Na kongresu byla aktivní také Sekce mladých psychiatrů
Rozpaky také budila česká praxe, že totiž účast v psychoterapeutickém výcviku, trvajícím obvykle pět let, může být nahrazena týdenním kursem. Kromě všeobecného popisu předatestační přípravy předložili čeští psychiatři také výsledky průzkumu spokojenosti s podmínkami vzdělávání mladých vědců v průběhu postgraduálního (Ph.D.) studia.
„Za hlavní problém doktorandského studia v České republice Mladí psychiatři považují především nedostatečnou dobu pro práci na projektu, vyplývající z neuspokojivé organizace doktorandského programu. Jako ideální organizaci doktorandského programu považují respondenti blokovou formu (81 %), kde je určité časové období věnováno pouze doktorandskému studiu a další část pouze klinické práci. Jako nejhorší je naopak hodnocen program souběžný, při kterém se PGS příprava a klinická praxe odehrává v průběhu stejného dne, bez jasného vymezení času pro klinickou praxi a práci na PGS projektu. Zatímco v USA pracují doktorandi na dvou nebo třech projektech a nejméně dva úspěšně dokončí, v ČR pracuje každý postupně na deseti pracích a stěží dokončí jednu,“ stěžuje si MUDr. Jan Vevera, Ph.D., předseda Sekce mladých psychiatrů, odborný asistent Psychiatrické kliniky
1. LF UK a vedoucí psychiatr 7. polní nemocnice AČR.
Ceny Mladých psychiatrů pro klinicky přínosné projekty
Zajímavým projektem bylo vyhlášení Cen Mladých psychiatrů, které celkovou částkou 60 000 Kč sponzorovala společnost Eli Lilly. V současnosti je dostatek cen, které odměňují nejlepší impaktovanou publikaci či nejlepší poster, ale Sekce mladých psychiatrů chtěla vyzdvihnout projekty, které na taková ocenění nedosáhnou, protože z vědeckého pohledu třeba nic nového nepřinášejí, ale mají bezprostřední klinické uplatnění. Jsou to práce, které pomáhají zkvalitňovat péči o pacienty nebo řeší problémy specificky spjaté s psychiatrickou péčí nebo projekty přinášející pozitivní inovace v přístupu k léčbě, edukaci i rehabilitaci pacientů s duševním onemocněním, práci s příbuznými, programy zaměřené na zlepšení života pacientů, případně zorganizování akce nabízející pacientům přímý prospěch (např. otevření pacientské kavárny). Protože jedním z cílů projektu je též zlepšit informovanost o kvalitních slovenských projektech v ČR a opačně, vítězná česká práce byla vybrána šesti slovenskými zástupci Mladých psychiatrů a předsedou Slovenské psychiatrické společnosti. Vítězná slovenská práce byla naopak vybrána šesti českými zástupci Mladých psychiatrů a předsedou České psychiatrické společnosti ČLS JEP. Všechny projekty jsou vystaveny na webových stránkách společnosti (www.ceskapsychiatrie.cz).
Cena pro české Mladé psychiatry za rok 2008
Mnohé studie bohužel stále poukazují na fakt, že psychiatrickým pacientům je oproti ostatním nemocným poskytována nedostatečná somatická péče.
Elektrokonvulzní terapie (elektrošoky, ECT) je život zachraňující výkon řešící závažné psychiatrické poruchy. Výkon elektrokonvulzní terapie je prováděn v krátkodobé celkové anestezii. Řadu let bylo na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN Praha běžnou praxí převážet pacienty bezprostředně po probuzení z anestezie zpět na oddělení, kde byli ukládáni na běžné pokoje pod dohled pověřené sestry. Tento postup je sice v psychiatrických zařízeních spíše obvyklý, ale u somaticky nemocných pacientů po zákrocích spojených s celkovou anestezií by byl považován za nedostatečný a obsoletní. Lékař Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, as. MUDr. Michal Vimmer, ve spolupráci s anesteziology navrhl, a rovněž získal finanční prostředky na zřízení tzv. dospávacího pokoje, kde jsou pacienti po ECT odborně monitorováni. Zřízení dospávacího pokoje při pracovišti ECT jednoznačně zlepšilo kvalitu somatické péče o psychiatricky nemocné v rámci PK VFN Praha a je jistě příkladem hodným následování i v rámci celé ČR.
Cena pro slovenské Mladé psychiatry za rok 2008
O svém vítězném projektu Hranko, časopis dětí dětské psychiatrické léčebny (DPL) Hraň, hovoří MUDr. Natália Čörgöová:
Deti v jedinej detskej psychiatrickej liečebni na Slovensku, v Hrani, majú množstvo problémov, predstáv, túžob i žiaľov. Práca s nimi je ťažká, oni sami cítia, že to, čo nám chcú povedať, nie vždy vedia vypovedať slovami. Tak som sa rozhodla pomôcť im pri vyjadrovaní a riešení ich problémov, názorov a pocitov. Najschodnejšou cestou sa mi zdala cesta tvorby, ktorú by mohli vidieť ich rodičia, známi a rovesníci. Časopis takúto formu určite predstavuje. Príprava časopisu je pre deti súčasťou pestrého terapeutického programu. Časopis je plný zaujímavých príspevkov o našich deťoch, o terapiách, podujatiach, originálnych básničiek, kresieb a príspevkov s hlbokým vnútorným obsahom. Je obrazom veľkej práce, ktorú deti počas pobytu u nás urobia. Je to časopis prinášajúci poučenie v podobe rozoberania rôznych problémov týkajúcich sa detí. Takto sa naučili, prečo autisti majú echolalie, prečo sa správajú inak, prečo obsedantné deti trápia rituály. Rozoberaním jednotlivých terapií sa hlbšie zamýšľajú nad tým, kde a prečo prišli, a ako na sebe môžu pracovať. Delia sa s nami o svoje dojmy z terapií, o pocity, myšlienky, čím nám dávajú veľkú možnosť reagovať na ich aktuálny psychický stav a problémy, ktoré ich trápia. Majú k nám bližšie a my máme bližšie k nim. Rozvoj ich tvorivosti podnecuje sebauzdravovacie mechanizmy. Podporujeme tak ich individuálnu aj skupinovú prácu, ich fantáziu, tvorivosť, sebavyjadrenie, schopnosť komunikovať. Takýto spôsob práce im prináša pocit zodpovednosti nad sebou samým, nad svojim životom, nad ich prácou. Spracovaním osobne významnej témy dosahujú odstránenie alebo zmiernenie obtiaži. Vedia, že existuje prijateľná forma ich sebarealizácie. Nie všetky deti doma zažijú úspech v podobe zverejnenia ich článku, básničky, či kresby. Tu sú odrazu niekým iným. Každé dieťa má v sebe veľa snov a dušu umelca. Niet zlého výtvoru, naše oči vidia snahu detí, túžbu niekde sa zaradiť, túžbu zažiť aj pozitívne hodnotenie. Aj toto je liečba, liečba láskou, porozumením, uznaním a ocenením. Veríme, že si s radosťou a zvedavosťou pozriete elektronickú formu Hranka na našej internetovej adrese . Budeme radi, ak sa o nás a o našom časopise dozvie čo najširšia odborná aj laická verejnosť. Všetci ľudia, ktorí prichádzajú do styku s našimi spoločnými pacientmi by mohli vidieť ako tieto deti v našom prostredí pracujú. Nemajú to ľahké, bojujú okrem svojej diagnózy aj s predsudkami a nepochopením okolia. Pokúsme sa spoločne urobiť im život tam vonku, v reály ľahším. Pomôžme im začať často úplne od začiatku. Chápeme ich a bojujme s nimi. Sú šikovní, zaslúžia si to.
Kongres WPA je příležitostí pro zahájení nových projektů
Během neformálních schůzek se Mladým psychiatrům také podařilo dohodnout několik kokrétních mezinárodních projektů. Ve společném česko-chorvatském projektu bude MUDr. Martin Černý z pražské Psychiatrické kliniky sledovat, jak často jsou pacienti trpící schizofrenií obětí násilného chování. „Násilné činy pacientů trpících schizofrenií jsou vysoce medializovány, a přispívají tak ke zvyšování jejich stigmatizace. Domníváme se, že tito pacienti jsou častěji obětí než vykonavateli násilí. Ve spolupráci s Institutem psychiatrie v Maudsley v Británii vyvíjíme a validizujeme psychometrické nástroje pro měření sexuálního zneužívání a tělesného trestání v dětství (CECA-Q), příčin a důsledků násilí (námi vyvíjená škála CCQ), prevalence násilí a viktimizace (McArthur Scale) v posledních 6 měsících před hospitalizací, a také jejích důsledků, především vzniku posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Tyto nástroje použijeme k získání deskriptivních a kalibrovaných dat od pacientů se schizofrenií a kontrolní skupiny. Data použijeme k testování teorií, zda pacienti trpící schizofrenií jsou častěji obětí násilného chování než jeho vykonavateli, zda trpí častěji PTSD než běžná populace a zda sexuální zneužívání souvisí se vznikem schizofrenie,“ sděluje MUDr. Černý.
Další z projektů má na starosti MUDr. Lucie Nawková ze stejného pracoviště: „V rámci našeho projektu mapujeme obraz duševních poruch v českých, slovenských a chorvatských tištěných médiích. Jedná se o mezinárodní projekt, který je podporován programem kalifornské univerzity v Berkeley zaměřeným na problematiku péče o duševní zdraví ve střední a východní Evropě. Podstatou naší práce je obsahová analýza článků s psychiatrickou tematikou objevujících se v národních nejčtenějších denících a týdenících. Z předběžných výsledků za Českou republiku je zřejmé, že míra stigmatizace osob s duševní poruchou je vysoká a stále ještě převažují mediální sdělení, v nichž jsou tito jedinci zobrazováni negativně. Dalším výstupem studie bude i srovnání výsledků mezi třemi uvedenými státy. Právě setkání se zahraničními kolegy v rámci WPA nám umožnilo domluvit další spolupráci,“ říká MUDr. Nawková.
MUDr. Alexander Nawka z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze je českým koordinátorem projektu „Burn out syndrom among psychiatric trainees“, do kterého se v současné době zapojilo více než 18 států světa a jehož řešitelem bude i Česká republika. Cílem je snaha o vyhodnocení přítomnosti a úrovně syndromu vyhoření u psychiatrů v předatestační přípravě. „Dále si tento projekt klade za cíl zmapování úrovně vzdělání, pracovních podmínek i volnočasových aktivit našich mladých kolegů,“ dodává MUDr. Nawka. Studie samotná bude organizovaná Sekcí mladých psychiatrů Psychiatrické společnosti ČLS JEP, ve spolupráci s organizací EFPT, European Federation of Psychiatric Trainees. Tato mezinárodní federace národních asociací, zastřešující mladé psychiatry v Evropě, má navíc od letošního roku poprvé ve své výkonné radě českého zástupce. Právě zmiňovaný MUDr. Nawka je aktuálním generálním tajemníkem této organizace. „Samozřejmě jsme se na tak významné události, jako je kongres WPA, snažili navázat formální i neformální kontakty i s těmi zeměmi, které ještě v EFPT postrádáme. A to se nám v Praze jednoznačně povedlo,“ uzavírá MUDr. Nawka.
Dalším úspěchem českých Mladých psychiatrů byla aktivní participace na odborných symposiích a navázání řady potenciálně prospěšných kontaktů s psychiatry ze světa. Na závěr konference Mladí psychiatři zorganizovali Běh za duševní zdraví na Vyšehradě, který se uskutečnil pod patronací prof. Barona. Touto akcí chtěli upozornit na to, jaký význam má fyzická aktivita na duševní zdraví. V současnosti jsou k dispozici práce, které dokazují, že fyzická aktivita zlepšuje prognózu onemocnění nejen u pacientů s úzkostmi a depresemi, ale i u nemocných s chronickou schizofrenií.
Zdroj: