným 4,5 milionu). Podle spoluautora studie prof. Thomase Münzela z Kardiologického oddělení Zdravotnického střediska univerzity v německé Mohuči to znamená, že znečištěné ovzduší způsobuje ročně více úmrtí než kouření tabáku, které podle odhadů WHO v roce 2015 způsobilo dalších 7,2 milionu úmrtí. „Kouření je možné se vyhnout, ale u znečištění ovzduší tomu tak není,“ dodal.

Celosvětově je znečištění ovzduší příčinou navíc 120 úmrtí na 100 000 obyvatel ročně. V Evropě a EU dokonce více (133 a 129 na 100 000 lidí). Při pohledu na jednotlivé země např. v Německu způsobilo znečištění nadměrnou úmrtnost 154 na 100 000 (snížení průměrné délky života o 2,4 roku), 150 v Polsku (zkrácení střední délky života o 2,8 roku), 98 ve Velké Británii (zkrácení střední délky života o 1,5 roku) a 105 ve Francii (zkrácení střední délky života o 1,6 roku). Nadměrná úmrtnost byla zvláště vysoká ve východoevropských zemích, jako jsou Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko a Ukrajina, s více než 200 na 100 000 obyvatel každý rok.

„Vysoký počet dalších úmrtí způsobených znečištěním ovzduší v Evropě je vysvětlen kombinací špatné kvality ovzduší a husté populace, což vede k expozici, která patří mezi nejvyšší na světě. Přestože znečištění ovzduší ve východní Evropě není o nic horší než v západní Evropě, počet nadměrných úmrtí, která způsobilo, byl vyšší. Myslíme si, že to lze vysvětlit vyspělejší zdravotní péčí v západní Evropě, kde je obvykle vyšší délka života,“ uvedl spoluautor studie prof. Jos Lelieveld, Max‑Planck‑Institut für Chemie, Mainz. Podle autorů je proto nutné neprodleně podniknout kroky ke snížení znečištění ovzduší, včetně přehodnocení právních předpisů o kvalitě ovzduší a snížení současných limitů EU tak, aby odpovídaly doporučením WHO. Profesoři Münzel a Lelieveld zdůrazňují, že z hlediska znečištění ovzduší jsou částice PM2,5 hlavní příčinou respiračních a kardiovaskulárních chorob. V současné době je průměrný roční limit pro PM2,5 v EU 25 μg/m3, což je 2,5krát více než směrnice WHO (10 μg/m3). I tento limit je však v řadě zemí EU pravidelně překračován.

„Souvislost mezi znečištěním ovzduší a kardiovaskulárními a respiračními chorobami je dobře prokázána. Způsobuje poškození krevních cév zvýšeným oxidačním stresem, což pak vede ke zvýšení krevního tlaku, vyššímu riziku diabetu, cévní mozkové příhody, kardiovaskulárních problémů včetně srdečního selhání. Protože většina částic a dalších látek znečišťujících ovzduší v Evropě pochází ze spalování fosilních paliv, musíme naléhavě přejít na jiné zdroje. Používáme‑li čistou, obnovitelnou energii, neplníme pouze Pařížskou dohodu, abychom zmírnili dopady změny klimatu, ale mohli bychom také snížit úmrtnost související se znečištěním ovzduší v Evropě až o 55 procent,“ uvedl prof. Lelieveld.

Čas, kdy jdeme spát, je nejlepší dobou k užívání léků na krevní tlak: 1 404 citací (European Heart Journal)

Dosud největší studie (Hygia Chronotherapy Trial) potvrdila, že lidé s vysokým krevním tlakem, kteří užívají všechna svá antihypertenziva najednou před spaním, mají lépe kontrolovaný krevní tlak a výrazně nižší riziko úmrtí nebo kardiovaskulárního onemocnění ve srovnání s těmi, kteří užívají léky ráno.

Ve studii bylo randomizováno 19 084 pacientů, kteří užívali léky buď při probuzení, nebo před spaním; byli sledováni po dosud nejdelší dobu – v průměru více než šest let. Ukázalo se, že pacienti, kteří užívali léky před spaním, měli téměř poloviční (o 45 procent nižší) riziko úmrtí nebo postižení infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou, srdečním selháním nebo potřebou koronární revaskularizace ve srovnání s pacienty, kteří užívali léky po probuzení. Podrobná analýza ukázala, že riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin bylo sníženo o 66 procent, riziko infarktu myokardu kleslo o 44 procent, koronární revaskularizace o 40 procent, srdečního selhání o 42 procent a CMP o 49 procent.

„Současné pokyny pro léčbu hypertenze nezmiňují ani nedoporučují žádnou preferovanou dobu užívání léků. Ranní užívání bylo nejčastějším doporučením lékařů na základě zavádějícího cíle snížit ranní krevní tlak. Nicméně již dříve projekt Hygia zdůraznil, že průměrný systolický krevní tlak v době spánku je nejvýznamnějším a nezávislým ukazatelem rizika kardiovaskulárních chorob, bez ohledu na to, zda je krevní tlak měřen v době bdělosti či v ordinaci lékaře. Navíc neexistují žádné studie, které by prokazovaly, že léčba hypertenze ráno zlepšuje snížení rizika kardiovaskulárních chorob,“ uvedl vedoucí projektu prof. Ramón Hermida, University of Vigo, Španělsko.

Výsledky studie podle něho jasně potvrzují, že pacienti, kteří běžně užívají antihypertenziva před spaním, mají oproti pacientům užívajícím léky po probuzení lépe kontrolovaný krevní tlak a zejména výrazně snížené riziko úmrtí nebo onemocnění srdce a cév. Data z ambulantního sledování krevního tlaku potvrdila, že pacienti užívající léky před spaním měli výrazně nižší průměrný krevní tlak jak v noci, tak během dne a jejich krevní tlak klesal více v noci ve srovnání s pacienty užívajícími léky při probuzení. Progresivní pokles nočního systolického krevního tlaku během sledovacího období byl nejvýznamnějším prediktorem sníženého rizika kardiovaskulárních chorob.

Podle prof. Hermidy zjištění ukazují, že poklesy průměrných hodnot krevního tlaku v noci ve spánku, nikoli hodnoty krevního tlaku ve dne nebo měřeného na klinice, patří k nejvýznamnějším markerům kardiovaskulárního rizika. Proto by nepřetržité ambulantní sledování krevního tlaku mělo být doporučeným způsobem diagnostikování skutečné arteriální hypertenze a posouzení rizika KVO. „Kromě toho snižování průměrného systolického krevního tlaku ve spánku a zvyšování relativního poklesu krevního tlaku v době spánku směrem k normálnějším hodnotám jsou významně protektivní, což představuje společný nový terapeutický cíl pro snížení kardiovaskulárního rizika,“ uvedl s tím, že v současné době projekt Hygia zkoumá, jaké hodnoty krevního tlaku ve spánku jsou pro snížení kardiovaskulárního rizika nejoptimálnější.

Čištění zubů chrání srdce: 750 citací (European Journal of Preventive Cardiology)

Již dříve výzkum naznačil, že špatná ústní hygiena vede k bakteriím v krvi a způsobuje zánět v těle. Tento zánět pak zvyšuje riziko fibrilace síní a srdečního selhání. Nová studie zkoumala souvislost mezi ústní hygienou a těmito dvěma onemocněními.

Retrospektivní studie zahrnovala 161 286 účastníků korejského národního systému zdravotního pojištění ve věku 40 až 79 let bez fibrilace síní nebo srdečního selhání v anamnéze. Účastníci podstoupili rutinní lékařské vyšetření v letech 2003 až 2004. Byly shromážděny informace o výšce, hmotnosti, laboratorních testech, nemocech, životním stylu, zdraví ústní dutiny a dodržování ústní hygieny.

Během sledování trvajícího v průměru 10,5 roku se u 4 911 (3,0 %) účastníků vyvinula fibrilace síní a u 7 971 (4,9 %) se objevilo srdeční selhání. Během této doby bylo čištění zubů třikrát nebo vícekrát denně spojeno s rizikem fibrilace síní nižším o 10 procent a rizikem srdečního selhání nižším o 12 procent. Zjištění byla nezávislá na řadě faktorů včetně věku, pohlaví, socioekonomického stavu, pravidelného cvičení, konzumace alkoholu, indexu tělesné hmotnosti a komorbidit, jako je hypertenze. I když studie nezkoumala mechanismy, jednou z možností je, že časté čištění zubů snižuje množství bakterií v subgingiválním biofilmu (bakterie žijící v prostoru mezi zuby a dásněmi), čímž brání jejich translokaci do krevního řečiště.

Hlavní autor dr. Tae‑Jin Song z Ewha Womans University v Soulu v Koreji poznamenal, že analýza byla omezena na jednu zemi a jako observační studie neprokazuje příčinnou souvislost. Poznatkům však dodává na síle délka pozorování i velikost sledované skupiny. Ačkoli je podle odborníků zatím příliš brzy doporučit čištění zubů pro prevenci fibrilace síní a městnavého srdečního selhání, role zánětu při výskytu kardiovaskulárních chorob je čím dál zřejmější. Pro definování strategií veřejného zdraví jsou však nezbytné intervenční studie.

Budoucí otcové by se měli vyhýbat alkoholu šest měsíců před početím: 513 citací (European Journal of Preventive Cardiology)

Podle studie by se budoucí rodiče měli vyvarovat pití alkoholu před početím, aby se chránili před vrozenými srdečními vadami. Pití alkoholu (oproti abstinenci) tři měsíce před těhotenstvím (a během prvního trimestru u matek) bylo spojeno s 44procentním zvýšeným rizikem vrozené srdeční choroby v případě otců a 16procentním u matek. Nadměrné pití, definované jako pět nebo více drinků, souviselo u mužů s o 52 procent vyšší pravděpodobností těchto vrozených vad, u žen pak s 16procentním nárůstem.

Podle autorů výsledky této čínské studie naznačují, že při plánování početí dítěte by muži měli abstinovat nejméně šest měsíců a ženy rok před početím a samozřejmě v průběhu těhotenství.

Právě vrozené srdeční choroby patří k nejčastějším vrozeným vadám a každoročně postihují na 1,35 milionu dětí. Tyto stavy mohou zvýšit pravděpodobnost kardiovaskulárního onemocnění později v životě, a to i po chirurgické léčbě, a jsou hlavní příčinou perinatálních úmrtí. Alkohol jako známý teratogen byl spojen s poruchou fetálního alkoholového spektra (FASD), kdy zhruba každé čtvrté dítě s FASD trpí vrozenou srdeční chorobou. Tato studie je první metaanalýzou zkoumající pití alkoholu u budoucích otců. Vědci v ní sledovali data z let 1991–2019 z celkem 55 studií, z toho 41 747 dětí se narodilo s vrozenou srdeční chorobou a 297 587 bez ní. Analýza ukázala vztah dávka–odpověď mezi pitím rodičů a vrozenými srdečními chorobami s tím, že s rostoucí dávkou alkoholu riziko onemocnění narůstá.

Konzumace ořechů je spojena s nižším rizikem fatálního infarktu a cévní mozkové příhody: 351 citací (ESC Congress 2019 spolu se Světovým kardiologickým kongresem)

Podle prezentovaných výzkumů je konzumace ořechů nejméně dvakrát týdně spojena se 17procentním poklesem rizika úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. „Ořechy jsou dobrým zdrojem nenasycených tuků a obsahují málo nasycených tuků. Mají také bílkoviny, minerály, vitaminy, vlákninu, fytosteroly a polyfenoly, které prospívají zdraví srdce,“ uvedl autor studie dr. Noushin Mohammadifard z Isfahanského institutu kardiovaskulárního výzkumu v Íránu. Studie zkoumala souvislost mezi konzumací ořechů a rizikem kardiovaskulárních chorob a úmrtí v íránské populaci celkem 5 432 dospělých ve věku od 35 let bez kardiovaskulárních chorob. Příjem ořechů, včetně vlašských ořechů, mandlí, pistácií, lískových ořechů a semen, byl hodnocen pomocí ověřeného dotazníku o četnosti potravin.

Během průměrného 12letého sledování došlo k 751 kardiovaskulárním příhodám (594 koronárních srdečních chorob a 157 cévních mozkových příhod), 179 kardiovaskulárním úmrtím a 458 úmrtím ze všech příčin. Ukázalo se, že konzumace ořechů dvakrát nebo vícekrát týdně byla spojena s o 17 procent nižším rizikem kardiovaskulární úmrtnosti ve srovnání s jejich konzumací pouze jednou za dva týdny. Směrnice ESC uvádějí 30 gramů nesolených ořechů denně jako jednu z charakteristik zdravé výživy, přičemž berou v úvahu jejich vysokou energetickou hodnotu.

Schopnost rychle zvedat závaží může znamenat delší život: 498 citací (EuroPrevent 2019)

Pozdní večeře a žádná snídaně je zabijácká kombinace: 467 citací (European Journal of Preventive Cardiology)

Hýbejte se a žijte déle: 436 citací (EuroPrevent 2019)

Ženy volají sanitku pro manžele se srdečními záchvaty, ale ne pro sebe: 386 citací (Akutní kardiovaskulární péče 2019)

Budoucí otcové: kouření může ublížit vašemu dítěti: 239 citací (European Journal of Preventive Cardiology)

Zdroj: MT