MZ a VZP podporují očkování proti chřipce
Od 1. října do 31. prosince letošního roku nabízí Všeobecná zdravotní pojišťovna, u které je registrováno přes šest milionů klientů, bezplatné očkování proti chřipce každému, kdo o to požádá, tedy i lidem, kterým hrazenou vakcinaci negarantuje zákon. „Každý může požádat svého praktického lékaře, který by měl mít vakcínu k dispozici. Může ji také předepsat, pacient si ji vyzvedne v lékárně a přinese do ordinace. Za vakcínu i aplikaci by měl u lékaře zaplatit dohromady kolem 300 Kč. Pak stačí, aby s účtem přišel na pobočku VZP, kde mu ho proplatíme,“ uvedl náměstek ředitele VZP MU Dr. JUDr. Petr Honěk.
„To není altruistický čin ze strany VZP,“ vysvětluje ministr zdravotnictví MUDr. Martin Holcát, MBA, „víme o tom, že má určité finanční obtíže. To je promyšlený čin, protože VZP potřebuje ušetřit. Je jasné, že očkováním české zdravotnictví nesmírné částky ušetří. Alarmující je však u nás jenom 5% proočkovanost proti chřipce. To je skutečně hrozně málo. Musím přiznat, že mne docela znechucuje, když se bohužel i z řad některých našich lékařů ozývá tažení proti očkování. A tak bych chtěl alarmovat a svým způsobem se bít za očkování, nejenom proti chřipce.“ Náměstek Honěk k ministrovým slovům dodává: „Na zmíněnou podzimní akci očkování proti chřipce máme vyčleněnu dostatečnou kapacitu, která se pohybuje v desítkách milionů korun.“
Ministerstvo zdravotnictví v loňské chřipkové sezoně evidovalo 574 závažných případů chřipky způsobených převážně chřipkovým virem typu A, z nichž 151 osob zemřelo. Nejmladšímu pacientovi byl 1 měsíc, nejstaršímu 97 let. Nejrizikovější skupinou jsou starší osoby ve věku 65 let a více a dále osoby jakéhokoliv věku (včetně dětí) s vážným chronickým onemocněním, např. s chronickým onemocněním srdce a cév nebo s chronickým onemocněním dýchacího systému. U těchto osob mohou být následky onemocnění chřipkou fatální. Přibližně 2 % všech úmrtí, což v České republice představuje téměř 2 000 osob ročně, je možné považovat za úmrtí vzniklá v souvislosti s chřipkou, kdy dojde s ohledem na základní chronické onemocnění k celkovému zhoršení zdravotního stavu a bohužel i k úmrtí. V důsledku chřipky tedy zemře mnohem více lidí než v důsledku dopravních nehod, přitom pozornost se jí věnuje podstatně menší. Chřipka tak přispívá k ekonomickým ztrátám a každá chřipková epidemie má tedy i významný negativní ekonomický dopad.
Všechny zdravotní pojišťovny jsou ze zákona povinny uhradit výkon a očkovací látku v nejméně ekonomicky náročném provedení pojištěncům nad 65 let věku, pacientům se závažným chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin, pacientům s farmakologicky léčeným diabetem, osobám v LDN a v domovech pro seniory. Kategorie zdravých jedinců od 50 let výše, kdy se očkování doporučuje, však stojí mimo, stejně jako těhotné ženy a lidé, kteří se pohybují ve větším nakupení lidí a v rizikových prostředích, tedy zdravotníci, sociální pracovníci, zaměstnanci pošt a jiní.
Role praktického lékaře je nezastupitelná
Hlavní hygienik ČR MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D., vyzval ostatní zdravotní pojišťovny, aby se k akci VZP přidaly. Připomněl, že celkové náklady na jednoho pacienta s chřipkou v produktivním věku překračují 58 000 korun (včetně nemocenské a ztráty produktivity). Náklady domácností (nákup léků a snížení příjmů) byly vyčísleny na 4 000 korun. „Tyto ztráty by nemusely být, protože tu máme zbraň, která může ovlivnit onemocnění i jeho průběh, pokud člověk onemocní,“ vyzdvihl Valenta. Podle něj musí nastat zásadní změna v myšlení občanů. Podle průzkumu by se 65 % lidí dalo očkovat, kdyby jim to doporučil jejich lékař. Paradoxně ale řada lékařů očkování odmítá. „Praktičtí lékaři mají daleko větší možnost ovlivnit populaci než novináři a mediální kampaně,“ zdůrazňuje předseda České vakcinologické společnosti prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. „Dělali jsme řadu různých výzkumů o tom, co ovlivňuje vjem populace, na základě jakých údajů se lidé chtějí nebo nechtějí očkovat. Role praktického lékaře se ukazuje jako naprosto dominantní. V českých podmínkách to znamená, že zhruba 50% důležitost je při rozhodování přisuzována praktickému lékaři. Proto si myslím, že by na poli očkování proti chřipce měli praktičtí lékaři vyvinout daleko větší úsilí, než tomu věnovali dosud. V zemích s vyšší proočkovaností je povědomí trochu jiné než u nás, kde bylo nastaveno nízko. Pokud nedojde k nějakému praktickému impulzu, např. k pandemii se závažným průběhem a řadou úmrtí, povědomí ve společnosti se moc dramaticky neposune. To je otázka pouhých jednotek procent, nicméně při závažné ohrožující infekci, jako byl např. SARS, se názory na očkování totálně mění. To se ale nedá predikovat,“ připouští prof. Prymula.
Zdroj: Medical Tribune