Na biologickou léčbu migrény už nemám rozpočet

Migréna je časté, bolestivé a velmi zatěžující onemocnění, které postiženému doslova krade život. V České republice funguje 41 center pro léčbu bolestí hlavy, v nichž je – spíše měla by být – dostupná cílená tzv. anti‑CGRP léčba (viz box O migréně). Četné případy českých pacientů však dokládají špatnou dostupnost léčby migrény. Jedním z nich je i jedenačtyřicetiletý Roman z Brna. Bolesti hlavy se u něj poprvé objevily, když mu bylo deset let. To ale nebyly nijak časté – stačilo, když si odpočinul a vyspal se, a hned se mu ulevilo. „Hlava mě občas bolela na základní i střední škole. Vše se však zhoršilo, když jsem studoval na vysoké. Pomáhaly mi akutní léky proti bolesti, které jsem v té době užíval asi pětkrát měsíčně,“ popisuje Roman. Hlavním spouštěčem bolestí byly podle něj stres, ostré světlo a také alkohol. „Stačilo dát si jedno pivo. Alkoholu jsem se proto vyhýbal a dodnes ho téměř nepiju,“ vysvětluje.

Po ukončení studia na vysoké škole začal Roman pracovat jako projektant. S bolestmi hlavy se potýkal dál, a navíc byly stále silnější. Obrátil se proto na praktického lékaře, který ho poslal k neurologovi. „Pan doktor si myslel, že potíže souvisejí s páteří. Chodil jsem na rehabilitace, které měly uvolnit a protáhnout páteřní svaly, ale hlava mě bolela stále. Podstoupil jsem také vyšetření magnetickou rezonancí a CT. Výsledky ale nic závažného neodhalily,“ říká Roman. Že by se mohlo jednat o migrénu, lékaře sice napadlo, diagnózu ale jednoznačně nepotvrdil.

Intenzivní bolesti hlavy v té době Romana už sužovaly i desetkrát měsíčně. Rozhodl se proto zkusit vyhledat pomoc jinde a sám se objednal do centra léčby bolesti. „Čekací doba byla tři měsíce. Poté, co mě v centru vyšetřili, mi lékaři sdělili, že se skutečně jedná o migrénu, a nasadili mi jinou terapii,“ popisuje Roman. Začal při obtížích užívat triptany, ale počet záchvatů migrény neklesal, a tak Romanovi předepisovali i preventivní léky. „Během tří let jsem postupně vyzkoušel tři druhy léčivých přípravků. Užíval jsem je vždy několik měsíců, bohužel ale nezabíraly a měly nepříjemné nežádoucí účinky, například nechutenství. Také mi po nich padaly vlasy,“ vybavuje si Roman. V té době navíc bral i antidepresiva. „Měl jsem velké úzkosti – bál jsem se, že kvůli migréně nebudu moci fungovat,“ vysvětluje.

Časté ataky migrény má Roman dodnes. Dál dochází do centra léčby bolesti na pravidelné kontroly a při záchvatech užívá triptany. V říjnu loňského roku se lékařů zeptal, zda by nebyla možnost zkusit biologickou léčbu. „Hodně jsem si o ní zjišťoval. Paní doktorka mi ale řekla, že prostředky na předepsání biologické léčby jí došly už v červenci a je problém předepisovat další,“ popisuje Roman a dodává, že by ho nikdy nenapadlo, že kvůli vyčerpanému rozpočtu nebude moci podstoupit terapii, která by mu mohla pomoci a na kterou má nárok. „Věřím ale, že na biologickou léčbu brzy dosáhnu a největších bolestí hlavy se snad díky ní zbavím,“ doplňuje.

I přes velký počet atak Roman zvládá chodit do práce. Doma se navíc s manželkou stará o dvě malé děti. „Spouštěčem je nejenom stres, ale i nedostatek spánku. S malými dětmi se to bohužel stává často. Když mě ale začne bolet hlava, manželka doma vše zastane. Je mi velkou oporou,“ uzavírá Roman. 

K moderní léčbě migrény se nedostanou všichni

Specializovaná zařízení pro léčbu bolesti jsou plná nebo mají vyčerpaný rozpočet, a tak někteří pacienti raději cestují stovky kilometrů do jiných center, kde je ještě „volno“. Na bariéry, které brání hladké cestě pacienta s migrénou za léčbou, upozorňuje pacientská organizace Migréna‑help.

Pro prevenci atak migrény byla vyvinuta cílená léčba, která umí podle odborníků snížit počet záchvatů o polovinu a více, zkracuje jejich trvání a zmírňuje intenzitu. Léčbu však mohou lékaři podat pouze ve specializovaných centrech pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy – těch je v Česku přes 40. Podle předsedkyně Migréna‑help Rýzy Blažejovské tato centra stále nejsou po republice rovnoměrně rozmístěná a některá nemají uzavřené smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami.

„U pacientů s menším počtem záchvatů většinou stačí nasadit akutní léčbu – analgetika nebo triptany. Při více než čtyřech atakách měsíčně nebo když jsou záchvaty těžké a trvají déle než 48 hodin je už ale dobré nasadit profylaktické léky, které se užívají denně, obvykle po dobu 6 měsíců a déle. Cílem této léčby je snížit počet, intenzitu i dobu trvání záchvatů. A když ani to nezafunguje, zahájit léčbu biologickou monoklonálními protilátkami, které se aplikují jednou měsíčně nebo čtvrtletně. Další moderní terapií jsou malé molekuly zvané gepanty, které jsou účinné pro prevenci i akutní léčbu. Za úspěšné považujeme snížení frekvence záchvatů minimálně o polovinu a zlepšení kvality života,“ potvrzuje MUDr. Jiří Neumann, FESO, primář neurologického oddělení chomutovské nemocnice, a dodává: „Nyní biologicky léčíme 28 lidí s migrénou. Terapie jim snížila počet migrenózních záchvatů o 50–75 %.“